Přestože se během posledních dvaceti let podařilo vybudovat tisíce kilometrů nové kanalizační sítě, je v Česku podle dat Českého statistického úřadu stále přes milion a půl lidí, kteří na kanalizaci připojení nejsou.
V prekérní situaci jsou hlavně nejmenší obce. Rozpočty bývají malé a náklady na vybudování kanalizační sítě se tak často dostanou za hranice možností starostů. To, že obyvatelé vypouštějí fekálie do polí a potoků, zástupci obcí opatrně připouštějí. Bez kanalizace mají ale jen málo nástrojů, jak problém řešit.
„Jeden z klíčových zdrojů znečištění povrchové vody představuje vypouštění komunálních odpadních vod,“ říká Ondřej Charvát z ministerstva životního prostředí. Úřad se snaží pomoci dotacemi, o které mohou starostové obcí žádat od prvního listopadu do konce ledna.
Celkově je na projekty vyhrazeno 2,5 miliardy korun. Starostové, kteří chtějí dobudovat kanalizaci, budou letos poprvé soutěžit v jednom balíku se žadateli o peníze na vodovody. Na projekty mohou dostat až 63 procent z celkových nákladů. Odvod odpadních vod chybí hlavně v malých obcích.
Jenže malé vesnice na státní peníze dosáhnou jen těžko. „Pro nás to určitě dosažitelné není,“ říká starosta Mladoňovic na Chrudimsku František Tuček. Pod obec spadá dalších několik menších vesnic na území, které má víc jak 1200 hektarů. „Tady by to byla investice okolo tří set milionů,“ popisuje Tuček. To je pro obec, která má roční rozpočet okolo osmi a půl milionů korun, absurdně vysoká suma.
Všechny novostavby musejí mít v obci vlastní čističku odpadních vod, starší domy ale stále používají žumpy. Právě jejich majitele čekají od roku 2021 těžké časy. Budou muset dokládat, kolik splašek od nich vyvezl fekální vůz. Pokud nebudou schopni dokázat, že jímky vyvážejí, budou jim hrozit až dvacetitisícové pokuty.
Samotný vývoz jímek je ale extrémně drahý, firmy si navíc účtují i najeté kilometry. To znamená, že čím je vesnice od města dál, tím dražší bude pro obyvatele zaplacení odvozu splašek. Náklady se tak mohou vyšplhat až na desítky tisíc korun ročně.
Dotační proud slábne
„S postupem let se snižoval podíl dotačních peněz a oproti dřívějším až devadesáti procentům dosahuje dotace dnes zhruba jen šedesáti procent. Pro malé obce to znamená, že se výstavbou vodovodu nebo kanalizace zcela investičně vyčerpají a zadluží na mnoho let dopředu,“ popisuje místopředseda Asociace pro vodu ČR Jiří Paul. Vysoké náklady na následný provoz se navíc projeví také na cenách vodného a stočného.
V Libereckém kraji není připojeno na kanalizaci zhruba třicet procent lidí. V Pardubickém a Královéhradeckém kraji chybí kanalizace každému čtvrtému. Podobně je na tom i Středočeský kraj, kde není napojeno tři sta padesát tisíc lidí.
| Kraj | Lidé napojení na kanalizaci (v %) |
|---|---|
| Hl. město Praha | 99,0 |
| Středočeský | 74,4 |
| Jihočeský | 87,0 |
| Plzeňský | 86,3 |
| Karlovarský | 100,0 |
| Ústecký | 83,7 |
| Liberecký | 69,6 |
| Královéhradecký | 78,9 |
| Pardubický | 74,6 |
| Vysočina | 87,6 |
| Jihomoravský | 89,9 |
| Olomoucký | 85,3 |
| Zlínský | 97,2 |
| Moravskoslezský | 83,1 |
Zdroj: ČSÚ
„Má to několik důvodů, Středočeský kraj má mnoho obcí, hustota osídlení je zde vyšší než v jiných krajích, obce jsou malé a mají malý počet obyvatel,“ vysvětluje Petr Halada, předseda sdružení místních samospráv ve Středočeském kraji. Doplňuje, že na vesnice se dlouho dobu zapomínalo ve prospěch velkých měst. Sám je starostou v Kamýku nad Vltavou.
„My máme tisíc obyvatel a i pro nás je 63 procent dotace docela málo,“ říká Halada. Kanalizaci zde budují po částech už patnáct let. Obyvatele Kamýku, kteří jsou stále napojení na žumpy, se snaží k poctivému vyvážení splašek motivovat. Obec jim platí polovinu nákladů. Variantou, jak se k penězům na kanalizaci dostat, jsou úvěry. Starostové mají ale ze zadlužování respekt.
Hroubovice v Pardubickém kraji už jsou s novou kanalizací těsně před kolaudací. Starosta využil dotační výzvu v roce 2017. Tehdy se jen na kanalizace rozdělovalo téměř dvě a půl miliardy korun a žadatel mohl získat až 85 procent nákladů. „Museli jsme si vzít úvěr na zhruba 18 milionů korun,“ připouští starosta Marcel Samek. Dalších 22 milionů přispěl stát.
Do řeky Ploučnice tečou fekálie:
