Před druhým čtením novely podala nečekaně pozměňovací návrh lidovkyně Nina Nováková, která navrhuje pasáž o nepřijatelnosti fyzických trestů na dětech vypustit, a to kvůli „nadbytečnosti“.
„Milující rodič své dítě zná a je schopen rozeznat, kdy jsou lepší razantní slova, kdy jemná domluva a kdy fyzická korekce. Vyhlašujeme-li absolutní zákaz tělesných korektivních forem výchovy, neměli bychom také mluvit o nebezpečí nepřiměřené podpory a obdivu, nebo o fatálním dopadu „nevýchovy“? Láskyplná přiměřenost ve všem určitě dětem prospěje nejvíc,“ vysvětluje poslankyně Nováková svůj návrh.
„Právě nám tu vysvětlila, že když fláknete dítěti s láskou, tak je to v pohodě,“ kritizovala její vystoupení ve Sněmovně šéfka podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí Taťána Malá z hnutí ANO. Už dříve uvedla, že je podle ní nezbytné a důležité dát společnosti najevo, že fyzické trestání není a nesmí být běžným způsobem výchovy dětí.
„Mluvím o korektivním fyzickém kontaktu,“ oponovala následně Nováková.
Proti postoji své stranické kolegyně se postavil i šéf KDU-ČSL Marek Výborný. Na síti X prohlásil, že Nováková svůj návrh s nikým z vedení lidovců nekonzultovala a považuje to za porušení pravidel jejich poslaneckého klubu.
Jednoznačně se distancuji od návrhu paní poslankyně. S nikým z vedení @kducsl něm nehovořila. Považuji to za porušení pravidel našeho poslaneckého klubu.
Toto deklarativní vyjádření nejí důvod ze zákona vypouštět. Děti si zaslouží naši ochranu.
https://t.co/nHG2yG2KqD
I další její kolegové ze sněmovního podvýboru, který před dvěma lety ukotvení nepřijatelnosti trestů na dětech inicioval, s ní nesouhlasí.
Každý třetí rodič bije svoje děti, ukázal výzkum. Nejvíce trestají mladší rodiče |
„Nadbytečný je samotný pozměňovací návrh, nikoliv deklarativní pasáž. Fyzické tresty na dětech jsou nepřijatelné a bohužel v naší společnosti je na místě to opakovaně připomínat. Určitě se nechystáme zavírat rodiče do vězení za pohlavek, osobně však považuji za důležité toto téma přinášet do veřejného i legislativního prostoru, dokud si v Česku neosvojíme jako přirozenou výchovu bez násilí,“ argumentuje poslanec Michal Zuna z TOP 09.
„Tento neprojednaný pozměňovací návrh považuji za ránu pod pás. Paní poslankyně se na žádném z jednání, na kterém jsem byla, nevyjadřovala ve smyslu, že jej podá,“ zlobí se poslankyně Barbora Urbanová (STAN). „Současná právní úprava, která stále považuje přiměřený tělesný trest za výchovný prostředek, není v souladu mimo jiné s Úmluvou OSN o právech dítěte. Podle ní mají státy činit všechna potřebná opatření k ochraně dětí před jakýmkoliv tělesným či duševním násilím. Žádné násilí na dětech tedy nemůže být přijatelné,“ upozorňuje na potřebu právní úpravy Urbanová.
„Je mi líto, že tenhle boj budeme muset nad předmětným pozměňovacím návrhem svádět,“ podotýká Urbanová. O pozměňovacím návrhu budou poslanci hlasovat až u třetího čtení.
A podobně to vnímá i poslankyně Eva Decroix z ODS. „Tento týden běží projekt týden bez násilí, který dokládá, jak důležité je nyní navržené ustanovení. Určitě se budu snažit, aby návrh prošel v navržené podobě bez změn tohoto ustanovení,“ potvrdila před jednáním Sněmovny Decroix.
Poslední v Evropě
Česko je přitom jednou z posledních zemí v Evropě, která ještě tělesné tresty u dětí toleruje. Přestože se v roce 2007 zavázalo k přijetí zákona, který by jakékoliv trestání dětí zakazoval.
„Bití škodí a my jako rodiče čelíme mnoha náročným situacím a někdy se to musíme naučit, jak na péči o děti jinak. O tom je ten zákon. Má ho i Maďarsko a Polsko, protože bití dětí ničemu dobrému nepomáhá,“ podotýká místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová (Piráti).
Jak ukázala data, která loni představila Psychiatrická klinika 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, fyzické tresty se v rodičovské praxi používají často. Konkrétně 63 procent českých rodičů používá při výchově svých dětí tělesné tresty.
Táta mě bije, bere mi věci. Poslanci řeší netoleranci trestů u dětí |
Podle odborníků používání těchto trestů zvyšuje u dětí riziko pozdějšího agresivního a rizikového chování i dlouhodobých psychických problémů. „I zdánlivě malá facka může zanechat na dětské duši obrovské šrámy,“ upozorňuje Petra Wünschová, ředitelka Centra Locika, které pomáhá dětským obětem násilí.
„Většina dětí, které doma zažívají násilí, se k pomoci dostane pozdě nebo vůbec. I proto za posledních 9 let zemřelo na následky násilí v Česku 48 dětí a dalších 900 mělo vážné zdravotní následky,“ zmiňuje data Wünschová. Podle ní by právě legislativní ukotvení odmítnutí trestů na dětech mohl pomoci, zlepšit by se mohla včasnější identifikace týraných dětí.
„Obdobný zákon již platí téměř po celé Evropě a má to dobré důvody - tělesné tresty nefungují, jsou rizikem pro duševní zdraví dětí a jejich vývoj, dávají dětem špatný příklad a učí je, že ubližovat někomu, koho máme rádi, je v pořádku. Zároveň vytváří prostředí, kde je násilí v blízkých vztazích tolerováno a ničí životy, vztahy i celé rodiny,“ podotýká ředitelka centra.
To dnes u příležitosti Světového dne prevence týrání a zneužívání dětí pořádalo po republice happening, do kterého se zapojilo sto padesát tisíc lidí. Zejména pak pedagogové a žáci. Ti dnes svůj nesouhlas s násilím na dětech projevili bubnováním. Například pražské Žižkovo náměstí takto rozeznělo zhruba sto žáků ze ZŠ Poznávání.
