Pokud však věrohodně nevysvětlí, jak před pár měsíci získal 31 procent akcií ve firmě Moravia Energo v hodnotě zhruba 300 milionů korun.
Klíčovou věc Gross zatím odmítá říct. "Nechci porušit smlouvy v oblasti mlčenlivosti." Jaké trestné činy tedy policie může prověřovat?
1. Korupce za pomoc firmě?
Ta se nabízí jako první: je snad podíl v Moravia Energo odměnou za protislužbu? Energetickou firmu si založily Třinecké železárny, s jejichž hlavním majitelem, ocelářským magnátem Tomášem Chrenkem, jezdil Gross jednat.
Policie bude zkoumat, jestli vůbec a jak se Gross v roce 2003 v roli vicepremiéra přimlouval ve vládě, jež tehdy schválila Třineckým železárnám dvoumiliardovou pomoc. "Je možné, že jde o protislužbu za léta, co byl v politice," míní Adriana Krnáčová z Transparency International, organizace bojující s korupcí. Chrenek i Gross něco takového popírají.
2. Zneužití informací v obchodním styku
Gross jako premiér měl exkluzivní informace s předstihem jako nikdy jiný. Na rozdíl od jiných lidí tak mohl vědět, že výrobce a obchodníka s elektřinou Moravia Energo čeká úspěšná expanze. Proto mohl nakoupit akcie včas a ještě pod cenou s očekáváním raketového růstu.
Gross měl za akcie zaplatit asi 30 milionů korun, ale podle aktuálního výpočtu mají hodnotu 265 až 328 milionů. "Jako člen vlády mohl mít dobré informace. A za jejich zneužití ve svůj prospěch je sazba pět až dvanáct let vězení. U žádného z dalších teoreticky možných trestných činů v této kauze není vyšší sazba," říká advokát Jan Černý.
3. Praní špinavých peněz
Kriminalisté své vyšetřování asi začnou zjišťováním původu peněz, o nichž Gross tvrdí, že pocházejí z úvěru. Kde Gross vzal zmíněných přibližně 30 milionů na nákup akcií? Jisté je, že si jako právní koncipient tolik peněz nevydělal. Za dva roky mimo politiku. "O původ peněz by se měl okamžitě zajímat finanční úřad," říká Krnáčová. Nákupem akcií mohl zlegalizovat "černé" peníze. Připomeňme, že o milionovém výdaji z rodinného rozpočtu pořádně netušila Grossova manželka
Šárka.
4. Daňový únik
Samozřejmě nutně nemuselo jít o černé peníze. Nakonec proč by Grossovi nemohli nějakým zázračným způsobem vydělat miliony. Vzpomeňme jen na podnikatelský apetit Šárky Grossové – prodávala kosmetiku, má kadeřnický salon, chtěla v Praze rozjet milionový byznys s luxusními nemovitostmi.
Pak by však mimořádné příjmy měli mít Grossovi v daňovém přiznání. "Vše by měla policie prověřit. Je možné, že při vyšetřování se rozkryjí širší souvislosti, o nichž teď ani netušíme," míní advokát Černý.
5. Úvěrový podvod
Gross říká, že si na nákup akcií půjčil. Jenže banky standardně žádné takové úvěry vůbec neposkytují. Zvlášť když jde o půjčku jen na menšinový podíl ve firmě, jejíž akcie se volně neobchodují na burze a ze zisků se nevyplácejí dividendy.
Pokud člověk nemá jiné příjmy, kterými dokáže schopnost splácet. Vždyť z třicetimilionového úvěru je nutné platit úrok půldruhého milionu korun ročně. "Pokud žadatel o úvěr lže a pak ho opravdu nestačí splácet, jde o klasický úvěrový podvod," říká advokát Václav Vlk.
