Čtrnáct let jste byl na nejrůznějších pozicích u policie, končil jste na elitním Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality (ÚOKFK). Zažil jste někdy na vlastní kůži vyšetřování inspekce?
Jednou mně byl dost netransparentně zabaven počítačový server. V té době můj vedoucí dával oznámení na tehdejší Inspekci ministra vnitra s tím, že podle poznatků našeho týmu zřejmě dochází k účelovému zneužívání inspekce proti nám. Že je v kauze Radovana Krejčíře placena druhou stranou. Nicméně nevím o tom, že by to skončilo nějakým trestním stíháním osob, které se na tom měly podílet.
Jaký jste měl coby policista k inspekci vztah?
Toto byla moje jediná přímá zkušenost. O několik let později jsem byl ještě vyslýchán, možná v této souvislosti. Ale to bylo v pořádku. Inspekci samozřejmě poté člověk jako policista vnímá poměrně negativně. Je pravda, že pokud jste hlídkař na začátku kariéry, je to pro vás nějaká temná démonizovaná složka. Posléze pochopíte, že by role inspekce měla být velmi zásadní. Nicméně je potřeba, aby působila na té straně zákona, na které má. Čímž nechci říct, že tomu tak v drtivé většině případů není. Ovšem moje konkrétní osobní zkušenost byla poměrně negativní.
Ke konci svého působení na ÚOKFK jste kromě jiného vyšetřoval kauzu Kořistka. Byla to jedna z prvních velkých politických kauz, měla se týkat údajné nabídky desetimilionového úplatku poslanci Unie svobody Zdeňku Kořistkovi Markem Dalíkem, tehdejší pravou rukou šéfa ODS Mirka Topolánka. Za to, že nepodpoří vládu Stanislava Grosse z ČSSD. Ačkoli na začátku proběhlo velkolepé zatýkání a převozy zatčených vrtulníky, z kauzy nakonec nebylo vůbec nic. Pouštěl byste se s dnešní zkušeností do takové věci znovu?
Je třeba říct, že ta kauza vůbec neskončila u soudu. Bylo sice zahájeno trestní stíhání, nicméně následně byl odvolán dozorový státní zástupce, pak došlo ke zrušení trestního stíhání jeho nadřízeným a věc byla odložena. I když jsme byli výsledkem zklamáni, projevovali nám někteří kolegové určité uznání, že jsme si vůbec dovolili na to sáhnout. Byli jsme přesvědčeni, že je namístě trestní stíhání zahájit. Pak policistovi ani nic jiného nezbývá, postupovali jsme podle nejlepšího vědomí a svědomí.
V období okolo voleb 2006 jste od policie odcházel. Slyšel jsem spekulace, že stejně jako někteří vaši kolegové kvůli tomu, že jste se báli politických tlaků. Zvlášť když do křesla ministra vnitra mířil Ivan Langer z ODS. Bylo to tak?
Jelikož jsem nyní ředitelem Generální inspekce, nechci se jakkoli vyjadřovat k žádnému z politiků. Nicméně je pravda, že řada kolegů odcházela, celý tým se rozpadl. Byla tam nulová kontinuita, za těch pět až šest let, co jsem tam působil, jsem zažil osm či deset ředitelů a zastupujících náměstků. Změny se podepisovaly na psychice policistů, na vztazích, docházelo k různým reorganizacím, naše oddělení pak bylo v podstatě rozpuštěno. Tehdy jsem si řekl, že je čas jít.
Odešel jste na Okresní státní zastupitelství v Lounech. To byl asi kariérní sešup, ne?
Nemyslím si to. Post státního zástupce považuji za velmi odpovědný a prestižní. Navíc jsem se poměrně záhy stal okresním šéfem. Myslím, že působit i jako řadový státní zástupce na okrese je post srovnatelný s pozicí elitního detektiva. Samozřejmě na okrese povětšinou děláte kauzy, které jsou, řekněme, méně typově i důkazně náročné. Na druhé straně se mi i tam povedlo dělat řadu velmi zajímavých případů. Procesně jste navíc policejnímu orgánu nadřazen a máte daleko větší procesní odpovědnost. Vy tu kauzu musíte u soudu dovést do zdárného konce.
