Pondělí 24. února 2020, svátek má Matěj
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 24. února 2020 Matěj

Ve Finsku učí jen ti nejlepší, o místo se pere 170 uchazečů, říká ředitel

  14:19aktualizováno  14:19
Finský vzdělávací model bývá jiným státům dáván za vzor díky kvalitním učitelům, neselektivnímu vzdělávání či dlouhodobým vzdělávacím cílům v politice. „Vaše výuka je dost tradiční. U nás nezvoní, naše hodiny trvají devadesát minut a děti chodí o přestávkách ven,“ říká ředitel základní školy ve finském Oulu Saloranta Seppo.

Děti, které chodí do finských základních škol, tráví spoustu času venku. | foto: Saloranta Seppo

Proč si myslíte, že finský školský systém bývá ostatním zemím dáván za vzor? 
Měli jsme podobný systém jako v mnoha dalších zemích v Evropě – tedy tradiční systém zaměřený na výkon, známkování. V sedmdesátých letech minulého století však začala reforma, která trvala dlouho, ale spoustu věcí změnila. Dnes se zaměřujeme na profesionální učitele, i v mateřských školách máme spoustu učitelů s diplomem. Dbáme na to, aby měli velkou motivaci dělat svoji práci dobře.

V čem reforma, o které mluvíte, spočívala?
Cílem bylo zavést systém, který by byl spravedlivý pro všechny. Do roku 1970 jsme dělili páťáky a starší děti do dvou kategorií podle jejich studijních výsledků na dobré a horší (dříve kvůli tomu bylo některým žákům umožněno vzdělávání jen do šestnácti let – pozn. red.). Zároveň se začal klást důraz na vysokou kvalitu základního školství a rovněž se začalo považovat za žádoucí, aby nejlépe všichni žáci pokračovali na střední školu. Také ale záleželo, do jaké školy půjdou podle toho, kolik peněz měli jejich rodiče, protože základní školy nebyly zadarmo.

Fotogalerie

Reforma děti sjednotila, sloučili je do stejných škol. Rodiče nyní zapisují děti do nejbližších škol bez ohledu na to, jakou školu považují za lepší či horší, a za základní vzdělání už se nic neplatí. Také jsme začali poskytovat velkou podporu dětem s poruchou učení. Odpovědnost za školy jsme přenesli ze státu na obce. S reformou se začal vyvíjet systém, který máme nyní – začali jsme víc podporovat školy a učit se respektovat učitele. 

Jak byste charakterizoval finský školský systém?
Napadá mě jedno slovo: důvěra. Školy a učitelé mají ve Finsku velkou nezávislost na vládě. Vláda věří tomu, že ředitelé vědí, jak řídit školu, a nemluví jim do toho. Zároveň tu panuje vzájemná důvěra mezi učitelem a žákem, učitelem a rodiči. Nemáme inspekce nebo maturity. Nevyžaduji po učitelích, aby mi podávali hlášení. Prostě věřím, že to, co dělají, dělají dobře. 

Ono je toho víc, co asi děláte jinak. Slyšela jsem, že jeden z finských ředitelů řekl rodičům dětí, aby své děti do školy nevozili, ale nechali je jet na kole nebo jít pěšky...
Ano, ale u nás děti bydlí nedaleko základních škol a cesty jsou bezpečné. Uvědomujeme si, že děti tráví spoustu času v budovách a to by se mělo změnit. Takže jejich výuku koncentrujeme hodně ven, snažíme se je vzdělávat v přírodě, učíme děti lásce k přírodě. To na počítačích nejde.

Co si myslíte o českém školském systému?
Jednou jsem v České republice navštívil několik škol. Z toho, co jsem viděl, mohu posoudit, že učitelé měli dobré přednášky, ale myslím, že to byla dost tradiční výuka. Každá hodina měla čtyřicet pět minut, pak byla krátká přestávka, během které děti opět zůstávaly ve třídách. To je u nás jiné. U nás nezvoní, naše hodiny trvají devadesát minut a přestávky máme delší, aby děti měly čas jít se provětrat ven.  

Děti ve Finsku tráví opravdu hodně času venku, a to v každém počasí. Ne vždy mají děti frontální výuku, pracují na různých projektech, učitel důvěřuje tomu, že odvedou dobrou práci, i když nebudou sedět v lavicích před ním. Někdy třeba děti mohou jít samy ven, kde pracují na zadaném úkolu. Je důležité střídat několik vzdělávacích prostředí, nebýt pořád na jednom místě. Děti se nemusí učit jen tím, že sedí před učitelem.

