Přestože minulý týden (18.11.2018 – 25.11.2018) bylo spíše zataženo, příliš srážek na území republiky nespadlo. „Nejčastěji se týdenní úhrny pohybovaly od 0-10 mm. Pršelo většinou na Vysočině a v jižních Čechách. Naopak jen do 2 mm během týdne napršelo na severozápadě, jihozápadě Čech a na severovýchodě Moravy,“ uvedli výzkumníci ve své zprávě.
Nejhorší situace je v povodí řeky Labe a Lužnice, dále například na Frýdlantsku, Plzeňsku a na jihovýchodě Moravy. „Celkově na území republiky je sucho pozorováno již na 95 procentech území. Na 35 procentech území můžeme charakterizovat sucho jako extrémní či výjimečné,“ uvedli experti. Bez rizika sucha jsou pouhá 4 procenta území.
Hracholusky na Plzeňsku nemají vodu. Sucho odhalilo válečný bunkr (22.11.2018)
Oproti minulému týdnu se podle nich sucho na území republiky rozšířilo až o deset procent. „Jedná se o znepokojivý údaj v kontextu dosavadního průběhu roku i s ohledem na fakt, že podzim a zima patří dlouhodobě mezi období, která jsou na srážky spíše chudší,“ doplnili.
Zvykejme si
„Extrémní sucho způsobil souběh vyšších teplot a nižších srážek. V měnícím se klimatu nic neobvyklého, budeme si muset na takové roky zvykat a adaptovat se,“ okomentoval situaci v Česku Zdeněk Žalud z týmu Intersucho.
Závěry o suchu potvrdil portálu iDNES i hydrogeolog Jaroslav Samek. Ten nicméně stav současného sucha odhaduje na 80 procent. „S tímto vývojem se budou zásoby vody ještě tenčit. Jedná se o evropský proces,“ uvedl.
Podle závěrů týmu InterSucho nadále v Česku zůstává deficit zásob původní vláhy. Další srážky by podle odborníku měly přinést zlepšení, nicméně nebudou natolik vydatné, aby deficity nedostatku půdní vláhy vyrovnaly. V současné době chybí na většině území 20 až 40 litrů vody na metr čtvereční.
Extrémní sucho vysušilo přehradu Rozkoš (22.10.2018)
Problém je zejména v hlubších vrstvách půdy, tedy mezi 40 až 100 centimetry pod povrchem. „Přeci jen jsme nějaké srážky v září měli, což vedlo k částečnému doplnění vody v prvních deseti-dvaceti centimetrů. Níže je však na většině území velké sucho. Vypovídá to o tom, že ty srážky nepronikly hlouběji, nebylo jich dost,“ uvedl Žalud. Voda tak například nemohla proniknout ke kořenům stromů.
Dřeviny v ohrožení
S ohledem na teplotu se tato skutečnost podepsala i na rostlinách. „Například stromy, co v extrémním suchu již v srpnu shodily listí a v teplém říjnu a na počátku velmi teplého listopadu začaly vegetovat a investovat do biomasy, samozřejmě zmrznou,“ uvedl odborník. Nevyrovnané počasí tak způsobuje oslabení rostlin, které jsou pak náchylnější k různým chorobám a podléhají škůdcům.
Dopad sucha zaznamenávají i zemědělci. Nižší zemědělské výnosy hlásí téměř všichni zpravodajové z 68 okresů. „Dopady na výnosy jařin, ale i řepky, okopanin a kukuřice jsou hlášeny téměř ve všech sledovaných okresech. Ve velké míře jsou hlášeny projevy sucha u ovocných stromů a vinné révy,“ uvedli odborníci.
InterSucho uvádí, že během tohoto týdne se bude sucho v povrchové vrstvě země do 40 centimetrů déle prohlubovat, zejména na severu republiky. „Situace se začne měnit po víkendu, kdy čekáme provlhčení svrchní vrstvy. V hlubších vrstvách se situace radikálně měnit nebude.“
Miroslav Trnka byl hostem Rozstřelu s tématem sucha (05/2018):