"Prověřované případy poukazují na hrozby a rizika výskytu takzvaných osamocených vlků, samostatně zradikalizovaných jedinců. Jak dokazuje případ Brunona Kwieceňa, který připravoval útoky proti politickým cílům v Polsku, tito jednotlivci nemusí nutně mít vazbu na politicky motivovanou extremistickou scénu," stojí v dokumentu, který má iDNES.cz k dispozici.
Polské policii se loni podařilo zmařit bombový útok na budovu tamější dolní komory parlamentu. Kwieceň u ní hodlal odpálit až čtyři tuny výbušnin v době, kdy v ní byli kromě poslanců také premiér a prezident. K plánům ho vedly nacionalistické a antisemitské názory (více o případu čtěte zde).
O fenoménu radikalizovaných jedinců se zmiňuje také aktuální výroční zpráva o projevech antisemitismu Židovské obce v Praze. "Je zřejmé, že ani židovské komunitě v ČR stejně jako jiným židovským komunitám ve světě se vzhledem k celkové společenské situaci a globalizačnímu propojení nemusí vyhnout zvyšující se míra xenofobie, případně antisemitismu či fenomén takzvaných osamocených vlků, jejichž útokům je obtížné zabránit," stojí v dokumentu (více o zprávě čtěte zde).
Podle odborníka na extremismus Michala Mazla jsou "osamocení vlci" lidé, kteří se hlásí k některému na ideologii postavenému hnutí, ale neúčastní se jeho hromadných akcí. "Myšlenka říká, že když někdo věří nějaké ideologii a chce pro ni něco udělat, tak nejlepší je, když se nebude s nikým podobně smýšlejícím sdružovat, protože jakákoliv interakce je zdrojem rizika," řekl iDNES.cz Mazel.
Takoví lidé připravují překvapivé akce, které zasáhnou do života mnoha lidí. A pokud možno je zpětně nelze spojit s konkrétním člověkem. Mezi osamocené vlky proto neřadí například Pavla Vondrouše, který pálil po Václavu Klausovi plastovými kuličkami. "To byl projev spíše exhibicionismu," domnívá se Mazel.
Fenomén už zažilo i Česko v podobě bombového atentátníka Štěpánka
Podle Mazla se pojetí blíží provedení útoků na maratonu v Bostonu (proč se dva bratři mstili, čtěte zde) a zcela mu odpovídá teroristický čin Timothyho McVeigha. Ten byl v roce 2001 popraven za útok v Oklahoma City, při němž zemřelo 168 lidí. "McVeigh je dodnes u neonacistů populární postava. Některým z nich imponuje a nosí symboliku v podobě číslic 1/168," doplnil Mazel.
Politolog Miroslav Mareš je toho názoru, že i Česko již zažilo útoky takových lidí. "Fenomén nás neminul, jen zatím nebyl takto nazýván. Do této skupiny lidí by mohl spadat bombový atentátník Vladimír Štěpánek, který působil v minulé dekádě, který si některé cíle vybíral podle určitého politického klíče. Nebo primitivní napodobitelé norského masového vraha Breivika," popsal Mareš. S takovým případem mají zkušenost například policisté z Ostravy (více o mladém muži, který hromadil zbraně a výbušniny, čtěte zde).
Například o vrahovi z Frenštátu pod Radhoštěm (více o něm zde) ale Mareš nehovoří jako o osamoceném vlkovi. Jeho čin označuje za čin "lokálního nespokojence". "Pokud by se jeho akt propojil třeba s prvky nenávisti k Romům, může být i toto chápáno jako projev osamoceného vlka," vysvětluje politolog.
V obecné rovině "osamocené vlky" propojuje s fenoménem individuálního džihádu. "Ten propagují islamisté a je podobný v tom, že nabádá k radikalizaci jednotlivců," upozornil Mareš.
"Osamocení vlci" nejsou novinkou posledních let. "Politický terorismus s konceptem osamoceného vlka pracuje už dlouho a jeho myšlenka je oblíbená a frekventovaná," podotýká Mazel.
Oba experti se shodují, že nelze odvodit, kdy "osamocení vlci" zaútočí. "Může to být kdekoliv a kdykoliv. Proto bych je ani bezprostředně nespojoval s celkovým společensko-politickým klimatem, protože takové věci vychází z jednotlivců, kteří kombinují projekt s vlastními potížemi," míní Mazel. Mareš je jiného názoru.
"Frustrace, že něco nejsem schopen dokázat či že společnost nefunguje podle mých představ, v takových případech hraje velkou roli. Stejně jako medializace činu," tvrdí politolog. Podle něj tito lidé často trpí herostratovským komplexem, tedy chorobnou touhou se proslavit. "Nemusí jít ale jen o jejich osobu, ale třeba i o ideologii, kterou hlásají," upozornil odborník.
Pro společnost podle něj individuální radikálové přinášejí zvýšení nejistoty a také hrozbu, kterou není třeba podceňovat. "Osamocení vlci kladou zvýšené nároky na práci bezpečnostní služby. Ani nám se taková hrozba nemusí vyhnout, protože se ukazuje, že v celé řadě zemí je akutní," popsal Mareš.
Extremistů je v Česku devět tisíc, jádro tvoří desítky z nich
Zprávu o vývoji extremismu za loňský rok budou ministři probírat na vládě ve středu. Předložilo jim ji ministerstvo vnitra. Dokument má 133 stran a kromě aktivity levicových i pravicových extremistů popisuje i trestné činy, kterých se loni dopustili.
Zpráva až na výjimky konstatuje, že aktivita extremistů není na vzestupu. Stejné přesvědčení nebyla i Židovská obec v Praze. "Extremistické skupiny v ČR ani jiné částečně organizované skupiny nepředstavují pro židovskou komunitu v současnosti reálný bezpečnostní problém," uvádí dokument.
Ministerstvo vnitra v dokumentu uvádí, že s extrémní pravicí nyní sympatizuje zhruba pět tisíc lidí, na druhém pólu jsou zhruba čtyři tisíce stoupenců.
Jádro levicové scény tvoří 50 aktivistů. Zpráva uvádí, že komunity levicových extremistů působí převážně ve větších městech a nejvíce aktivit vykazují v Praze, Zlínském a a Olomouckém kraji. Militantních pravicových extremistů je v Česku zhruba 150 až 200. Nejvyšší koncentrace stoupenců je v Ústeckém, Moravskoslezském a Karlovarském kraji.
Aktivní jsou extremisté na internetu. V ulicích jsou více vidět ti levicoví, pravicoví jsou zase aktivnější v zapojování se do akcí hooligans.
Trestných činů s extremistickým podtextem loni policisté vyšetřovali 173. Loni začali stíhat devatenáctiletého mladíka, který v roce 2011 ubodal v Praze 10 bezdomovkyni. Za vraždu dostal 17,5 roku. Mezi závažné případy kriminalisté řadí také vhození dvou zápalných lahví do ubytovny v Aši, kde žijí převážně Romové (více čtěte zde).
Počet trestných činů není vyšší než loni. Zpráva si ale všímá, že vzrostl podíl žen. "V roce 2011 byly ženy zastoupeny 6,3 procenta a v letošním roce již 16,8 procenta," stojí v dokumentu.
Záznam průběhu atenátu, který provedl norský masový vrah Breivik.
27. listopadu 2012 |