To, co popisujete, tedy hodiny dlouhé devadesát minut a práce na společném projektu, je model, který máme na vysokých školách...
Myslím, že nejen vysokoškoláci, ale i děti by měly víc odpočívat, protože když jim nedopřejete delší přestávku, další hodiny nebudou tolik efektivní, protože budou unaveny z předchozích hodin a nebudou se soustředit.

Přijde mi, že je u nás spousta učitelů, která by chtěla změnu, ale možná neví, jak na to... 
Ano, protože máte dlouhou tradici, jak dělat určité věci. Přesně tak to bylo u nás. Spousta učitelů říkala, že změna není možná. Ale když jsme se do toho pustili a učitelé viděli, že to má cenu, že se děti lépe soustředí, že nový systém je efektivnější, předsudky je začaly opouštět.

„Z Finska jsem si odvezl odvahu věci měnit“

  • Ředitel Základní školy Svitavy Jiří Sehnal byl ve finských školách před několika lety.
  • Po návratu na svoji školu prodloužil velkou přestávku tak, aby děti měly čas jít do tělocvičny nebo ven na školní dvůr, což dělají děti ve Finsku běžně. Líbilo se mu, že Finové spojují předměty, třeba chemii a fyziku. Proto i ve Svitavech vytvořili vlastní předmět, ve kterém rozvíjí sociální kompetence dětí a kladou důraz na rozvoj kognitivních schopností. 
  • „Odnesl jsem si odvahu věci měnit. Líbilo se mi, že reforma finského školství byla o smyslu. Ořezali učivo a nechali to, co chtějí a potřebují pro budoucnost a současnost a přidali k nim věci, které chtějí, protože jsou jejich národní tradicí. To, co zbylo, přetavili do vysokých škol. Líbila se mi odvaha zamyslet se nad tím, jestli to, co děláme, pro děti k něčemu je,“ říká Sehnal.
  • Jako příklad uvádí spojení tradice a školy. „Finsko je země, kde je spousta lesů. Ve škole proto mají předmět zvaný „Crafts“, tedy dílny, v rámci kterého  opracovávají různé materiály. Při výuce dbají na to, aby věci, které vytvoří, byly funkční. Například děti měly vytvořit nějaké zvíře, přičemž výrobek měl vytvářet pohyb. Řešily, jak to udělat, nakonec hodně využily malé motůrky, které vibrovaly. Hledaly způsob, jakým by se to zvíře mohlo začít hýbat. A protože hledali, tak i našli. Nejen v dílnách, ale v rámci celého nastavení školství,“ uvedl Sehnal.
  • Potřebovali kvalitní učitele, tak jim vytvořili podmínky. „V České republice člověk, který něco umí rukama, většinou ve školství nevydrží, protože tu svoji šikovnost využije jinde, kde mu zaplatí více. Nám alespoň pomáhá pan školník. Demonstruje různé věci, například jsme s jeho pomocí organizovali hodinu pro dívky, jak si vyměnit píchnuté jízdní kolo. Ačkoliv podmínky nejsou srovnatelné s dílnami ve Finsku, jde hlavně o lidi a jejich umění a ochotu zkušenosti předávat,“ uvedl Sehnal.

V Česku není učitelství považováno za lukrativní povolání. Dokonce se zažilo rčení: „Kdo umí, umí. Kdo neumí, učí“. Jak to, že ve Finsku je učitelství považováno za ceněnou profesi?
Finská společnost má velký respekt k učitelům a celkově ke školství, protože si uvědomujeme, jak je vzdělání důležité. Školy spravují obce, které rozhodují o penězích. Rozhodují o tom, co se se školou stane, kolik peněz na co potřebuje a podobně. Samozřejmě i nám připadá, že vláda nedává do školství dostatek financí, ale v porovnání s ostatními zeměmi jsme na tom dobře. 

Profese učitele je ve Finsku velmi populární. Je těžké dostat se na univerzitu na studium učitelství, dostane se tam méně než deset procent uchazečů. Až nejlepší z nejlepších jdou skutečně učit na školy. Mají velkou motivaci přenést zkušenosti nabyté na univerzitě do praxe. Když jsme loni sháněli učitele, přišlo nám sto sedmdesát životopisů od uchazečů. Takže si můžete vybrat toho nejlepšího.

Problém českého školství je, že se u nás každý rok střídají ministři školství. Je politická situace u vás stabilnější?
Ano, my neměníme vzdělávací politiku po každých volbách, ale zaměřujeme se na dlouhodobé cíle, a to je velmi důležité. Například v Anglii, když se změní vláda, změní se spousta toho, co bylo dosud zavedeno ve školách, a to je špatně.

