Největší nebezpečí hrozí ženám doma. Když se z partnera stane vrah

Zavražděna partnerem. Taková smrt má svůj vlastní název – femicida. Za poslední měsíc byly podobné brutální případy dva krátce za sebou, ani jindy však nejsou ojedinělé. Přesto v žádném evropském zákoně zatím femicida zakotvena není, ačkoli je popsaná mnoha mezinárodními organizacemi. Její evidence by mohla pomoct v prevenci a pomoci obětem i jasnější definici.

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Devětačtyřicetiletý muž ve středu zastřelil svou pětatřicetiletou družku a své děti. Poté zbraň obrátil proti sobě. Zavražděné děti byly dvě holčičky ve věku dvou a šesti let.

Ani ne před týdnem pak v sídle krajského úřadu ve Zlíně zastřelil devětadvacetiletý muž zaměstnankyni úřadu, svoji bývalou partnerku. Žena na místě zemřela, střelec se pokusil zranit, ale nakonec skončil pod dohledem policie v nemocnici.

V dubnu pak na Vsetínsku došlo ke čtyřnásobné vraždě, kdy jednatřicetiletý muž umsrtil o rok starší ženu a tři malé děti, navíc se pořezal a způsobil výbuch domu.

Tragédie v Rožnově, muž zastřelil svou družku, dvě děti a pak sám sebe

Společný jmenovatel všech zmíněných případů je vražda ženy z rukou jejího současného či bývalého partnera. Takové činy Světová zdravotnická organizace (WHO) klasifikuje jako femicidu.

Femicida je v užší definici vražda ženy jejím partnerem či bývalým partnerem nebo členy rodiny. V širším smyslu se pak jedná o zabití ženy na základě toho, že je žena, a takto femicidu definuje například Organizace spojených národů (OSN).

V roce 2017 bylo celosvětově úmyslně zabito 87 tisíc žen. Přibližně 90 procent podezřelých byli muži, v 58 procentech případů členové rodiny.

Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC)

Data ze studie Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC) ukazují, že přestože statistikám obětí vražd celosvětově dominují muži (87 procent), jsou zároveň jejich nejčastějšími pachateli. A to v 90 procentech případů.

Rozdíl je také v motivech. Zatímco v případě vražd mužů jsou nejčastěji spojené s úrovní socioekonomického rozvoje, alkoholem a zneužíváním drog, za vraždami žen naopak stojí strukturální nerovnosti ve společnosti. A těmi jsou právě genderové role a postavení, řečeno obecněji, nerovnost pohlaví.

Co se týče vražd žen, podle WHO je v současnosti více než 35 procent spácháno intimními partnery. Co se týče mužů, jedná se pouze o pět procent, přičemž nejčastěji se zabití stane v sebeobraně, poté co se vyhrotí dlouhodobě napjatá situace.

Femicida? Není kategorie

Jak uvádí Evropský parlament , přestože každá země vede statistiku kriminality a vražd, existují v nich stále kulturní i byrokratické překážky, které brání oficiální evidenci vražd žen. Tyto překážky zahrnují například odmítání a nezájem o danou problematiku, zlehčování genderově podmíněného či domácího násilí, které vede k nízké míře nahlašování, případně také chybí zdroje a kapacity v rámci spolupráce.

Femicidu v zákoně nemá zakotvenou zatím žádný evropský stát. I proto neexistují přesné statistiky. Vraždě přitom často předchází dlouhodobé domácí či sexualizované násilí, výhrůžky, zastrašování či stalking.

Uškrcená, zastřelená, rozsekaná. Jak letos ženy umíraly rukou partnera

Pouze Tiché svědkyně

Femicida

Takzvaná femicida je podle Evropského parlamentu v užším smyslu označení pro vraždu ženy, kterou spáchal její partner či její blízcí.

V širším slova smyslu je to vražda ženy, která byla spáchána na základě jejího pohlaví.

Jedná se o nejhorší případ genderově podmíněného násilí a nejhorší případ eskalace partnerského násilí.

Nejčastějšími pachateli bývají současní či bývalí partneři oběti. Motivem bývá například žárlivost, pomsta nebo snaha partnerky od dotyčného odejít.

Případy femicidy mapuje od roku 2003 organizace Rosa, která se tak přidala k projektu Silent Witness (Tiché svědkyně). Ten v roce 1990 odstartovala ve státě Minnesota iniciativa umělkyň, které si připomínaly život 26 žen, které byly zavražděny svými partnery.

