„K největšímu odcizení od intelektuálně-kulturní vrstvy došlo nepochybně v době opoziční smlouvy. Na tu doplatila ODS jako pravicová strana víc než sociální demokracie,“ napsal ve své knize Fiala. Připouští přitom, že opoziční smlouvu z počátku hájil, a to dokud byla možnost, že pomůže změnit volební systém produkující slabé vládní většiny. Když zmizela, měla ODS podle něj opoziční smlouvu vypovědět.
„Celé se to ještě zhoršilo za Mirka Topolánka, kdy jsme skutečně měli nálepku jakési buranské strany, která se točí kolem bohatství a starosti lidí ji nezajímají,“ opřel se šéf ODS do jednoho ze svých předchůdců v čele strany. Oproti tomu Petr Nečas, Topolánkův nástupce, byl podle Fialy slušný politik, který se snažil ve složité situaci koaliční vlády a ekonomické krize prosazovat pravicový program.
Za Babišem jdou podle šéfa ODS lidé „jako ovce“
Servítky si podle očekávání nebere Fiala při charakteristice hlavního politického soupeře, šéfa hnutí ANO Andreje Babiše „Troufám si říci, že jeho popularita je dána tím, že legitimizuje služebníky minulého režimu,“ píše Fiala. Když Babiš říká, že napraví, že se tady dvacet pět kvůli zkorumpovaným politikům kradlo, je to podle šéfa ODS převracení hodnot, na nichž stál polistopadový vývoj. „Ale lidé za ním jdou jako ovce a k tomu jim vyhrávají normalizační šlágry a seriály,“ napsal.
Existují podle něj vlivné síly, jimž vadí liberální a demokratická společnost a přejí si návrat k některým direktivně, centrálně řízeným prvkům, které zažili za socialismu. Společnost podle Fialy k jakési autoritativnější vládě inklinuje.
Pro demokracii je podle něj nebezpečný také prezident Miloš Zeman, který je podle něj schopnější než Babiš. „Zeman kandidoval proto, aby proměnil tuto zemi. Je velká chyba veřejné debaty, že je Zeman interpretován jako zchátralý, skoro dementní alkoholik, který se mstí Sobotkovi a politickým stranám za to, že ho parlament nezvolil, když kandidovat proti Václavu Klausovi,“ tvrdí Fiala.
Zeman je podle něj mimořádně inteligentní člověk usilující o to vytvořit silný stát, který bude sám řídit. Z jeho počínání podle šéfa ODS musí být nejvíce zklamaná část jeho pravicových voličů, protože Zeman podle Fialy udělal to, co od něj nečekali, obrátil se proti tradiční politice, i proti té stranické.
Radši volit prezidenta v parlamentu a nikdy referendum o EU
Nezodpovězena zůstává otázka, zda mezi těmito zklamanými voliči není i sám Fiala. Odmítl totiž výslovně říci, co při poslední volbě prezidenta udělal. Byl by ale rád, kdyby se Česko vrátilo k volbě hlavy státu parlamentem.
Postavil se také kategoricky proti referendu o Evropské unii, o což nyní usilují někteří politici hlavně z okraje politického spektra. „Nikdy bych nic takového nenavrhoval a jsem odpůrcem referenda v této věci. Pro mě je podstatné zkusit provést reformu Evropské unie ve smyslu rozvolnění.“ zdůrazňuje Fiala. Velká Británie si na rozdíl od nás může brexit dovolit, i když ho sama nečekala.
Kritický názor na Evropskou unii přitom podle šéfa ODS narůstá, protože integrace jde příliš daleko, špatným směrem a lidé to cítí.
O migrační vlně píše, že nedokážeme v tuto chvíli rozlišit, kdo přichází v ohrožení života či z opravdové nouze, kdo chce jen prostě žít lépe a kdo se chce dostat do Evropy, aby bojoval proti nám ve jménu radikálního islámu. „Proto říkám, zaměřme se na riskantní muslimské komunity, ztěžujme sem přístup lidem z rizikových zemí, protože zachování naší demokracie a svobod je důležitější,“ píše Fiala.
„Komunisty bych dnes už nezakazoval ani já,“ píše Fiala
Za menší riziko než Babiše a Zeman dnes Fiala považuje komunisty, o nichž si přitom při pohledu zpět nemyslí nic dobrého. To, že se jim se zbraní v ruce postavili bratři Mašínové, označuje ve své knize za adekvátní.
„Nikdy jsem nevěřil Gorbačovovi a dodnes si myslím, že chtěl některé změny udělat jenom proto, aby zachoval komunismus v nějaké snesitelné podobě,“ píše zdrženlivě o bývalém sovětskému vůdci Michailu Gorbačovovi, jehož politika přispěla k rychlejšímu pádu komunistických režimů ve střední a východní Evropě.
Fiala prý také nesouhlasil s tím, aby po roce 1989 byl komunista Marian Čalfa premiérem, a byl přesvědčen, že i když to bylo součástí dohody, aby předání moci proběhlo klidně, cena za to byla podle Fialy příliš vysoká.
„Komunistická strana se měla zakázat, měli jsme se rozejít s komunistickým právním systémem, postihnout lidi, kteří sloužili režimu. Kdybychom to udělali, byli bychom dnes dál,“ tvrdí. Na druhou stranu smířlivěji dodává, že dnes už jsou jiná nebezpečí. „KSČM bych už nezakazoval ani já,“ připouští ve své knize lídr občanských demokratů.
Křesťanské i židovské kořeny a moravská identita
Bývalý rektor brněnské Masarykovy univerzity Fiala pouští čtenáře i do svého soukromí, když píše o katolických i židovských kořenech své rodiny, jak on osobně došel k víře, jak se seznámil se svou ženou, a jako politik žijící v Brně a kandidující na jižní Moravě se hlásí k moravské identitě.
„Morava není nic umělého nebo smyšleného, je to tisíc let existující státní útvar, s vlastní mentalitou, kulturou a tak dál,“ píše. Není sice podle něj moravský národ, ale moravská země mající jiné charakteristiky než Čechy. Příští týden, 3. října, Fiala svou knihu pokřtí v pražském Neoluxoru.