Od loňského roku máme zákon, že všechny pětileté děti musí povinně do školky. Jak je to u vás?
U nás mají šestileté děti povinný ročník předškolního vzdělávání. Rodiče je ale mohou zapsat do formy individuálního vzdělávání a učit je sami doma. Teď se diskutuje o tom, že by pětiletí měli chodit také do povinného ročníku předškolního vzdělávání. U nás děti často začnou chodit do školky, když jim jsou tři roky. Záleží na rodičích. Pokud na to má vláda peníze, rád bych je viděl spíš investované do rozvoje školního vzdělávání.

Co si myslíte o domácích úkolech? Měly by být povinné?
Ano, je to součást učení. Školní dny ve Finsku jsou poněkud krátké, například žáci na prvním stupni tráví ve škole jen okolo dvaceti hodin týdně. Takže se počítá s tím, že budou pracovat i doma a že se naučí, že se nevzdělávají jen ve škole, ale i ve volném čase. 

Co se stane, když úkol nepřinesou?
Záleží na učiteli, ale často je to tak, že pokud dítě zapomene jednou, je to v pořádku, pokud to dělá často, nařídí mu, aby zůstalo po škole a dodělalo, na co se vykašlalo.

Jak hodnotíte studenty?
Ve Finsku se předměty a chování žáků hodnotí známkou, slovně nebo kombinací obou hodnocení. Žáky průběžně hodnotíme na základě prezentací, projektů. Čísla vám neřeknou, co máte zlepšit – my třeba pořádáme setkávání rodičů s učitelem a dětmi, na kterých se mluví o tom, co by děti měly zlepšit a podobně. Slovním hodnocením učitel vyjadřuje žákův vývoj a proces učení. Známkou jsou žáci obyčejně hodnoceni až od konce šesté třídy.

Myslíte si, že by děti v době, kdy jsou ve škole, měly trávit víc času venku?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 20. května 2018. Anketa je uzavřena.

ANO 1670
NE 147

  • Nejčtenější

U jezera Mondsee zahynul na túře šestiletý chlapec z Česka

Při sestupu z rakouské hory Drachenwand u jezera Mondsee nedaleko Salcburku zahynul v sobotu šestiletý chlapec z Česka....

Itálie hlásí třetí oběť koronaviru, jedenáct obcí je v karanténě

Itálie hlásí třetí oběť nákazy koronavirem. V zemi stoupá i počet nakažených, kterých už úřady evidují 132. Pro...

Premium

Karlův most je jen most, stěžují si turisté. Kritika nešetří ani další památky

Do Česka loni přijel rekordní počet turistů. Památky si u nich leckdy vysloužily i bizarní recenze na internetu,...

Po střelbách v německém Hanau zemřelo deset lidí, mrtvý je i útočník

Pravicový radikál Tobias R. ve středu zaútočil v německém městě Hanau nedaleko Frankfurtu nad Mohanem. Ve dvou barech...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Romové jsou neaktivní menšina, míní Křeček. V úřadu zváží noc krátkých nožů

Nový ombudsman Stanislav Křeček po nástupu do úřadu řekl, že nechce problematiku diskriminace preferovat na úkor jiných...

Premium

Která auta jsou skutečně bezpečná? Crash testy versus realita

Setkáváme se s názory, že auta jsou navrhována tak, aby dosáhla dobrých výsledků v nárazových testech. Díky Folksamu...

Premium

Trend u rozvodů: čím dál více dětí končí ve střídavé péči

Neustálé pendlování mezi dvěma domácnostmi dětem škodí, varují odborníci. Ve střídavé péči je v Česku stále více dětí....

Premium

Když je střílečka povinná. Hraju hry a platí mě za to, říká člen týmu Brute

Má k dispozici fitness trenéra, mentálního kouče, psychologa a ve škole individuální studijní plán. Tedy servis...

  • Další z rubriky

Foldyna opouští ČSSD. Není zatím jasné, jaký přijme nový politický dres

Poslanec sociálních demokratů Jaroslav Foldyna po 30 letech opouští stranu, v níž má již dlouhodobé rozepře s jejím...

Novým ředitelem Památníku Lidice se stal vojenský historik Eduard Stehlík

Ministr kultury Lubomír Zaorálek představil v pondělí nového ředitele Památníku Lidice. V konkurzu, který se konal...

Orkán na Sněžce měl rychlost 223 km/h, bez elektřiny bylo tisíce domácností

Silný vítr v noci dosáhl síly orkánu. Na polské straně Sněžky naměřili rekordní rychlost 223 kilometrů v hodině. Hasiči...

Policie obvinila náměstka ministryně práce. Nemáme co skrývat, říká Maláčová

Policisté NCOZ v pondělí ráno zasahovali na ministerstvu práce a sociálních věcí. Portál Lidovky.cz uvedl, že zadrželi...

Najdete na iDNES.cz