„To je velmi nepravděpodobné, protože jsme nikoho dalšího, kdo by měl podobnou minulost, nechtěli vyhledávat ani navrhovat. Pan doktor Fremr byl kandidát mimořádného renomé, mimořádného respektu, velkých mezinárodních zkušeností. Zkrátka kandidát hvězdný, a proto se nám zdálo, že stojí za to ho akceptovat, i když měl stín spojený s členství k KSČ. O konkrétních kauzách jsme před tím nevěděli, ale nikoho podobného, kdo by měl stín z KSČ hledat nechceme,“ řekl ke Fremrově rezignaci Kysela.
Uvedl dále, že se jako panel hodlají zaměřovat na mladší kandidáty. „Po této zkušenosti bychom byli pošetilí, kdybychom riskovali nějakou podobnou kauzu,“ pokračoval.
Kysela dodal, že Fremrovu rezignaci vzhledem k situaci čekal a nebyl jí nijak překvapen. Zároveň ji označil jako nejsprávnější krok z těch, které se nabízely.
Kandidát s minulostí z KSČ už nebude
„Já si myslím, že je to vyloučené,“ odpověděl ústavní právník Jan Kudrna na otázku redakce iDNES.cz, zda se v budoucnu může opakovat podobná situace, kdy někoho z kandidátů na ústavního soudce „položí“ jeho komunistická minulost.
Uvedl, že Fremrova rezignace je čistě jeho osobní záležitost, zároveň dodal, že tento krok hodnotí spíše pozitivně.
„Je to osobní záležitost pana místopředsedy Fremra. S ohledem na okolnosti a velký mediální a společenský tlak se dalo předpokládat, že podobným směrem uvažuje,“ pokračoval.
Nejsme flinkové ani spiklenci. Obvinění kvůli Fremrovi jsou bizarní, říká Kysela |
„Pan profesor Kysela, předseda panelu pro výběr kandidátů na ústavní soudce, oznámil, že více než dva kandidáti, kteří mají nějakou profesní minulost z doby před rokem 1989, nominováni nebudou. Teď se zdá, že se jedno místo uvolnilo, ale myslím si, že nakonec poradní panel změní názor po konzultaci s panem prezidentem a nakonec dojdou k tomu, že kvóta bude jeden z patnácti a bude, respektive už byla, naplněna. Snad se neukáže, že některý z budoucích kandidátů stihl být například příliš aktivní v SSM a prověřoval třeba ještě na sklonku 80. let své studentské kolegy a podobně,“ řekl Kudrna a dodal, že panel pro výběr kandidátů dělá, co může.
„Nabízí se spíše otázka, jestli v Senátu mohli zjistit některé informace dříve než po vyslovení souhlasu,“ dokončil.
Vadilo souzení emigrantů i kauza hřbitovů
Prezident Petr Pavel před týdnem oznámil, že Fremra na post ústavního soudce zatím nejmenuje. Příčinou měly být informace o jeho působení před listopadem 1989, které vzbudily velkou vlnu kritiky.
Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) uvedl, že Fremr mezi lety 1983 a 1985 odsoudil přes 105 lidí za emigraci, přičemž mnozí přišli o majetek a jejich rodiny byly postiženy perzekucí. Odborníci také upozornili na kauzu takzvaných Olšanský hřbitovů z roku 1988.
Obžalobu tehdy zmanipulovala komunistická tajná policie (StB). Trojici mladíků vinila obžaloba z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví.
Stopa komunismu v justici je generační. Fremr se k ní nepostavil čelem, říká sociolog |
Skupince vyčítala vedle poškození pomníků sovětských vojáků na Olšanech také shození kanálového poklopu z Nuselského mostu a položení betonového pražce na železniční trať.
Případ projednával v létě 1988 Fremrův soudní senát. Fremr připustil, že StB kauzu zmanipulovala, uvedl však, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. Zároveň odmítl tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem.
V České televizi k tomu ve čtvrtek Fremr řekl, že s podobnými kauzami neměl zkušenost. „Měli jsme smůlu, že jeden z hochů byl mladiství a my mladistvé dělali,“ komentoval.