Paradoxně v době, kdy vnitru šéfoval Langer, začala role státních zástupců díky jeho tehdejšímu stranickému kolegovi a ministru spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi vzrůstat. Mluvilo se o „velkém protikorupčním tažení“. Jenže současně se zdálo, že vliv a moc elitních žalobců v čele s Pavlem Zemanem či Lenkou Bradáčovou rostly až neúměrně. Mirek Topolánek později řekl, že jmenování Pospíšila proto byla největší politická chyba. Jak jste to vnímal vy v Lounech?
Je potřeba říct, že v té době byla skutečně velká protikorupční rétorika, strany se předháněly v protikorupčních programech. Možná ty strany pak byly zajatci vlastních slibů. Ta doba ale byla taková. Až po některých stíháních, která mířila do vyšších pater politiky, vedla k rétorice o plukovnících, kteří svrhávají vládu, a začalo se mluvit o moci státních zástupců.
Vyvrcholilo to spektakulárním zásahem na Úřadu vlády, svržením Petra Nečase, zatýkáním poslanců a šéfky jeho kabinetu – jeho nynější ženy Jany Nečasové, dříve Nagyové, a dočasnou devastací ODS. Po pěti letech z toho není téměř nic. Co si o tom zásahu myslíte?
Bez znalosti spisu si netroufnu komentovat, zda tam bylo nějaké konkrétní podezření, které se nakonec nepotvrdilo. Je to o taktice. Ne vždy výsledek odpovídá nasazení na začátku. Na druhé straně i to, že jsou tu stíháni generálové vojenského zpravodajství, je z mého pohledu kauza velmi závažná. Co z toho ještě bude, nevím. Obecně platí, že státní zástupce při pochybnostech žaluje, soud při pochybnostech zprošťuje.
Vraťme se ke Generální inspekci bezpečnostních sborů. Sám jste na začátku zmínil, že jste měl jako policista na inspekci spíš negativní pohled. Vždy se navíc říkalo, že je politicky ovládána. Její ředitel Ivan Bílek byl pokládán za muže Ivana Langera, jeho nástupce Michal Murín zase za člověka socialistického ministra vnitra Milana Chovance. Dokonce i vy sám jste se v minulosti v podobném smyslu vyjádřil. Opravdu to tak bylo?
Uváděl jsem to velmi opatrně s tím, že to bylo zmiňováno v médiích. Z vlastních zkušeností vím, že když běží nějaká kauza, může být její mediální obraz diametrálně odlišný. Nicméně v těchto případech to zaznívalo silně, oba pak také rezignovali. Měl jsem nějaké obecné informace i z justice, zejména pokud jde o pana Murína. Nespokojenost z justice s prací GIBS byla dlouhodobější a byla probírána i na pracovních poradách. V tomto ohledu se lze opřít i o zvláštní zprávu Nejvyššího státního zastupitelství.
Na druhé straně Andrej Babiš od nástupu do funkce premiéra po Murínovi šel jako pověstná slepice po flusu. Nebylo to spíš odstranění nepohodlného člověka z čela GIBS?
To je spekulace médií, opravdu nevím. Může to tak být vnímáno a nemusí. Co bylo prvním impulzem, který k tomu pana Babiše vedl, nevím. To ví on, zda to bylo na základě nějakých spekulací, nebo objektivních zkušeností.
Ať tak či tak, Babiš nakonec Murína dotlačil k rezignaci, což otevřelo prostor vám. Pokud tedy býval Bílek označován za Langerova a Murín za Chovancova muže, vy budete v tomto smyslu Babišovým člověkem v čele GIBS? V médiích se přece vaše jméno v souvislosti s postem ředitele GIBS začalo objevovat ještě předtím, než výběrové řízení začalo.
Do výběrového řízení jsem se přihlásil až někdy čtyři měsíce poté, co pan Murín odešel. Takže jsem se určitě na žádné místo nehrnul, nebyl jsem na tom s nikým domluven. O původu té informace nevím, to šlo mimo mě. Skutečně jsem k tomu nezavdal žádnou příčinu, nikde jsem se nikomu netlačil do přízně. Jestli se o tom někdo s někým bavil, to nevím. Impulz jít do toho vzešel ode mě, rozhodl jsem se sám. Samozřejmě, že jako člověk soudný jsem to dopředu probíral s několika málo lidmi z justice a policie, kterých si velmi vážím, a jejich názor pro mě hrál podstatnou roli.
