Až na to, že už je pár dní po něm...

Každé sběratelství čehokoliv je tak trochu duševní úchylka, ať už známek, nálepek, tácků, pohlednic, izolátorů, veteránů či kdovíčeho jiného...

...můj kolega vlastní po otci unikátní sbírku odznaků československých podniků od roku 1918, je to sbírka, která nemá obdoby, ale ani zájmu.

Filatelie už bohužel velmi upadá. Také jsem sbíral známky, stejně jako oba rodiče, bratr, děda..., těšil jsem se, že s vlastními dětmi budeme také sbírat, jenomže dnes už se dopisy se známkami v běžné korespondenci prakticky nepoužívají, maximálně na Vánoce přijde pohled. Jinak jsou ve schránce jen výpisy a jiná technická korespondence jen s razítky bez známek, to potom zcela mizí ta poetika, když se známky vystříhávají z obálek, odlepují, třídí, zařazují..., děti si potom k tomu žádný vztah nemohou vytvořit.

Další smutná ukázka toho, že sběratelství a úcta k tomu vytvořit jedinečnou sbírku pomalu vymírají. Jistě, peníze jsou větší jistotou, řekl bych, že to kopíruje zcela jednoznačně současný stav společnosti.

A co měl dělat? Děcka by to prodaly za pár korun.

škoda takové jedinečné sbírky ,ale důvody rozprodávání lze chápat , jen myslím ,že filatelistické klenoty týkající se naší země by měl vykupovat stát

Akorát, by se autor článku mohl naučit psát věk slovy. Ve skutečnosti je mu šestasedmdesát....

Bylo