Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Michal Klíma, MAFRA

U maturit zmizí dvě obtížnosti, slohovky budou opět hodnotit školy

  • 589
Státní maturity se změní. Kritizované písemné práce z češtiny už nebudou opravovat nezávislí hodnotitelé, ale opět učitelé maturantů. Na výběr nebudou dvě obtížnosti zkoušek, ale pouze jedna varianta. Změny na příští dva roky oznámil ministr školství Petr Fiala, respektoval závěry odborné komise.

Zkoušky nebudou mít základní a vyšší úroveň. Kromě slohovek budou školy hodnotit i ústní část češtiny. Změny ještě musí posvětit zákonodárci, ministr ale předpokládá, že najde podporu napříč politickým spektrem.

"Návrh zjednodušuje maturity, ubude administrativa, ušetří se několik desítek milionů korun, hodnocení bude srozumitelnější a ušetříme i nadbytečný stres studentů," uvedl na úterním brífinku Fiala.

Změny se týkají maturit v letech 2013 a 2014. Tým odborníků se bude nyní zabývat dlouhodobou koncepcí maturit. Ministr také zadal finanční audit maturit, jehož výsledky budou do konce srpna.

Jak se změní maturity

Ve společné (centrální) části maturit zůstávají dvě povinné zkoušky - čeština a cizí jazyk nebo matematika. V češtině bude didaktický test zadáván a hodnocen centrálně, písemné práce a ústní část budou narozdíl od letoška hodnocené na školách. Maturity z cizího jazyka a matematiky zůstávají ve stejné podobě, ve všech předmětech ale zmizí dva stupně obtížnosti.

Čtrnáctičlenná expertní skupina, kterou ministr Fiala sestavil, pracovala od konce června. Zasedli v ní například ředitel gymnázia PORG Václav Klaus mladší, stínový ministr školství Marcel Chládek, šéfka České školní inspekce Olga Hoffmanová nebo předseda Asociace ředitelů gymnázií Jiří Kuhn.

Ředitel Gymnázia Český Těšín Tomáš Hudec hodnotí navržené změny pozitivně. "Je dobře, že se budou práce hodnotit na školách, kde to děcka skládají," řekl iDNES.cz.

Vítá i zrušení dvou obtížností. Záleží však podle něj, jak těžké zkoušky budou. "Pro mě z pohledu ředitele gymnázia by nemělo být problém, ani kdyby byly obtížnější. Maturitám to jen pomůže, dvě úrovně k ničemu nebyly. Vysoké školy stejně vyšší úroveň nebraly," uvedl Toman.

Změnu v opravování slohových prací chválí také ředitelka Střední odborné školy logistických služeb v Praze 9 Ivana Langhammerová. "Je to dobře. Češtináři znají své žáky, hodně jich je dyslektiků a dysgrafiků. Letos to opravovali naprosto neznámí lidé. Připadalo mi, že naši školu opravoval nějaký ryzí teoretik," říká.

Naopak je skeptická ke zrušení dvou úrovní obtížnosti. "Gymnázia by měla mít vyšší, odborné střední školy tu nižší. Jednou úrovní nevím, co se získá. Je otázka, do jaké úrovně to nastaví," uvádí s tím, že nejraději by státní maturity zrušila, protože její studenty, kteří skládají zkoušky z řady odborných předmětů, prý zbytečně zatěžuje.

Odvolání studentů snad bude příští rok výrazně méně, věří Fiala

Odborníci se pustili do revize maturit po problémech, které provázely letošní ročník zkoušek. Studenti si stěžovali především na hodnocení slohovek z češtiny a těžší varianty testů z matematiky. Pochybení s maturitami stála místo ředitele Cermatu Pavla Zeleného.

S žádostí o přezkum výsledků maturit uspělo u Cermatu přes 6 procent ze zhruba 8 tisíc studentů (více o odvoláních zde). Fiala doufá, že revize zkoušek příští rok počet odvolání výrazně sníží.

Ministr už v červnu uvedl, že současný koncept maturit je v principu správný. Zkoušky ale podle něj musejí být v budoucnosti jednodušší, levnější a lidštější. Závěry odborné komise prý odpovídají jeho představě. Úpravu zkoušek požadovala řada politiků včetně premiéra Petra Nečase.

U státních maturit letos neuspělo téměř 20 tisíc studentů (21,2 procenta). Celkem se ke zkouškám přihlásilo přibližně 103 tisíc studentů z 1 243 škol. Všech částí maturit se nakonec účastnilo 93 tisíc středoškoláků.

Písemné zkoušky proběhly v první polovině května, poté do 8. června následovaly ústní maturity. Studenti povinně maturovali z češtiny, dále vybírali mezi matematikou a cizím jazykem.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video