Poslední dny loňského roku byly nadprůměrně teplé, teploty na mnoha místech dosáhly i 10 stupňů Celsia. Stejné teploty naměřili na konci roku občané tehdejšího Československa také v roce 1978, v poslední den tohoto roku se však začalo prudce ochlazovat a během necelých čtyřiadvaceti hodin došlo k drastické změně – teploty se na Nový rok blížily i k dvaceti stupňům pod nulou.
Rtuť na teploměru klesala o tři stupně Celsia každou hodinu. Například v Praze-Libuši na Silvestra ve dvě hodiny odpoledne meteorologové naměřili 11,4 stupně, večer v devět hodin už to bylo minus 10,5 stupně a na Nový rok v sedm hodin ráno minus 18 stupňů.
Nejteplejší rok historie měření. Extrémy počasí byly letos běžné. Jaká je vyhlídka |
Důsledkem extrémního počasí zamrzlo uhlí u elektráren i ve vagonech a přívaly sněhu naprosto ochromily města, přestala téct voda, nesvítilo veřejné osvětlení. Televize vysílala pár hodin denně, školy a továrny zůstaly zavřené. S následky nepředvídatelného počasí se země potýkala téměř měsíc.
„Slavili jsme s partou Silvestra na chalupě v osadě Jizerka. Když jsme se ráno po oslavách probudili, teploměr ukazoval skoro minus třicet stupňů. Večer jsme si dali za okna lahvová piva a limonády, abychom je měli pěkně vychlazené. Do rána ale mráz všechny flašky roztrhal. Na Nový rok jsme se z Jizerky kvůli ledu a sněhu nedostali. Terénní auto lesní správy nás odvezlo až druhého ledna,“ vzpomínal pro iDNES.cz před pěti lety Stanislav Voldřich z Liberce.
V Liberci svítilo jen šest lamp. Před 40 lety zažila zem mrazivou kalamitu |
Na začátek roku 1979 vzpomíná také Renata Pešková, tenkrát Malá, z Liberce.
„Hodně se tehdy mluvilo o lidech, kteří v noci ze Silvestra na Nový rok umrzli vinou veliké zimy a vypitého alkoholu,“ řekla iDNES.cz Pešková. „Kalamita v dalších týdnech postihla všechny továrny. Pracovala jsem v liberecké Tesle a pamatuji si, jak tam nešel proud a dělali jsme při svíčkách,“ dodala žena.
Arktický vzduch
Výkyvy počasí před 45 lety vysvětlil serveru Aktuálně.cz meteorolog Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu, do tehdejšího Československa se podle něj dostalo extrémní množství arktického vzduchu.
„Kolem tlakové výše se středem nad Skandinávií pronikal arktický vzduch postupně přes Finsko a severozápadní Rusko k jihozápadu. Jeho postup přechodně brzdila tlaková níže směřující přes střední Evropu k východu, právě na přelomu roku se ale už po zadní straně této tlakové níže dostával arktický vzduch až k nám,“ popsal Novák.
Rekordní teploty jsou nový normál, loňský rok můžeme překonat, říká klimatolog |
V uplynulém roce je situace odlišná. Meteorologové jej označili za jeden z nejteplejších roků vůbec. O co méně bylo letos v Česku sněhu, o to více však spadlo dešťových kapek. Téměř dvojnásobek normálu (počítaného z let 1991 až 2020) má na kontě listopad, přesně 88 milimetrů srážek. Nejvíc vody ale spadlo v srpnu, a to 134 milimetrů, tedy 172 procent normálu.
Varování před povodněmi tak meteorologové vydávali opakovaně a s podobnou předpovědí pokračují i v prvním dni nového roku. Nízký stupeň nebezpečí, tedy povodňová bdělost, platí zejména v Praze. V úterý se k ní přidají další oblasti odvodňující hory v Čechách, tam může napadnout několik centimetrů mokrého sněhu, vyplývá z výstrahy ČHMÚ.