Rosa tak pravidelně na Mezinárodní den proti násilí na ženách 25. listopadu zveřejňuje krátké popisy případů vražd českých žen, které zemřely rukou partnera. Každý rok takto zahynou v průměru dvě desítky žen.

Zejména oběti stalkingu se pak jen obtížně domáhají efektivní pomoci. Ne vždy jsou státní orgány schopné včas zareagovat na výhrůžky.

I oběti skutečně brutálního násilí jsou tlačeny do kontaktů s násilným partnerem v zájmu dětí. Z veřejných zdrojů je znám případ, kdy násilný pachatel vylákal partnerku pod slibem dohody do své blízkosti, kde ji zabil.

Tiché svědkyně. Projekt, který v Česku zaštiťuje organizace ROSA, vznikl v Minnesotě v roce 1990.

Jasná příčina smrti jako pojmenování násilí na ženách

Například ve Velké Británii vznikla petice za právní definici femicidy, parlament ji ale zamítl. Vzhledem k misogynní povaze femicid by však jejich vedení jako samostatné kategorie mohlo pomoci k tomu, aby legislativa a další orgány mohly přistoupit k adekvátní ochraně žen.

Femicida se v tomto roce řeší také v Kanadě. Stalo se tak v návaznosti na smrt padesátileté Anne-Marie Readyové a její patnáctileté dcery Jasmine. Obě zemřely v noci 27. července. Druhá dcera Readyové utrpěla bodná zranění a záchranáři ji převezli do nemocnice.

Podezřelý z vraždy je jejich jednadvacetiletý soused Joshua Graves, který měl podle své rodiny „romantický zájem“ o jednu z mladších žen, uvedl kanadský server CBC. Alarmující však byla skutečnost, že pár dní před vraždou jej zatkla policie kvůli sexuálnímu napadení a stalkingu jiné ženy. Při zadržování kvůli vraždám žen byl zastřelen.

Již v roce 2015 zveřejnil koroner po vyšetřování vraždy tří žen 86 doporučení zaměřených na prevenci a vymýcení násilí na ženách. Jedním z nich bylo zahrnout do kanadského trestního zákoníku termín femicida, dalším bylo uvést jej jako příčinu smrti.

Podle právničky Pamely Crossové, která byla členkou komise expertů při vyšetřování, jsou tato doporučení obzvláště důležitá právě v současné době. „Je to způsob, jak dát najevo, že genderově podmíněné násilí se v naší společnosti stalo tak vážným problémem a že mu musíme dát vlastní jméno,“ řekla.

KRIMI

Sledovat další díly na iDNES.tv

Jak rukou partnera loni umíraly ženy - vybrané případy:

Martina, 35 let, matka tří dětí: Pětatřicetiletou Martinu zavraždil zastřelením do srdce její šedesátiletý partner Miroslav Kumbera. Společně s ní zastřelil i jejího jedenačtyřicetiletého milence. Vražda se stala 16. ledna, bezvládná těla našli policisté v lese za Horním Slavkovem. Činem přišlo o rodiče pět nezletilých.

Martina, 44 let: Čtyřiačtyřicetiletou Martinu uškrtil 3. února její manžel Jiří v Kamenici nad Lipou na Pelhřimovsku. Žena se s ním chtěla rozvést. Vražda se stala dva dny poté, kdy mu bylo doručeno vykázání ze společné domácnosti. Muž následně spáchal sebevraždu skokem ze Žďákovského mostu. Policie potvrdila, že po manželském páru zůstaly osiřelé děti.

Žena, 21 let: Ženu utopil ve vaně její šestatřicetiletý přítel. Čin se stal v Českém Krumlově 14. října. Mluvčí policistů Jiří Matzner uvedl, že přestože se muž snažil čin maskovat jako sebevraždu, kriminalisté na místě nashromáždili důkazy, které jeho slova vyvrátily. Motivem měla být žárlivost.

Jana Novotová Jahodová, 49 let: V květnu Liberec zasáhla zpráva o smrti známé cukrářky a pekařky Jany Novotové Jahodové. Tu zabil její partner, který měl problémy v podnikání a dluhy, kvůli nimž ho čekala i exekuce. V osudný den seděli spolu odpoledne na zahradě u rodinného domu. Společnost jim dělala matka Jany, když muž vytáhl na manželku legálně drženou krátkou zbraň a před očima tchyně vystřelil. Pak obrátil zbraň proti sobě.