Dusičnan amonný je pouze oxidační činidlo a jako takový není výbušný. Používá se do směsí průmyslových trhavin, nebo se používal k rozhazování hnoje po poli s přídavkem 5%nafty jako paliva. I tak ale potřeboval iniciaci 200g náložky TNT. Za války Rusové plnili dělostřelecké granáty směsí 70%TNT+30% dusičnanu amonného. Trhací schopnost se nezměnila, ale snížením detonační rychlosti měly střepiny kratší dopad. Jeho citlivost se zvyšuje kontaminací hořlavin a jemností rozemletí. Vzhledem k tomu, že je hygroskopický, přirozeně tak ztrácí svoji citlivost. Proto se v armádě nepoužívá.

Vážení,

vzpomínám si, že jsme před léty v chemičce Záluží u Mostu opravovali část provozu, který v 1974 poničil výbuch. Místní tvrdili, že to byla pěkná slupka, která převrátila i projíždějící tramvaj. Také tvrdili, že z NSR byly dodány výkresy starých potrubních větví o jejichž přesném uložení tehdejší vedení nevědělo.

Dva tisíce sedm set tun tun je 270 vagonů. To už vydá na slušnou ránu. Bohužel...

Je to neskutečná představa, když si uvědomíš, že teroristická akce v Oklahoma City, která zdemolovala Federální centrum a měla za následek 168 mrtvých a 500 zraněných byla způsobena výbuchem 900 kg dusičnanu amonného s přísadou minerálního oleje a iniciována náložkou TNT. Vše bylo naloženo v dodávce před centrem.

Aha, takze neni otazka zda-li, ale kdy...

V Bejrútu bouchla „malá atomovka“, může se to stát i v Česku, říká chemik

https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/bejrut-exploze-jan-havlik-ledek.A200805_145302_zahranicni_nea?zdroj=otvirak

nejak si ty clanky odporujou

Pane Komberče,

předpokládám, že chlapec mluvil z vlastní zkušenosti, protože je známo, že chemikům vždy něco bouchne.

Na českých skladech ledku , které jsou podstatně menší (o kolik jen nám raději neřeknou), jsou natřeny pozitivní barvou a hlavně je na nich uklidňující nápis: Nepodléhejte panice !!

Tak podle clanku mi teda prijde, ze to vylouceno neni. Samovzniceni snad, pokud se dodrzuji predpisy. Ale ani v tom Bejrutu, ani v Bombaji, ani v Halifaxu nebyl problem samovzniceni.

Čistý dusičnan amonný (ledek amonný) se v Česku jako hnojivo neužívá a tudíž ani ve velkém neskladuje. Jeho explozivita je významně snížena vhodnými příměsemi, zejména se užívá mletý vápenec. Spolu s popsanými opatřeními je tak rozsáhlá exploze velmi nepravděpodobná. Ledek amonný je volně prodejný jako hnojivo a prodává se i v balení po 25 kg.

Musím opakovat! Ten vápenec se používá hlavně proti tzv. spékavosti granulí ledku!

Já myslím, že i v Bejrútu si mysleli, že jim to nebouchne...

Pokud někdo v Češku tvrdí, že je něco prakticky vyloučeno, je víc než pravděpodobné, že je to prakticky možné.