Nedávný spor mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládou o jeho (ne)účasti na červencovém summitu NATO v Ankaře se stal jedním z hlavních témat diskuze v Partii Terezie Tománkové. Moderátorka se nynějšího vládního zmocněnce pro klimatickou krizi a Green Deal Filipa Turka (za Motoristy) například zeptala, zda nejde o osobní spor.
„Pan prezident s námi nespolupracuje, tak my nespolupracujeme s ním,“ řekl Turek s tím, že by prezident na summitu podle něj reprezentoval cíle opozice, nikoliv vládní koalice. „Rozhodl se sestoupit z Hradu do politického boje a vystupuje jako představitel opozice,“ sdělil dále. O pomstu podle Turka nejde, byť připustil, že postoj ministra zahraničí Petra Macinky (za Motoristy) k účasti Pavla na summitu souvisí s tahanicemi okolo ministerského postu.
Prezident je silnější, než se vláda domnívá. Právník vysvětluje, zda by uspěl s žalobou |
Druhá diskutující, exministryně Jana Černochová (ODS), na to konto Turkovi ironicky doporučila, aby si nechal na karoserii auta napsat: „Ješitnost je můj nejoblíbenější hřích.“
Podle ní je problémem neschopnost dvou ústavních činitelů se domluvit, což vnímá především jako selhání premiéra Andreje Babiše (ANO). Zdůraznila, že účast na summitu by měla být vždy výsledkem dohody mezi prezidentem a předsedou vlády.
Předseda poslaneckého klubu SPD a místopředseda hnutí Radim Fiala následně ve studiu zpochybnil prezidentovu autoritu v zahraničí a odmítl, že by šlo o osobní spor. Kritizoval například prezidentovy nedávné výroky o tom, že Donald Trump v posledních týden poškodil NATO více, než Vladimir Putin za mnoho let. Navzdory tomu ale řekl, že on by se celou situaci pokusil uklidnit.
Pavlova kritika Trumpa je politováníhodná, nejde o postoj vlády, zní z ministerstva |
Summity NATO v minulosti navštěvovali za ČR jak předsedové vlád, tak prezidenti. Pavel se zatím zúčastnil všech summitů NATO, které se od jeho nástupu do funkce konaly – v roce 2023 ve Vilniusu, v roce 2024 ve Washingtonu i loni v Haagu.
Turek: Orbán je takový Václav Havel Maďarska
Politici debatovali také na téma maďarských voleb. Turek řekl, že věří ve vítězství současného premiéra Viktora Orbána. „Je takovým Václavem Havlem Maďarska, sdělil. „Alternativu k naší Sametové revoluci udělal Orbán a když náš pan prezident Pavel byl připraven někde se samopalem zasáhnout, tak Orbán byl zatýkán při revoluci,“ doplnil.
Současného maďarského předsedu vlády podle Turka podporuje celá vládní koalice. Maďarsko považuje za zásadního spojence pro Českou republiku. „Abychom měli spojence na bruselské úrovni,“ doplnil a zdůraznil například téma Green Dealu. Vyzyvateli Orbána, Péteru Magyarovi, Turek dle svých slov nedůvěřuje. Naopak poslední diskutující, exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), řekl, že doufá, že ve volbách zvítězí právě Magyar.
Účast v Maďarsku trhala rekordy. Volilo nejvíc lidí od pádu komunismu |
„Kdyby se podařilo, že padne Orbánův systém a režim, tak spadne jedna ruská figurka na evropské šachovnici. Orbán je výsadek Kremlu v Evropské unii,“ pronesl Dvořák. Na to ostře reagoval Turek i Fiala slovy, že Orbán má nejlepší vztahy se Spojenými státy v historii. To se ale podle Dvořáka a Černochové nevylučuje, vztahy mezi Putinem a Trumpem jsou podle nich totiž nadmíru dobré.
Diskuze o napětí mezi USA a Íránem
Dalším z témat debaty byla aktuální situace kolem napětí mezi Spojenými státy a Íránem. Přestože příměří zatím drží, jednání skončila bez dohody a Írán nadále hrozí dalšími útoky. Podle Turka je situace nepředvídatelná a dopady konfliktu nejvíce pociťuje Evropa. Zároveň zdůraznil, že jeho podpora americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi trvá.
