„Jak se z fotek a portrétů ale stane film? Slyším Elišku, správně, pro film je nutný pohyb. Ano, Romane, animace, super. První film nebyl nic jiného než série fotek, která se pustila rychle za sebou,“ shrnuje učitelka Maixnerová.
Na tabuli napíše slovo „film“ a děti vymýšlejí asociace. Na základní škole v Brně-Chrlicích zrovna začala hodina výtvarné výchovy. Žáci se v ní ale budou věnovat jinému uměleckému odvětví – filmu. Výtvarnou a filmovou výuku na zdejší škole Elena Maixnerová propojuje už roky.
Od roku 2027 začnou filmovou výchovu povinně vyučovat i ostatní školy v Česku. Kromě společné výtvarné a filmové výuky se promění i ta hudební.
Chování žáků i vztahy s kolegy. Proč chce pětina mladých učitelů opustit školství |
Přibude k ní taneční a dramatická výchova. Chrličtí deváťáci se dozvídají o prvopočátcích filmové tvorby a vůbec prvním filmovém snímku. Žáci jdou ale ještě dál do historie. Pozdvižení vyvolá, že s iluzí pohybu pracovaly už pravěké jeskynní malby. Zvířata na nich mají zdánlivě více nohou nebo hlav než v realitě. „Když se ale rozfázované malby pravěkých zvířat ozáří ohnivou loučí, vzniká právě iluze pohybu,“ vysvětluje učitelka za doprovodu videoukázky, na níž „poskakuje“ kanec a jelen „hýbe hlavou“.
Filmaři v lavicích
Ve třídě se řeší, na jakých principech funguje lidské vnímání pohyblivého obrazu. Podobnou iluzi nabízí dřevěný zoetrop. To je otáčivý buben s několika průhledy, do něhož se vkládá pásek s jednotlivými obrázky.
Když se do škvírky dřevěné pomůcky člověk správně podívá a bubnem se zatočí, optická hračka spojí obrázky v jeden a vytváří tak animaci. Odpolední vyučování ovšem není jen „nalejvárna“.
„My si dnes i jednu optickou hračku vytvoříme, říká se jí thaumatrop,“ pobízí žáky Maixnerová. Pouští se do názorného vysvětlování. Zbytek hodiny žáci kreslí obrázky na dva papírové disky a ty pak připevňují na špejli. Při roztočení špejle hračka ukazuje oba obrázky, které splynuly v jeden.
Jako za covidu. Požár bojleru zavřel školu na několik týdnů, učí se i online |
Dívky v zadní lavici tak postavičce panenky přikreslily křídla a v optickém klamu vznikl anděl, klukům se v prázdné brance najednou objevil míč, mezi mraky letí letadlo a silueta kočky získala obličej i s fousky. Zatímco v deváté třídě se v Chrlicích učí „filmovka“, o rok dříve je na programu tak trochu jiná výtvarná tvorba.
„To se zaměřujeme na multimédia. Žáci pracují s online programy, kreslíme na tabletech, zkouší si digitální malbu, pixelart (druh počítačové grafiky – pozn. red. ), povídáme si o digitálních hrách a zkouší si i sami něco navrhnout, třeba herní postavu, mapu, prostředí nebo jednoduchý příběh. O rok později dojdeme až k jednoduché animaci,“ vysvětluje Maixnerová.
Dětem filmy také promítá, ale jen u sledování zůstávat nechce. S žáky se ke snímku opakovaně vrací a rozebírá s nimi řemeslné aspekty díla. Baví se třeba o záběrech, o barvách, světle nebo o roli ruchů a hudby.
Novinky pod palbou kritiky
Filmovou výuku zatím vyučuje jen minimum škol. Podle odhadů jsou to jednotky procent základních a zhruba pětina středních škol. Podle nových vzdělávacích plánů (dříve školních osnov) se ale o filmu budou učit všechny děti. Jak k tomu každá škola přistoupí, je na ní. Na konci základní školy by tak děti měly dokázat vyjádřit, co prožívaly při sledování audiovizuálního díla.
Proti změnám se hlasitě vymezuje část učitelů hudební i výtvarné výchovy. Koncem dubna protestovali v ulicích Prahy.
Podle předsedy Asociace učitelů hudební výchovy Milana Motla nebude na výuku všech pěti oborů dost času. „Nový rámcový vzdělávací program poškozuje výtvarnou a ničí hudební výchovu, ale není prospěšný ani pro film, tanec a drama,“ prohlašuje dlouhodobě Motl.
ANALÝZA: Peníze, kapacity i změna oborů. Co vše čeká na nového ministra školství |
Za novými plány pro školy stojí týmy z Národního pedagogického institutu. „V oblasti umění se dva dosud hlavní předměty doplní. A to třemi dosud nepovinnými obory – dramatickou, taneční a filmovou výchovou. Ty se přitom mohou vyučovat už od roku 2017,“ vysvětluje ředitel NPI Ivo Jupa.
Kritikům vadí i to, jak veškerá tvorba nových pravidel vznikala. „Nesouhlasíme s celou koncepcí ani kvalitou nového kurikula (vzdělávacího plánu – pozn. red. ),“ odmítá didaktička výtvarné výchovy Petra Šobáňová z Univerzity Palackého v Olomouci.
„Pro dané aprobace v Česku neexistuje ani jeden aprobovaný učitel,“ zdůraznila již dříve Šobáňová. Jupa ale oponuje, že nejdřív se musí nový předmět zavést do praxe, a teprve pak se může otevřít příslušný studijní obor.
Učitelství zaměřené na filmovou výuku v Česku ani nejde vystudovat. Podle Zuzany Havelkové z Asociace filmové a audiovizuální výchovy mohou školy prvky dalších uměleckých nauk vyučovat jinak než přímo propojením se stávajícími uměleckými předměty.
„Filmovka“ podle ní jde učit v občanské výchově nebo i fyzice či dějepise.