S kým? Spekuluje se, že máte výborné vztahy především s nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem a s pražskou vrchní státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. Byli to oni?
Bavil jsem se o tom s nimi velmi krátce při nějaké příležitosti, kdy jsme se potkali. Oba na to reagovali velmi pozitivně, ale to bylo všechno.
Kdo byl tedy vaší přímou spojkou na Babiše?
Přihlásil jsem se, aniž bych měl nějakou přímou spojku z okruhu pana premiéra. Ani s panem premiérem jsem nehovořil. Jediní, s kým jsem o tom dopředu mluvil, byli tito dva státní zástupci a pak ještě asi tři vcelku vysoce postavení funkcionáři u policie, které nechci jmenovat. Jestli třeba ta fáma vznikla na základě těchto rozhovorů, nevím. Byť ti lidé jsou velmi diskrétní.
Mimochodem, byl jste už u Babiše na tradičním pohovoru v jeho průhonické Sokolovně?
Nebyl. Do dnešního dne jsem se s ním potkal třikrát. Z toho jednou poté, co mi bylo sděleno finále výběrového řízení, podruhé ve výboru Sněmovny a potřetí na Úřadu vlády při mém jmenování. Dohromady jsem se s panem premiérem bavil asi pět minut a vždycky u toho byl někdo přítomen.
Přesto jste především opozicí vnímán jako ten, který má Babišovi pomáhat zametat stopy či komplikovat vyšetřování v té či oné kauze. Co vy na to?
Rozhodně jsem nikomu nic nesliboval. Pokud by po mně něco takového chtěl, tak bych to zaprvé neslíbil, zadruhé bych se do výběrového řízení vůbec nepřihlásil. Druhou věcí je, že institucionální záruky v trestním řádu jsou takové, že to, aby se generální inspekci či komukoli jinému povedlo průběh vyšetřování zvrátit, je takřka nemožné.
Stačí třeba začít v jiné věci šlapat na paty vyšetřovatelům kauz s premiérem či hnutím ANO spojených, ne? Sám Babiš už dal přece před časem vyšetřovatele kauzy Čapí hnízdo Pavla Nevtípila do spojitosti se zlopověstným pražským lobbistou Ivo Rittigem...
O tom nic nevím. Jediným limitem, který policejní orgán a státní zástupce má, je trestní řád.
Sám jste přece mluvil o politických tlacích, které na lidi v podobných funkcích bývají. Jak jim chcete čelit, pokud přijdou?
Neobávám se toho, protože institucionální záruky, které má ředitel generální inspekce, jsou z mého pohledu velmi silné. Když to srovnám třeba s nejvyšším státním zástupcem, tak toho může bez udání důvodu odvolat vláda. Zatímco ředitele generální inspekce může…
… odvolat premiér.
Vláda na návrh premiéra. Ale musí tam být splněny taxativně uvedené důvody, které jsou v zákoně o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. To znamená, že tam musí probíhat velmi závažné kázeňské řízení, kde je člověk v podstatě vyhodnocen, že není schopen další služby. Případně musí dojít k trestnímu stíhání a odsouzení. To znamená, že to pětileté období je řediteli dosti intenzivně garantováno.
Vidíte, Michalu Murínovi to bylo k ničemu.
Nevidím do hlavy svému předchůdci a nevím, co ho vedlo k tomu, aby odešel. Mohl to být tlak, obava nebo výše výsluhového příspěvku, která může kolísat. Nechci o tom spekulovat.
Jak chcete dosáhnout toho, aby měla inspekce i mezi policisty lepší pověst než v dobách, kdy jste ji na vlastní kůži zažil sám?
Mluvil jsem o jedné konkrétní zkušenosti, takže nemohu říct, že by tak byla inspekce vnímána obecně. Některé kauzy, které rezonovaly a byly mediálně vidět, možná trochu pošpinily její kredit obecně. Ale věřím, že drtivá většina příslušníků GIBS jsou poctiví a pracovití lidé, akorát ta jejich práce není tolik mediálně vidět.