Černochová naopak upozornila na nevyváženost mezi americkou a íránskou delegací při jednáních a kritizovala postup Washingtonu. „Írán není Venezuela,“ řekla a připomněla americký vpád do Venezuely zkraje roku a zatčení prezidenta Nicoláse Madura.
Podle ní americký prezident v případě Íránu přecenil své síly a chybou bylo, že své kroky od začátku nekonzultoval se spojenci. Zároveň připomněla zhoršující se situaci v Libanonu, která podle ní komplikuje jeho možné přiblížení k západnímu světu.
Jednání USA a Íránu v Islámábádu skončila bez dohody, uvedl Vance |
Fiala uvedl, že pokud konflikt potrvá déle, přinese řadu negativních důsledků. Podle něj si Írán uvědomuje svůj vliv v Hormuzském průlivu a snaží se ho politicky i ekonomicky využít. Postup Spojených států označil za strategickou chybu. O žádném vítězi konfliktu podle něj současné chvíli mluvit nelze.
Poslední diskutující, exministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN), označil útok na Írán rovněž za špatné rozhodnutí. Podle něj jednotlivé strany vstupovaly do jednání s rozdílnými očekáváními, což vedlo k jejich neúspěchu. „Z toho celého konfliktu těží především Čína a Rusko,“ uvedl s tím, že konflikt nebude mít rychlý konec. Turek pak řekl, že tím, kdo z konfliktu nejvíce těží, je izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kritizoval také výtky Donalda Trumpa vůči spojencům, kteří podle něj nepřišli Spojeným státům na pomoc. „Spojenci nemohou pomoci v konfliktu, o kterém nevěděli,“ uvedl Turek s tím, že NATO je obranná, nikoli útočná aliance. S tím souhlasil i Fiala, který zároveň označil Spojené státy za klíčového spojence České republiky. Podle něj současná vláda vztahy s USA udržuje.
„Bylo to na hov...“ Trump při schůzce s Ruttem řval a neustále nadával |
Dvořák však upozornil na problematický aspekt vztahů s Donaldem Trumpem, kterým je podle něj neschopnost Česka plnit závazky vůči NATO. „Jakýkoli odpor a neplnění závazků Trump nelibě nese,“ uvedl. Černochová následně zdůraznila, že spoléhá na americkou administrativu jako celek, nikoli pouze na prezidenta.
Diskuze se tak stočila právě i k možnému navyšování obranného rozpočtu až k hranici 3,5 procenta HDP. Fiala v tomto kontextu upozornil na limity státního rozpočtu. „Pokud nebude ekonomicko-sociální stabilita naší země, tak za takovou zemi nepůjde nikdy nikdo bojovat,“ řekl.
Zároveň označil stav české armády za katastrofální. Připomněl však, že současná vláda podle něj vynakládá na obranu historicky nejvyšší částky. Černochová naopak zdůraznila, že Česko musí své závazky vůči NATO plnit. „Na plnění závazků mít jako republika musíme,“ uvedla. Turek sdělil, že je pro navyšování výdajů na zbrojení, musí však být podle něj efektivní a část prostředků by měla zůstávat v domácí ekonomice.
Znáte historickou zkušenost Polska s Německem? tázala se Černochová
Diskutující také odpovídali na dotaz, jak bude Česká republika nenavyšování výdajů na obranu obhajovat v zahraničí, zejména pak u spojenců v Severoatlantické alianci.
Na otázku, proč by Polsko, Lotyšsko, Litva či Estonsko měly chápat, že Česko nenavyšuje své výdaje na obranu, když samy zbrojí a Rusko mají „za humny“, Turek uvedl, že „Polsko je militantní země.“ Proti tomu se Černochová ohradila a Polska se zastala. „Pane, Turku, víte, jakou má Polsko historickou zkušenost právě s Ruskem, právě s Německem?“ reagovala.
Turek zároveň sdělil, že o výdajích na obranu neoficiálně jednal také ministr zahraničí a vicepremiér Petr Macinka v Bílém domě a že současná vláda bude muset své kroky spojencům vysvětlovat. Podle něj má Česká republika se Spojenými státy nadstandardní vztahy. Dodal také, že konflikt s Ruskem podle něj nevznikne, protože se Rusko NATO obává. „Nelze dávat výdaje jen na obranu,“ doplnil.
