"Jeho postup ve 30. letech, postup ve válce, postup po válce, po roce 1946, nakonec i v roce 1848 byl čistě ústavní," prohlásil Filip.
Podle něj byl Gottwaldův postup dokonce "ústavně čistší než jiné postupy v historii České republiky". "A to si myslím, že si zaslouží minimálně uznání," dodal.
Gottwalda bych nenazval zločincem
Předseda KSČM rovněž odmítá, že by na Gottwaldově chování po komunistickém puči bylo něco zločinného.
"Určitě bych to nenazval chováním zločince. Kdybych takhle měl posuzovat řadu historických osobností, tak bych musel jako zločince označit i řadu současných politiků," řekl ve vysílání. Jako příklad uvedl některé politiky Spojených států.
Filip se o Gottwaldovi zmínil v souvislosti se 110. výročím jeho narození, které připadá na čtvrtek. On sám by prý rád položil květinu k jeho pomníku. "V každém případě si máme připomínat výročí a tohle je kulaté výročí," řekl.
Přední představitelé KSČM se obdivem k prvnímu komunistickému prezidentovi netají. Filipův předchůdce Miroslav Grebeníček například oceňuje politiku KSČ v 30. letech a během války.
Trochu jiný pohled má na pozdější dobu. "Osobně si myslím, že 50. léta a podíl Gottwalda na nich jsou věci neoddiskutovatelné, jsou to věci odsouzeníhodné," citovala ho v minulých dnech ČTK.
Pár dní po Stalinovi
Gottwald stál v čele československých komunistů od konce 20. let. V únoru 1948 se postavil do čela Československa.
Jeho éra je spojena především s politickými procesy. Během nich bylo popraveno 234 lidí. Nejznámějšími obětmi komunistické zvůle byli Milada Horáková či generál Heliodor Píka.
Život Klementa Gottwalda ukončilo 14. března 1953 prasklé aneurysma srdeční aorty. Svůj velký vzor - sovětského vůdce J. V. Stalina - přežil o pouhých devět dní.
