Když pro sociální demokraty skončily před měsícem volby do Evropského parlamentu naprostým debaklem, dělal jsem si z některých svých známých z řad ČSSD legraci. „Pavla Poce si vycpěte a vystavte si ho v Lidovém domě i s červenou kartou, se kterou marně mával v kampani,“ napsal jsem několika z nich na konto absolutně marného a nevýrazného lídra kandidátky.
„To nesmíš říkat takhle, to bys musel napsat: Ne abyste si toho Poce postavili vycpanýho v Liďáku s červenou kartou. Pak možná...,“ odepsal jeden z blízkých spolupracovníků předsedy ČSSD Jana Hamáčka.
Je to sice vcelku bezvýznamná historka, přesto o sociálních demokratech dnešních dní leccos vypovídá. Každý v politice může občas něco zbabrat. Ale i když to udělá nejhloupějším možným způsobem, může se spolehnout, že pak přijdou sociální demokraté a hravě ho trumfnou. S rukama v kapsách.
Nejlepším příkladem jsou události posledních dní. V neděli čelil premiér Andrej Babiš nejpočetnější demonstraci od roku 1989. Byť to veřejně přiznat odmítá, byl z toho pořádně „na nervy“. Výpady na jeho údajný střet zájmů, prověřované čerpání dotací na Farmu Čapí hnízdo, minulost a další věci se na něj valily ze všech stran.
Včera se to mělo přenést na půdu Sněmovny, kde jeho vláda čelila pokusu opozice o vyslovení nedůvěry primárně kvůli Babišovým osobním problémům.
Nálepku největších matláků si však po včerejšku nevysloužil premiér a členové jeho hnutí ANO, ani bezzubá opozice, která se pustila do svrhávání vlády bez jasného plánu, co dělat, kdyby se to náhodou podařilo. Jako v minulosti už několikrát, „triumf“ si v tomto smyslu pro sebe uzmula sociální demokracie Jana Hamáčka.
Jak k tomu došlo?
Přetahovaná o Šmardu
Když před časem do Česka dorazil z Bruselu návrh auditní zprávy, podle které je Andrej Babiš ve střetu zájmů, a země proto možná bude muset vracet miliony z dotací, socialisté se pohoršovali. Oficiálně se ovšem drželi toho, že se jedná o pouhý návrh s tím, že závěry skutečného auditu mohou být po českých námitkách jiné a do té doby nemá smysl dělat ukvapené závěry.
„Na české připomínky jsou tři měsíce, pak se to bude řešit v Evropě, skutečné závěry auditu dorazí nejdřív před koncem roku. Kvůli tomu teď z vlády určitě odcházet nebudeme. Pokud však Zeman nejmenuje Šmardu a Babiš to tak nechá, tak jo. Tam už není kam ustupovat,“ popisoval tehdy vlivný sociální demokrat.
Prezidentem odmítané odvolání ministra kultury Antonína Staňka a jmenování místopředsedy ČSSD Michala Šmardy na jeho místo je pro socialisty citlivá záležitost. Už v minulosti musel šéf ČSSD Jan Hamáček poslušně srazit podpatky, když Zeman odmítl jmenovat zákulisního hráče Miroslava Pocheho ministrem zahraničí a Babiš kvůli tomu odmítl podat na prezidenta kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu.
Pokud by se něco takového opakovalo se Šmardou, byl by už Hamáček ve své straně úplně pro srandu králíkům. Proto také dopředu chřestil zbraněmi a v soukromých rozhovorech tvrdil, že pokud Zeman neustoupí, podá mu demisi on sám. Což by vedlo k odchodu ČSSD z vlády.
Jenže prezident před časem uzavřel se Staňkem dohodu: pokud ministr odvolá šéfa Národní galerie Praha Jiřího Fajta, on ho při problémech podrží.
V úterý se Miloš Zeman po měsíci od chvíle, kdy ČSSD Šmardu navrhla, s kandidátem vůbec svolil sejít. Podle informací MF DNES mu sdělil, že ho do funkce nejmenuje.
Jan Hamáček prý okamžitě poté přesvědčil ministry za ČSSD, ať sepíší a podepíší vlastní demise. S těmi šel včera za Andrejem Babišem a chtěl od něj příslib, že podá kompetenční žalobu na prezidenta. Šéf ANO mu zopakoval, co už k této věci řekl veřejně několikrát: že to neudělá.
V tu chvíli už byla velká část sociální demokracie včetně řady poslanců bojovně naladěna s tím, že vládě vysloví nedůvěru a bude po ní. Jenže prý „vyměkl“ sám Hamáček. Z pádu vlády tak včera nebylo nic, namísto toho si ČSSD dala další ultimáta, že se vše musí vyřešit do konce června. Zeman vzkázal, že se s nimi do tří dnů, jak chtěli, nesejde, a nabídl termín v polovině července, Babiš kompetenční žalobu opravdu nechystá. Hamáček řekl, že žádná ultimáta nedávali. Socialisté jsou pro smích.
Třeba se za tři dny ještě „pochlapí“, stát se samozřejmě může všechno. Nicméně pokud chtěli kvůli Šmardovi udělat principiální gesto, nejvhodnější příležitost včera prováhali. Takhle to už bude nastavovaná kaše, v níž se ČSSD stala nikoli hybatelem událostí, ale dostala se do jejich vleku.
Pro Andreje Babiše by to navíc kvůli atmosféře ve společnosti nebyla lehká situace. Pokud by socialisty nahradila SPD Tomia Okamury, mohl by mít v předvečer 30. výročí 17. listopadu na Letenské pláni klidně milion lidí. Kromě toho by to obtížně „kousala“ také řada členů ANO. Premiér by tak musel začít prosazovat předčasné volby. Než by k nim došlo, mohla by být většina jeho kauz tak či onak uzavřená. Pokud by ale přesto zvítězil, získal by jeho mandát úplně jinou, silnější hodnotu.
Zatímco sociální demokraté by se ze Sněmovny nejspíš vypařili. Což se jim nejspíš stane, i když ve vládě zůstanou až do konce. Hamáčka si pak mohou vycpat a vystavit v Lidovém domě.
