Extrémní vedra jsou tady. Jak ochránit zdraví a připravit se na blackout

Vysoké teploty přinášejí nejen zdravotní rizika, ale také komplikace v dopravě a zvyšují riziko výpadků proudu. Přinášíme praktický návod na přežití ve vedrech a nejdůležitější informace, jak se připravit na blackout, co dělat při výpadku elektřiny či na co mají zaměstnanci v horku nárok na pracovišti.

ilustrační snímek | foto:  Petr Topič, MAFRA

Nejčastěji kladené dotazy

• Jak předejít přehřátí organismu?
• Na co mají v horku nárok zaměstnanci?
• Blackout: Tipy, jak zvládnout výpadek proudu
  1. Jak se připravit na blackout?
  2. Co všechno odpojit, když vypadne proud?
  3. Jak dlouho vydrží jídlo v lednici bez elektřiny?
  4. Co dělat, když při blackoutu uváznete ve výtahu?
• Kde se ochladit během tropických dnů?

Co dělat při vedrech a jak předejít přehřátí organismu?

Světová zdravotnická organizace (WHO) varuje před zdravotními riziky současné vlny veder. Právě horko označuje regionální ředitel WHO pro Evropu Hans Henri P. Kluge za „tichého zabijáka“, který má od roku 2022 více než 200 tisíc obětí.

Vysoké teploty totiž zatěžují organismus, který nezvládá odvádět nahromaděné teplo, ztrácí vodu a minerály, což představuje zvýšenou zátěž pro srdce, cévy i ledviny. Nejohroženější jsou senioři, malé děti, těhotné ženy, chronicky nemocní a lidé pracující venku. Přehřátí se může projevit únavou, bolestí hlavy, závratěmi, svalovými křečemi nebo kolapsem, v krajních případech i úpalem.

Jak se chránit před přehřátím?

• Dodržovat pitný režim: Nečekat na pocit žízně a doplňovat tekutiny průběžně během celého dne.

• Omezit pobyt na přímém slunci, zejména v nejteplejší části dne.
• Udržovat interiér co nejchladnější, přes den stínit okna a větrat jen ráno a večer.
• Volit lehké, volné a světlé oblečení, které usnadňuje ochlazování organismu.
• Pravidelně se ochlazovat, například sprchou, koupelí nebo navlhčením pokožky.
• Nepodceňovat varovné příznaky a včas vyhledat odbornou pomoc.

Horko v práci: na co mají zaměstnanci nárok?

Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví při práci s ohledem na rizika možného ohrožení života a zdraví. To by mělo zahrnovat i ochranu před nadměrnou tepelnou zátěží, přestože zákon nestanoví jednotnou maximální teplotu pro všechna pracoviště.

Rozdělení do tříd:

Podmínky práce při vysokých teplotách upravuje vládní nařízení, které rozděluje práce do osmi tříd podle fyzické náročnosti. Od toho se odvíjí povinnost zaměstnavatelů ohledně „zátěže teplem“:

• 1. třída – nejméně náročné profese (např. administrativní práce), přípustná teplota 27 stupňů.
• 8. třída – zahrnuje práce fyzicky nejnáročnější (např. výkopové práce, práce sekerou, těžba dřeva atp.). U namáhavých prací vykonávaných na slunci mohou při vysokých teplotách vznikat nároky na režimová opatření včetně bezpečnostních přestávek a odpočinku v chladnějším prostředí.

Pozor: Extrémní teploty nejsou důvodem k neplnění pracovních povinností, které by mohlo za určitých podmínek vést k jednostrannému ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele!

Ochranný nápoj

Pokud jsou splněny zákonné podmínky, musí zaměstnavatel zaměstnancům zajistit ochranné nápoje. U méně náročných profesí postačí pitná voda, u fyzicky vysilující práce platí přísnější požadavky na složení nápoje. Poskytované množství má pokrýt nejméně 70 procent ztracených tekutin a minerálů během osmihodinové směny.

Mohlo by vás zajímat:

• Při vedrech má právo na úlevy v zaměstnání každý, zákon určuje jaké
• Přístup k pitné vodě či práce z domova. Na co má zaměstnanec nárok při vedrech

Blackout: Tipy, jak zvládnout výpadek proudu

Během vln veder spotřeba elektřiny výrazně roste kvůli klimatizacím a chlazení. Přestože rozsáhlé výpadky v této souvislosti nejsou běžné, občané by na tuto situaci měli být připraveni.

1. Jak se připravit na blackout a výpadek proudu

Podle příručky 72 hodin, která vznikla s podporou Ministerstva vnitra, by měla mít každá domácnost zásoby na alespoň 72 hodin, zejména vody a trvanlivých potravin, léků a také alternativních způsobů osvětlení, jako jsou baterky.

