Summit Evropské rady v době vlády nikoho. Tak by se dalo shrnout dvoudenní jednání předních představitelů zemí sedmadvacítky, na který ve středu odpoledne odletěl i český premiér Petr Fiala. Nová Evropská komise je zatím kvůli průtahům v nedohlednu a stará už má svůj mandát pomalu, ale jistě za sebou.
Na programu toho má Fialova delegace hodně, nejsledovanějším tématem bude bezpochyby migrace. Mnohé členské země se totiž začínají v posledních týdnech bouřit proti nefunkčním unijním opatřením. A český premiér do Bruselu přicestoval s poměrně jasným plánem.
„Česká republika zastává v oblasti migrace názor, že musíme jít dál, a to rychleji, aktivněji a rozhodněji. Proto se také na okraji summitu (ve čtvrtek dopoledne, pozn. red.) setkám s lídry zemí, které mají podobný názor. Chceme vytvářet tlak a přesvědčovat i další státy. Měli bychom rovněž více spolupracovat s třetími zeměmi, tak abychom problém vyřešili předtím, než lidé vstoupí na území Evropské unie,“ uvedl Fiala.
Italové začali přemisťovat migranty do Albánie. Připlula první loď |
Jak by měla nová migrační politika s bruselským štemplem vypadat? Za vzor hodný následování považuje aktuální spolupráci Itálie s Albánií. Premiérka Giorgia Meloniová už loni v listopadu podepsala s albánským premiérem Edi Ramou dohodu o přesunu migrantů.
Podle pětileté smlouvy budou uprchlíci, které lodě italské pobřežní stráže a námořnictva vyzvednou během záchranných akcí na moři, umístěni v Albánii ve dvou střediscích s kapacitou až tří tisíc lidí.
Střediska by měla být pod italskou jurisdikcí, hlídkovat v nich bude italská policie a imigrační úředníci. Albánská policie bude hlídkovat v okolí středisek. Náklady na vybudování a provoz center hradí Itálie. Ta následně na svém území přijme ty migranty, kterým udělí azyl. Ti, jejichž žádosti budou zamítnuty, mají být přímo z Albánie deportováni do zemí původu.
„Myslím si, že tato cesta je správná, je potřeba i na tomto modelu vyzkoušet, jak to bude fungovat. Podrobně jsem o tom mluvil s italskou premiérkou už na našem setkání před prázdninami. Je důležité, aby se to povedlo, pak bychom podobným způsobem mohli pracovat se třetími zeměmi. Státy jako Dánsko, Nizozemsko, Rakousko, Německo a také Polsko tvoří jádro skupiny, která chce jít v řešení migrace dál, být odvážnější,“ míní český premiér.
Vzpurné země a faktor Ukrajina
Německo před pár týdny zavedlo kontroly na všech pozemních hranicích, Nizozemsko a Maďarsko chtějí trvalou výjimku z unijních pravidel pro migraci a udělování azylu, zatím posledním vzpurným státem je Polsko, jehož premiér Donald Tusk oznámil, že kvůli situaci na běloruské hranici se v zemi chystá pozastavit právo na azyl. Ze strany Komise se mu za to dostalo razantního plácnutí přes prsty.
Česko je jednou ze 17 evropských zemí, které otevřeně žádají revizi takzvané návratové směrnice. Úpravy by měly zajistit, že odmítnutí žadatelé o azyl budou mnohem efektivněji a rychleji odesíláni zpět do svých domovských zemí. Dosavadní návratová směrnice pochází z roku 2008 a pokus o její revizi v roce 2018 selhal. Podle zatím nepotvrzených informací bude jedním ze závěrů summitu výzva lídrů členských zemích k urgentnímu připravení a představení nového přístupu k navracení neúspěšných žadatelů o azyl.
Fiala podle svých slov rovněž jedná s Tuskem a německým kancléřem Olafem Scholzem, aby se v tomto ohledu zohlednil i přístup k ukrajinským uprchlíkům. „Ve všech úvahách o solidaritě se to musí zohlednit, napsali jsme ohledně toho dopis šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové,“ sdělil.
Řešení jménem Afrika?
Von der Leyenová ještě před summitem přislíbila členským zemím rychlé úpravy návratových směrnic. „Přestože migrační pakt je nepochybně velkým úspěchem, není prostor pro sebeuspokojení,“ uvedla v otevřeném dopise. Zavázala se pro „evropská řešení“ a pro „evropskou výzvu“ a zároveň férový a pevný postoj k migraci.
Jako možná konkrétní opatření von der Leyenová zmínila rychlejší zavedení některých částí migračního paktu, pokračování ve vytváření partnerství se třetími zeměmi, z nichž migranti přicházejí, či pokrok při hledání shody o návratech odmítnutých žadatelů o azyl.
„Migrační politika EU může být udržitelná pouze tehdy, pokud ti, kteří nemají právo na pobyt v EU, budou skutečně vráceni. Avšak přibližně jen dvacet procent státních příslušníků třetích zemí, kterým bylo nařízeno odejít, se skutečně vrátilo,“ podotkla v této souvislosti.
Obnovíme stoprocentní kontrolu, slíbil Tusk. Polsko chce pozastavit právo na azyl |
Otázkou zůstává, jak by rozšíření italsko-albánského modelu fungovalo při zapojení dalších zemí. Zástupci Albánie již uvedli, že jejich dohoda s Itálií je exkluzivní. Členské státy by tak musely dojednat smlouvy s dalšími zeměmi. „Probíhala některá jednání s africkými státy, to je asi nejlogičtější region, kde bychom se o to měli pokusit,“ popisuje Fiala.
Zároveň varuje před kroky, které popírají základní principy Evropské unie. „Otázka nelegální migrace je otázkou vnitřní bezpečnosti EU i vnitřní soudržnosti. Jestli některé státy přichází s řešením, kdy omezují pohyb přes vnitřní hranici uvnitř Schengenského prostoru, tak to je přesně to, co jde proti duchu Unie a proti tomu, co na ní nejvíce oceňují občané. Taková cesta je pro mě nepřijatelná,“ dodal.
