Komunisté převrat, který uvedl Československo do područí Sovětského svazu, nazývají Vítězným únorem. Dokud byli u moci, tak se tak i oslavoval. Klíčovým momentem byla demise nekomunistických ministrů tehdejší vlády vedené předsedou KSČ Klementem Gottwaldem.
Po nátlaku komunistů prezident Edvard Beneš demise přijal a do vlády nastoupili další členové KSČ. Tento moment je považován historiky za státní převrat, který vedl k nástupu totalitního režimu. Gottwald to sám tehdy označil „porážku reakce a vítězství pracujícího lidu“.
Současní komunisté se od tohoto uvažování příliš nevzdálili. Stanislav Grospič, o kterém se mluví jako o možném kandidátovi na předsedu KSČM, při příležitosti tohoto výročí napsal text, kde popírá, že šlo o státní převrat zosnovaný komunisty.
Souhlasíte s názorem, že v únoru 1948 se o puč pokusila pravice?
Naopak z pokusu o uchvácení moci v tehdejším Československu viní právě strany, jejichž ministři v únoru 1948 z vlády odešli. „Dnes, 25. února, si připomínáme konec pokusu o puč pravicových stran ve vládě Národní fronty,“ napsal ve svém článku, který zveřejnila KSČM na svých webových stránkách.
Ministři nekomunistických stran měli tehdy za cíl umožnit vznik úřednického kabinetu a vypsání nových voleb. Nevyjednali si však podporu sociálních demokratů a nestraníka Jana Masaryka, kteří se k demisi nepřipojili. Skončilo tedy pouze 12 z 26 ministrů, což na pád vlády nestačilo a došlo právě pouze na doplnění vlády komunisty.
Grospič o srpnu 1968Místopředseda KSČM vzbudil pozornost minulý rok na podzim, když poslanci hlasovali o návrhu zákona, který označil 21. srpen jako Den památky obětí invaze a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy. Ve Sněmovně tehdy tvrdil, že lidé, kteří během okupace sovětskými vojsky zemřeli, byli oběti dopravních nehod. "Nebyly to oběti žádných ozbrojených bojů nebo aktivního ozbrojeného boje,“ řekl. Za svůj výrok se nakonec omluvil. |
„Dnes po sedmdesáti dvou letech se režimní ideologové pokoušejí obrátit pravdu naruby a z puče obviňují vedoucí sílu tehdejší vlády, tedy komunisty,“ tvrdí Grospič a dodává, že se proti nim postavili i lidé v ulicích.
Lidé do ulic opravdu vyšli, ale mnozí z nich byli právě komunisty organizováni. Historik Petr Blažek v rozhovoru pro iDNES v roce 2018 připomněl, že komunisté využívali svého vlivu v armádě a bezpečnostních složkách.
„V pražských ulicích pochodovaly závodní milice, které vyzbrojovalo ministerstvo vnitra. Komunisté začali po celé zemi organizovat akční výbory, které začaly vylučovat nepohodlné lidi ze zaměstnání. Vznikaly ve všech státních úřadech, ve školách, v armádě, ministerstvech, různých společenských organizacích a dalších institucích,“ řekl.
„Jednalo se o násilné převzetí moci, které vzbuzovalo dojem legality,“ dodal.
Současní komunisté přesto stále hovoří o nástupu totality jako o vítězství lidu. „Únor se tedy stal začátkem éry zvané socialismus,“ tvrdí Grospič. Ve svém textu také uvádí, že díky vládě KSČ se Československo stalo jednou z nejprůmyslovějších zemí světa a jako přínos socialismu vyzdvihuje mimo jiné fungující zdravotnictví nebo bezplatné školství.