Co mít doma připravené?

• zásobu pitné vody
• trvanlivé potraviny, které nepotřebují tepelnou úpravu
• vybavení pro malé děti a domácí mazlíčky
• základní léky
• finanční hotovost
• přenosné rádio na baterie
• baterku
• Dále plynový(lihový) vařič, powerbanku, hygienické prostředky, jednorázové vlhčené ubrousky, desinfekční gel na ruce, desinfekční prostředek savo

• evakuační zavazadlo

2. Co všechno odpojit, když vypadne proud?

Při výpadku proudu odborníci doporučují odpojit většinu domácích spotřebičů od elektrické sítě. Po obnovení dodávek totiž může dojít k přepětí, které by mohlo elektroniku poškodit. Spotřebiče by se navíc neměly zapínat všechny najednou, vhodné je počkat přibližně 10 až 15 minut.

Které spotřebiče odpojit?

• Citlivá na přepětí je menší a chytrá elektronika: televize, router, počítač, kávovar
• Odpojení je vhodné i u mikrovlnné trouby, případně lednice a mrazáku.

3. Jak dlouho vydrží jídlo v lednici bez elektřiny?

Chladničky i mrazáky si v závislosti na typu dokážou uchovat stabilní teplotu i několik hodin po výpadku proudu. Trvanlivost potravin pak závisí především na okolní teplotě, naplnění lednice či mrazáku, četnosti otevírání dveří a kvalitě spotřebiče. Zavřená lednice udrží bezpečnou teplotu pod 5 stupňů přibližně čtyři hodiny, plný mrazák výrazně déle než poloprázdný.

Doporučení:

• Klíčové je lednici ani mrazák zbytečně neotvírat, protože každé otevření urychluje oteplování jejich obsahu.
• Pro kontrolu stavu potravin odborníci doporučují mít uvnitř teploměr, který umožní po obnovení dodávky elektřiny ověřit, zda byly potraviny stále skladovány při bezpečné teplotě.

4. Co dělat, když při blackoutu uváznete ve výtahu?

V první řadě je důležité zachovat klid a nepropadat panice. Moderní výtahy nejsou vzduchotěsné, takže nehrozí nedostatek kyslíku, a současně jsou vybavené servisním tlačítkem, které by mělo fungovat i v případě výpadku proudu. Dle platných norem mají dnešní výtahy záložní zdroj napájení. Při zaseknutí ve výtahu tedy stačí kontaktovat servisní službu a vyčkat na pomoc.

Naopak se nedoporučuje, snad s výjimkou extrémního ohrožení života, otevírat dveře násilím ani se snažit z výtahu dostat bez asistence. Stres může situaci zbytečně zhoršit, zatímco klidné vyčkání na příjezd techniků je podle odborníků nejbezpečnějším řešením.

Doplňující informace:

• Jak se připravit na blackout? Nezapomeňte přenosné rádio a přepravku pro mazlíčka
• Neotvírat lednici, připravit vodu. Co dělat, když v létě vypadne proud
• Co všechno odpojit, když vypadne proud?
• Co dělat s potravinami při výpadku proudu, aby vydržely?
• Výpadek proudu ve výtahu. Hlavní zbraní je klid

Kde se v Praze ochladit?

Vysokými teplotami trpí především města, kde se horko koncentruje uprostřed zástavby. Chodníky, silnice, skleněné nebo betonové budovy pak nahromaděné teplo udržují až dlouho do noci. Noční teploty proto ve městech často zůstávají vyšší než v okolní krajině a častěji se zde objevují takzvané tropické noci, které mohou zhoršovat kvalitu spánku a ještě zesilovat únavu z neustupujících veder.

Kam v Praze utéct před vedrem? Zkuste minus 130 stupňů, ledový bar nebo podzemí čistírnu

V centrech větších měst a veřejných prostorech jsou k dispozici fontány a vodotrysky, mlžítka i pítka. V Praze už je několik desítek mlžítek, která lze nejrychleji najít v online mapách po zadání slova „mlžítko“. Příjemné ochlazení nabízejí oproti rozpáleným ulicím i stanice pražského metra, případně veřejnosti přístupné prostory v podzemí, například stará čistírna odpadních vod v Bubenči.

Netradiční tipy na osvěžení:

• Zimní stadiony – například Ice Arena v Kateřinkách nebo Letňanech, kde si lze zabruslit i během léta.
• Kryocentra – tzv. polárium umožňuje krátký pobyt v prostředí s teplotou od −110 do −130 °C.
• Ice Pub Prague – ledový bar v centru Prahy s teplotou kolem −7 °C, kde jsou z ledu stěny, stoly i sklenice.