Školy musí už dvanáct let své žáky vzdělávat ve finanční gramotnosti. Děti se učí, jak vyjít s kapesným a později platem, proč některé věci a služby stojí více než jiné nebo jak fungují banky. Ne všude ale učitelé vědí, jak na to.
Na škole v jihomoravských Šlapanicích nemá finanční gramotnost pevné políčko. Každá třída by ji měla mít minimálně čtyřikrát až šestkrát do roka. Zástupkyně ředitelky Zora Dufková se snaží vést k zodpovědnému nakládání s penězi už mladší žáky na prvním stupni.
Třídě páťáků zrovna ukazuje, že každá věc má svou hodnotu. A přestože ji už v domácnosti třeba nepotřebují a stane se odpadem, pro průmysl může být stále cennou surovinou. I proto na interaktivní tabuli svítí nápis: Pro jednoho odpad, pro jiného poklad.
Učebnice? Jen kvanta dat k našprtání, říká učitel. Vymyslel, jak děti vzdělávat jinak |
„To jsem přesně já. Pro mě je taky plno věcí poklad, jsem sběratelka,“ pokyvuje hlavou Lada v lavici u okna.
Za pár chvil zazní slovíčko recyklace. „To je, když se může vyhozená věc předělat a pak použít znovu. Třeba z plastů můžou být kliky na okna. Ty se dělají i tady u nás,“ snaží se spolužákům vysvětlit Matěj. Odkazuje přitom na místní firmu, o níž si nedávno ve třídě povídali.
Celá hodina je hravá. Díky kvízu děti odhadnou, že každý člověk vyprodukuje ročně průměrně až půl tuny odpadu. S vyučující proberou, proč se za jeho svoz musí platit a kolik taková služba stojí u nich ve městě. Že velký podíl mezi vyhozenými materiály zabírá suť, s níž se dál nakládá jen obtížně, potvrdí přímo jedna ze žaček. Zrovna totiž rekonstruují dům.
Brát děti na nákupy nestačí
Na šlapanické škole finanční gramotnost neučí jen Dufková, ale i hodiny ostatních jsou v podobném stylu. „Pracujeme s materiály vzdělávací platformy Skoala, jsou k dostání zdarma. Příprava učiteli zabere pět minut. Všechny aktivity, kvízy i vysvětlivky máme zanesené u dané lekce. Stačí si jen vybrat z řady témat. Nemusíme ani nic tisknout. Je to ideální varianta i pro suplování,“ pochvaluje si.
KVÍZ: Tyto základy finanční gramotnosti by mělo znát každé dítě. Znáte je i vy? |
S páťáky už letos probírala i vliv reklamy, děti si zkoušely reklamní strategie. Průběžně se ke znalostem vrací i v jiných předmětech. „Chtějí se o tom bavit i doma s rodiči a ti starší vnášejí svůj pohled na nákupy. Přestože my dospělí jsme přesvědčení, že o penězích mají žáci základní povědomí, protože děti bereme na nákupy, není tomu tak. Před rokem mě jedna třída překvapila: některé děti netušily, že placení kartou vyžaduje mít peníze na účtu,“ dává příklad učitelka.
Ministerstvo školství nedávno vyzvalo, aby učitelé zvláštní pozornost věnovali žákům z hůře zabezpečených rodin. Z domova si mohou odnášet nezdravé finanční návyky a minimální znalosti o fungování světa peněz. „Právě pro tyto děti je škola klíčovým prostředím, kde mohou získat nejen teoretické poznatky, ale především praktické nástroje pro život,“ shrnula za resort Veronika Lucká Loosová s tím, že ideální formou výuky je simulace, nikoli prostý výklad.
Přehlížení géniové ve škole bojují s ústrky. Co může nadaným dětem pomoci |
„Cílem je, aby i žáci z méně podnětného prostředí odcházeli ze školy s kompetencemi, které jim umožní činit informovaná rozhodnutí a vyhnout se rizikovému chování,“ doplnila.
Ministerstvo si k finanční gramotnosti zpracovalo i analýzu, z níž vyplývá, že nejefektivnější je výuku začlenit do běžných předmětů, jako je matematika, občanská výchova nebo český jazyk. Samostatné předměty nebo jednorázové akce tak přínosné nejsou. Školy mohou využít programy z Národního registru projektů finančního vzdělávání. Kromě Skoaly tam učitelé najdou třeba výukový pořad Bankovkovi nebo hru European Money Quiz.
