14. března 2000 - Česká republika a britská zbrojní společnost BAE Systems, která spolu se švédským Saabem vyrábí nadzvukové stíhačky Gripen, podepsaly předběžnou dohodu o vzájemné názorové shodě na dodávky těchto letounů pro českou armádu. - více zde
16. října 2000 - vláda uložila ministru obrany Vladimíru Vetchému, aby do konce listopadu vypsal výběrové řízení na nadzvukové letouny pro českou armádu.
listopad 2000 - vedle konsorcia BAE předložily ministru obrany nabídku i americké firmy Boeing s letouny F/A 18 a Lockheed Martin se stroji F-16, francouzský Dassault s letounem Mirage 2000 a německá Dasa s Eurofighterem.
květen 2001 - v soutěži o dodávku stíhaček zůstává BAE Systems jako jediná firma, ostatní účastníci hodili ručník do ringu - nejprve Američané, po nich i Francouzi. Vláda dávala prý příliš okatě najevo, že už je rozhodnuta pro švédské stroje.
červen 2001 - tendr je uzavřen, jediný zájemce, britsko-švédské konsorcium firem BAE Systems a Saab, snížil cenu za letouny na méně než 75 miliard korun. Tzv. offsetový program, který je součástí nabídky, zavazuje dodavatele, aby v Česku do deseti let uskutečnil či zprostředkoval kontrakty a investice ve výši 113 miliard korun.
22. dubna 2002 - vláda jednomyslně schválila smlouvy, podle kterých česká armáda začne v roce 2004 létat na prvních stíhačkách Jas-39 Gripen. Celkový rozpočet na pořízení gripenů je 60,2 miliardy. Opozice (ODS, KSČM) s nákupem nových stíhaček nesouhlasí.
7. května 2002 - Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona o financování a nákupu stíhacích letounů JAS-39 Gripen, zákon postupuje do třetího závěrečného čtení. - více zde
30. května 2002 - kabinet Miloše Zemana se překvapivě zříká podepsání smlouvy s britsko-švédským konsorciem BAE. Údajně proto, že vláda nezískala podporu ve dvou výborech Senátu, který měl tehdy o návrhu zákona hlasovat. - více zde
13. června 2002 - poslanci o jeden hlas neschválili návrh, aby ke splácení úvěrů na nákup gripenů sloužily příjmy z privatizace. Odložili rozhodnutí až po volbách. O gripenech tedy bude rozhodovat až nová Sněmovna. - více zde
srpen 2002 - záplavy, které způsobily České republice škody přibližně za 60 až 90 miliard korun, zasáhly do rozpočtu i do nákupu nových stíhaček. Vláda si začíná uvědomovat, že na nové stroje nebudou peníze.
18. listopadu 2002 - vláda rozhodla, že smlouva o nákupu stíhaček Jas-39 Gripen nevstoupí v platnost. - více zde
2003 - českým zastaralým migům sovětské výroby přesto končí za rok životnost, Česko za ně shání náhradu. Uvažuje o koupi čtrnácti starších stíhaček. V soutěži je opět několik zájemců.
listopad 2003 - Švédsko v soutěži na koupi starších stíhaček přitvrzuje, nabízí nové gripeny za cenu již olétaných.
1. prosince 2003 - po měsíci zkoumání doporučila odborná komise vládě, aby pronajala 14 švédských strojů. Ty jsou prý pro Česko nejlepším řešením. - více zde
17. prosince 2003 - vláda rozhodla najmout čtrnáct stíhaček Jas-39 Gripen, kabinet tak respektoval doporučení odborné komise. - více zde
9. června 2004 - vláda definitivně schválila desetiletý pronájem čtrnácti švédských stíhaček. Cena kontraktu je zhruba 20 miliard korun. Součástí smluv jsou i programy zpětných investic do české ekonomiky. - více zde
duben 2005 - prvních šest nových stíhaček přilétá na leteckou základnu v Čáslavi, nebe budou střežit od června 2005. - více zde
26. dubna 2005 - představitelé armády na základně v Čáslavi nové švédské nadzvukové stíhačky oficiálně převzali. Od této chvíle jsou gripeny součástí výzbroje českých vzdušných sil. - více zde
červenec 2005 - staré stíhačky MiG-21 dosloužily. Český vzdušný prostor začaly střežit nové nadzvukové letouny Jas-39 Gripen. - více zde
září 2005 - poslední dva nové letouny přistály na základně v Čáslavi, Česká republika má kompletní sestavu čtrnácti švédských stíhaček.
