Prezident Klaus chce stvrdit záruky pro Iry souhlasem parlamentu. Fischer nesouhlasí.

Prezident Klaus chce stvrdit záruky pro Iry souhlasem parlamentu. Fischer nesouhlasí. | foto: Jan Zátorský, MF DNES

Fischer se vzepřel Klausovi kvůli Lisabonu a zárukám pro Iry

  • 641
Mezi prezidentem Klausem a premiérem Fischerem to poprvé zaskřípalo. Střetli se nad charakterem smlouvy, kterou Fischer veze na čtvrteční summit EU. Týká se záruk pro Irsko kvůli Lisabonské smlouvě. Dokument by měl projít parlamentem, napsal prezident v dopise Fischerovi. Premiér oponuje - stačí jen souhlas vlády.

Dokument, o němž se bude ve čtvrtek v Bruselu rokovat, má učinit právně závaznými tzv. záruky pro Irsko, aby Irové v opakovaném referendu podpořili Lisabonskou smlouvu, kterou před rokem odmítli.

Fischerův kabinet už smlouvu připravil a dnes ji v ranních hodinách schválil na zvláštním zasedání vlády. Smlouvu pojal jako "vládní", kde není prezidentovy ratifikace a souhlasu parlamentu třeba, argumentuje.

S tím ale Václav Klaus nesouhlasí. Podle něj je to smlouva, k jejímuž sjednání je nejprve třeba prezidentovo pověření i souhlas obou komor parlamentu.

záruky pro Iry do speciální smlouvy

Vládní smlouva obchází parlament i Václava Klause

"Tato mezinárodní smlouva je mezinárodní smlouvou politickou ve smyslu čl. 49 ústavy a jako taková vyžaduje souhlas parlamentu. Proto ji není možné sjednat jako vládní smlouvu a lze ji podepsat pouze s výhradou ratifikace," napsal prezident premiérovi v dopise, který zveřejnil na svých webových stránkách.

Prezident se v dopise pozastavuje nad tím, že smlouvu, se kterou vláda ve čtvrtek odcestuje na dlouho očekávaný summit EU, dostal na stůl na poslední chvíli v úterý a pouze ke zhlédnutí.

"Znamená to, že hodláte požádat o plnou moc pro vás ke sjednání této smlouvy s výhradou ratifikace?" ptá se premiéra. "Sjednání v jiné formě by bylo v rozporu s článkem 49 Ústavy České republiky a takový postup bych nemohl akceptovat," uzavřel.

Fischer nesouhlasí, vláda trvá na svém

Premiér na prezidentův dopis záhy odpověděl na vládním webu. "Výše uvedené rozhodnutí není, podle mého názoru, mezinárodní smlouvou jiné politické povahy, nýbrž mezinárodní smlouvou vládního typu, k jejímuž sjednání není potřeba plné moci hlavy státu," oponuje v dopise prezidentovi.

Dodává, že vláda se ústavněprávní klasifikací rozhodnutí zabývala velmi podrobně a podnikla řadu odborných konzultací a expertních jednání. "Osvědčily uvedený závěr o povaze rozhodnutí jako mezinárodní smlouvy vládního typu," dodal Fischer.

Podle prezidentova tajemníka Ladislava Jakla nejde jen o bezvýznamný spor dvou institucí. "Pokud bychom šli cestou, kterou nyní zastávají někteří vládní právníci, pak by už navždy v budoucnu, tedy nejen v této konkrétní věci ´záruk´ pro Iry, ale obecně ze všech příštích případných korekcí evropské integrace, byly zcela vyloučeny standardní demokratické mechanismy," řekl iDNES.cz Jakl. "Dělba moci by skončila, vše by bylo v rukou exekutivy," varoval.

Záruky pro Irsko, taktický krok Unie

Irské záruky, jež si Dublin vyžádal pro dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy, se mají týkat svrchovanosti země v otázkách daní, potratů, sociálních práv zaměstnanců a zajištění neutrality ostrovního státu. Budou platit nejen pro Iry, ale pro všechny členské země.

Sama vláda si uvědomuje, že jde jen o taktický krok Unie. "Vlk se nažere a koza zůstane celá. Je to jen politická interpretace," řekl podle zdroje iDNES.cz z vlády o zárukách ministr pro evropské záležitosti Štefan Füle. Záruky Irům budou podle něj zcela v souladu s Lisabonskou smlouvou.

Postup vlády ostře odsoudili i svobodní. "Vláda tímto způsobem podvádí český parlament i prezidenta. Náš parlament hlasoval pro jinou Lisabonskou smlouvu, než má začít platit pro Irsko," uvedl předseda strany Petr Mach v tiskovém prohlášení.

