„Pro Českou republiku a pro českou vládu, pro českou společnost, je asi obtížně představitelné, že bychom se vzdali národního práva veta, to asi od nás nemůže nikdo čekat a určitě v tom nebudeme sami,“ řekl Macinka.
Existuje podle něj i řada jiných způsobů, jak se dobrat v Evropské unii konsenzu. Ne vždy podle něj navíc veto znamená, že by byl hlasující stát potížistou. „Národní veto má význam a není v zájmu České republiky se ho vzdávat,“ dodal.
Předák sudetských Němců podcenil reakci české společnosti, tvrdí Macinka |
Macinka s Wadephulem na své dnešní návštěvě Berlína na toto téma hovořil mimo jiné v reakci na středeční vystoupení německého ministra. Ten řekl, že v bezpečnostních otázkách princip jednomyslnosti může Evropskou unii „uvrhnout do existenčního ohrožení“.
„Protože jde o život a smrt! Vidíme to každý den na Ukrajině,“ dodal. Sedmadvacítka podle šéfa německé diplomacie potřebuje hlasování kvalifikovanou většinou, aby mohla rozhodovat rychleji, zejména v zahraniční politice.
O klíčových otázkách společné zahraniční a bezpečnostní politiky rozhoduje EU jednomyslně, což dává každé z 27 členských zemí právo veta. Ani drtivá většina evropských zemí tak nemusí být schopna prosadit svou vůli, což se v poslední době týkalo například podpory Ukrajiny, kterou blokovala končící maďarská vláda Viktora Orbána.
Sjezd sudetských Němců v Brně
Petr Macinka zároveň po setkání s německým ministrem zahraničí Johannem Wadephulem v Berlíně mluvil o plánovaném sjezdu sudetských Němců v Brně. Řekl, že česká debata kolem sjezdu nijak neovlivní dobré česko-německé vztahy. Zopakoval, že podle něj předák sudetských Němců Bernd Posselt náladu v české společnosti podcenil.
„Vztahy s Německem to nijak neovlivnilo a nijak určitě neovlivní,“ řekl Macinka. „Shodli jsme se i s Johannem Wadephulem, že existují reálné problémy, které je třeba řešit, a toto reálný problém pro Německo není,“ dodal.
Macinka v Berlíně uctí památku popravených Čechů, setká se se svým protějškem |
O tématu jednali ministři podle Macinky krátce, další čas věnovali válce na Ukrajině, nadcházejícímu summitu NATO, energetice či migraci. Společná tisková konference po jednání, na které by bylo možné získat reakci ministra Wadephula, se dnes nekonala, i když to u podobných návštěv v Berlíně bývá zvykem.
Ministr zároveň odmítl, že by byla česká společnost v pohledu na sjezd rozdělená. „Části našich lidí je to více méně jedno a ten zbytek je proti,“ uvedl. Sjezd podle něj pak aktivizoval tu část společnosti, která je proti. Jedná se přitom především o starší lidi. „Ta akce nebude mít pozitivní vyznění ani pro jednu stranu,“ doplnil ministr.
Sudetoněmecký sjezd se uskuteční od 22. do 25. května v Brně, bude poprvé v Česku, a to jako součást festivalu Meeting Brno.
Česko-německý fond budoucnosti prodloužen
Petr Macinka v pátek v Berlíně řešil také činnost Česko-německého fondu budoucnosti, která bude prodloužena do roku 2037. Stojí to v memorandu, které v pátek podepsal společně s Macinkou ministr zahraničí Německa Johann Wadephul. Fond vznikl na základě Česko-německé deklarace z roku 1997 a je klíčovým hráčem v česko-německém smiřování a sbližování. O jeho financování se rozhodne později.
Podle prohlášení je Česko-německý fond budoucnosti „nejvýznamnějším podporovatelem česko-německých přeshraničních projektů a zásadně přispěl k realizaci humanitární pomoci obětem nacistického násilí“.
„Shodujeme se na tom, že činnost Česko-německého fondu budoucnosti bude prodloužena do roku 2037,“ stojí dále v textu memoranda.
Ve Stonařově se smíří Češi s Němci u hromadného hrobu. Spolu sbírali na desku |
Macinka a Wadephul ho podepsali na německém ministerstvu zahraničí v Berlíně. Český ministr do německé metropole v pátek přijel na jednodenní návštěvu. Ocenil přitom, že německá strana nabídla jako její termín 8. květen.
Zmiňuje se o tom i deklarace, která datum označuje za významné „nejen v německo-českých vztazích, ale také v celosvětové připomínce konce druhé světové války“. Na dnešek připadá 81. výročí konce války v Evropě, kterou rozpoutalo nacistické Německo.
Česko-německá deklarace, na jejímž základě vznikl fond budoucnosti i Česko-německé diskusní fórum, byla podepsána v lednu 1997. Na příští rok tak připadá její 30. výročí. Obě země se v ní vzájemně omluvily za příkoří minulosti a zavázaly se, že budou respektovat právní řád druhé země.
Fond, který na základě deklarace vznikl, se v počátečních letech věnoval odškodňování českých obětí nacismu včetně nuceně nasazených. V současnosti finančně podporuje společné projekty v oblasti kultury, umění, vzdělávání či ochraně životního prostředí a kulturního dědictví.
Pokračování činnosti Česko-německého fondu budoucnosti má dlouhodobě podporu v obou zemích. K jeho další podpoře se přímo v koaliční smlouvě loni zavázala i německá vláda kancléře Friedricha Merze.
Jak bude fond v příštích deseti letech financován, zatím ale není jasné. „O výši a formě finanční podpory bude ještě rozhodnuto,“ stojí v podepsaném memorandu.
