Máte nyní nějaké zprávy, jaký je stav Pravčické brány?
Stav znám z obrázků. V rámci krizového štábu jsme si ale řekli, že počkáme, než tam půjdeme, aby se tam nikdo nemotal. Aby nedocházelo zbytečně k záchranným akcím. Obecně se dá říci, že stav porostů a skalních útvarů známe zejména z inspekcí pomocí dronů.
Tak jaký je tedy stav?
Brána stojí, hotel taky. Potom lesy, například Pravčický důl, tak jsou silně zasažené. Zejména spodní partie. To znamená od cesty nahoru. Už jsem viděl, že na některých místech začínají rašit zelené výhonky. Takže příroda v tomhle funguje.
Dokážete odhadnout, jak dlouho se bude příroda obnovovat?
Nejsem odborník na živou přírodu, tak mohu jen laicky usuzovat. Ale dá se to srovnat, když se podíváte do Jetřichovic na spáleniště, kde hořelo před několika lety. Sice to bylo z pohledu plochy méně rozsáhlé, ale srovnávací plocha je to vynikající. Tam se za několik let les, skokově posunul. Vím i od kolegů entomologů, že z hlediska hmyzu a bezobratlých je ten prostor zajímavý. Dá se tedy porovnávat tehdejší spáleniště kolem Havraní skály nebo Mariiny vyhlídky s tím dnešním. Můžeme si na tom představit, jak budou nyní spálené lesy vypadat asi za deset let.
Ještě se vrátím k Pravčické bráně. Byly tady obavy, že může spadnout. Je tu ještě tohle riziko?
Na skalní bráně máme nainstalovaná čidla kvůli měření deformačního chování. V den, kdy tam zuřil požár, nevykazovala žádnou abnormální hodnotu. Bylo tam naměřeno, tuším, nějakých 28 stupňů Celsia. Ani teplota se nezvedla. Přímo na Pravčické bráně tedy nehořelo.
První bude vizuální prohlídka
Jak bude další postup až budete moci k Pravčické bráně?
První bude vizuální prohlídka. My máme neustále data, která nám měří náklony či vychylování. Jak jsem říkal, zrovna včera jsem se na to díval a tohle se vyvíjí standardně. Následně i podle počasí a možností soukromých firem, které pravidelně provádí průzkumy na Pravčické bráně, tak provedeme geofyziku. Tedy seismometrii, elektro rezistivní tomografii a georadar, možná bude provedena fotogrammetrie.
Aby to nebylo tak složité. Seismometrie to je vlastně šíření vzruchů nebo seismických vln v masivu. Elektro rezistivní tomografie je geoeletrická metoda, kdy se měří šíření elektrického signálu v masivu. Georadar se dá představit jako radar, který používají například letadla.
Není to samozřejmě stejné, je to podobné. Prosvicuje to masiv a hledá například nějaké praskliny nebo různé porušené zóny. Pak fotogrammetrie, tak to je vlastně fotografické nasnímání Pravčické brány a sestavení modelu. Bývá to třeba prováděno na historických památkách.
Turisté si vyšli k nedohašené Pravčické bráně. V lese si rozdělali oheň |
Jak dlouho to bude trvat?
Řekněme, že do konce roku bych doufal, že se některé firmy budou schopny uvolnit a provést tyto průzkumy.
Bude ještě nutné pak bránu nějak sledovat?
Sledujeme ji neustále. To budeme provádět i nadále.
V jakém stavu jsou po požáru i jiné skály v Českém Švýcarsku?
Určitý vliv na skály to má. Zejména v povrchové vrstvě. Ty skály, když to řeknu zjednodušeně, tak zkřehnou. Dá se předpokládat, že v deseti až dvaceticentimetrové zóně, na povrchu těch skalních útvarů, které byly přímo zasaženy, může docházet třeba k drolení nebo se trochu zvýší eroze.
Pískovec ale není moc dobrý vodič tepla, takže požár skálu neprohřeje do nějakých závratných hloubek. Zasažen bude tedy zejména povrch skalních útvarů.
Může vyplavovat nejen písek, ale i balvany
Takže pískovec se tak neprohřeje?
Obecně kámen nemá tak vysokou teplotní vodivost. On zase pak dokáže tu teplotu držet.
Bude to mít nějaký dopad na turisty. Třeba omezení u některých skal?
Jsou místa nestabilních celých skalních útvarů. Tady se třeba jedná i o to, že na skalních svazích již není vrstva, třeba květiny, které to držely pohromadě. Vlastně ztekutí skalní svahy. Může se z nich vyplavovat nejen písek, ale i třeba balvany až kolem jednoho kubického metru. Když to přiblížím, tak je to přibližně jako kancelářská skříňka, která se dává pod stůl. Tak takové kameny se mohou samozřejmě kutálet ze svahů.
Budeme muset posoudit, jakým způsobem přistoupit k turismu v Národním parku. Už jsem se bavil s Českou geologickou službou a budeme hledat způsob, jak co nejrychleji posoudit stav v každém daném místě.
Odbory budou žádat mimořádnou odměnu pro profesionály zasahující u Hřenska |
Jak dlouho bude trvat, než opět se vytvoří horní vrstva?
Tohle je běh na dlouhou trať. Zrání pískovce se dá pozorovat na sochách, když sochař dokončí sochu z pískovce, tak ona je na povrchu sypká. Samozřejmě sochaři mají svoje metody, jak tu krustu vytvářet, ale dá se říct, že to může trvat léta.
Dá se ale říct, že to není úplně zásadní problém. Protože pískovce takto opadávají neustále. Z nich se ta zralá povrchová krusta neustále loupe. To je přirozené erozní chování pískovce. Tohle vlastně nebude mít zásadní plošný vliv.