Pokud si podle něj jednotlivé státy sjednávají dodatečné úpravy Lisabonské smlouvy, pak by i Česká republika měla požadovat změny - například zrušení závaznosti Listiny základních práv EU, které si vyjednalo Polsko a Velká Británie, či naopak zahrnutí záruk týkajících se požadavků Sudetoněmeckého landsmannschaftu.

"Měnit obsah schvalovaného multilaterálního dokumentu pro kteroukoli signatářskou zemi bez renegociace celého dokumentu je z právního hlediska nepřípustné," tvrdí.

Klaus píše Fischerovi, ten odpovídá

Přesné znění dopisu prezidenta republiky předsedovi vlády a následná odpověď premiéra

V Praze dne 16. června 2009

Vážený pane předsedo vlády,

Kanceláři prezidenta republiky byl v úterý 16. června 2009 doručen materiál pro schůzi vlády "Návrh na přijetí Rozhodnutí hlav států a předsedů vlád 27 členských státu EU zasedajících v Evropské radě ve vztahu k obavám irského lidu týkajícím se Lisabonské smlouvy" – jedná se o smlouvu, která má učinit právně závaznými tzv. záruky pro Irsko.

Tato mezinárodní smlouva je mezinárodní smlouvou politickou ve smyslu čl. 49 ústavy a jako taková vyžaduje souhlas parlamentu. Proto ji není možné sjednat jako vládní smlouvu a lze ji podepsat pouze s výhradou ratifikace.

Znamená to, že hodláte požádat o plnou moc pro Vás ke sjednání této smlouvy s výhradou ratifikace? Sjednání v jiné formě by bylo v rozporu s článkem 49 Ústavy České republiky a takový postup bych nemohl akceptovat.

S pozdravem

Václav Klaus

***

V Praze dne 16. června 2009

Vážený pane prezidente republiky,

dnešního dne jsem obdržel Váš dopis týkající se Vašeho hodnocení "Návrhu na přijetí Rozhodnutí hlav států a předsedů vlád 27 členských států EU zasedajících v Evropské radě ve vztahu k obavám irského lidu týkajícím se Lisabonské smlouvy" (dále jen "Rozhodnutí") jako politické smlouvy ve smyslu čl. 49 písm. b) Ústavy ČR a Vašeho dotazu, zda vláda hodlá požádat o plnou moc ke sjednání této mezinárodní smlouvy s výhradou ratifikace.

Rozhodnutí není po formální ani materiální stránce mezinárodní smlouvou jiné politické povahy, jak o ní hovoří čl. 49 písm. b) Ústavy ČR. Politickými smlouvami ve smyslu Ústavy ČR jsou spojenecké a mírové a jiné mezinárodní smlouvy obdobné povahy, mezi které dle ustálené právní praxe lze subsumovat například smlouvy o vzájemné pomoci při ozbrojeném napadení, smlouvy o přátelství a spolupráci, smlouvy o neútočení, smlouvy o kolektivní bezpečnosti nebo smlouvy o řešení sporů mezi státy. Pro toto stanovisko svědčí systematický a gramatický výklad uvedeného článku Ústavy ČR, podle kterého lze do kategorie politických smluv subsumovat pouze takové mezinárodní smlouvy s politickým obsahem, které jsou srovnatelné se smlouvami mírovými a spojeneckými. K tomuto závěru lze dospět i skrze ústavní kategorii "mezinárodních smluvních závazků o společné obraně proti napadení", jež jsou expressis verbis uvedeny v čl. 43 odst. 1 Ústavy ČR a jež jako zvláštní druh mezinárodně smluvních ujednání, mnohdy upravených ve smlouvách jiné politické povahy, podléhají zvláštnímu ústavnímu postupu na půdě Parlamentu ČR.

Výše uvedené Rozhodnutí není, podle mého názoru, mezinárodní smlouvou jiné politické povahy ve smyslu č. 49 písm. b) Ústavy ČR, nýbrž mezinárodní smlouvou vládního typu, k jejímuž sjednání není potřeba plné moci hlavy státu.

Vláda se ústavněprávní klasifikací Rozhodnutí zabývala velmi podrobně a za tímto účelem proběhla řada odborných konzultací a expertních jednání, které osvědčily uvedený závěr o povaze Rozhodnutí jako mezinárodní smlouvy vládního typu.

S pozdravem

Jan Fischer, předseda vlády ČR

Zdroje: www.klaus.cz, www.vlada.cz


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video