Kauza se týká obcházení zákonných pravidel o zastavování takzvaných bagatelních exekucí, tedy exekucí na menší dlužné částky peněz. Pokud je dlužníci dlouhodobě nesplácejí, zanikají.
Díky triku exekutora Juraje Podkonického ale mohly tyto exekuce pokračovat. Stačilo, aby kdokoli splatil byť jen korunu z dluhu. K tomu skutečně došlo na konci roku 2021, pár dní před platností novely zákona, která měla takovým prodlužováním bagatelních exekucí vystavit stopku.
Ve středu kárný senát Nejvyššího správního soudu jasně řekl, že takto exekutoři postupovat nesmí. Podkonického uznal vinným z porušení jeho povinností. „Spáchal kárný delikt. Ukládá se mu pokuta ve výši 200 tisíc korun,“ prohlásil soudce Jiří Palla. Korunové částky označil za mizivé.
„Kárně obviněný se měl korunovými částkami zabývat, v množství osmi tisíc pohledávek je to opravdu jedinečné, neslýchané. Je to obcházení zákona,“ dodal Palla.
Podle něj je jednoznačné, že jediným důvodem zaplacení korunových položek bylo prodloužení bagatelních exekucí. Jejich řízení přitom měl Podkonický zastavit. „Pokud o tomto postupu nevěděl, odváděl špatný dohled nad zaměstnanci a nečinil potřebné úkony,“ připustil další možnost Palla. Na rozsudku to ale nic nemění, proti kárnému rozhodnutí se nejde odvolat.
Nový trik exekutorů: věřitel se za jednu korunu může hojit na dlužníkovi |
Obhájce soudního exekutora Miroslav Kučerka po vynesení rozsudku vyzdvihl, že obcházení zákona s korunovými platbami se nedopustil Podkonický, ale člověk, který hotovost u exekutora na pokladně složil.
„Exekutor prostě nemůže zkoumat výši částky. Co je podezřelé? Koruna? Stokoruna? Pět set korun? Peníze musel přijmout. Peněžitý trest samozřejmě klient zaplatí,“ prohlásil Kučerka. Podkonický se k Nejvyššímu správnímu soudu nedostavil ze zdravotních důvodů.
Podle Kateřiny Skalkové, která zastupovala ministerstvo spravedlnosti, je pokuta ve výši 200 tisíc korun poměrně vysoká – co do předchozích rozhodnutí kárného senátu. Přesto ministerstvo původně navrhovalo dvojnásobek. „Kárný senát určitě nebyl mírný, není to zanedbatelná částka. Nicméně my jsme navrhovali 400 tisíc korun. Jaký dopad to bude mít přímo na pana doktora (Podkonického), si netroufám posoudit,“ prohlásila Skalková.
„Mince v sáčku jsem nenesl“
Na středečním líčení také senát vyslýchal svědky. Mezi nimi i Roberta Adolfa, který korunové položky zaplatil. Soudnímu senátu tvrdil, že se s Podkonickým osobně nezná a že si jeho úřad vybral tak trochu z nouze a náhodou.
Ignorovat exekuci se nevyplácí, říká advokátka. Co čekat a jak se bránit? |
„Některé pohledávky by u nás ve firmě Tessile Ditta kvůli změně zákona zanikly. Mám jednat jako řádný hospodář, firma by přišla o peníze. Tak jsme po úvahách s právníky rozhodli, že peníze složíme a pohledávky prodloužíme. Nevidím na tom nic špatného. Ano, bylo to ušité horkou jehlou, mezi vánočními svátky. Ale na žádnou jinou kancelář než na úřad pana Podkonického jsem se nedozvonil,“ vysvětloval u soudu Adolf.
„Zazvonil jsem na kancelář pana Podkonického, předložil jsem seznam pohledávek a složil jsem asi osm tisíc korun v hotovosti. Jednalo se tedy asi o osm tisíc pohledávek. Ale nedonesl jsem sáček s mincemi, platil jsem v bankovkách,“ vyvrátil část detailů z obžaloby Adolf. „Stejně to ale přišlo vniveč, exekuce byly stejně zastaveny,“ dodal.
Jeho verzi potvrdila i další svědkyně Hana Častulíková, zaměstnankyně z Podkonického kanceláře, s níž se Adolf potkal na pokladně.
„Podepsala jsem mu výdajový doklad. Na nic jsem se ho neptala, nezajímala jsem se proč to takto skládá. Řekl mi jméno, to jsem vyplnila. Ale doklad totožnosti jsem po něm nechtěla. Může to složit kdokoli na kohokoli,“ vypověděla Častulíková.
Soud odročil jednání s exekutorem, který trikem s korunou údajně prodlužoval exekuce |
Jestli je taková praxe skládání malých peněžních částek do více případů častá, nedokázala Častulíková říct. Soudu vysvětlovala, že běžně na pokladně nepracuje, pouze zastupovala kolegyně. Podle ní byl Adolf v tom dni jediným klientem, a to nečekaným a neohlášeným.
Podle exekutorova obhájce Miroslava Kučerky sice existují účty se jednotlivými korunovými položkami, ale ty slouží jen pro interní účetnictví exekutorského úřadu.
„Koruna nemůže být vnímána ani jako dárek“
Skalková už dříve uvedla, že skládání korunových položek na dluh, je účelné obcházení zákona. „Za jednu korunu nelze pořídit prakticky nic, nemohlo to být vnímáno jako pomoc nebo vánoční dárek,“ popsala na dřívějších jednáních Skalková.
Na exekutory chodí ročně stovky stížností. Trest dostanou málokdy |
Sám exekutor Podkonický se cítí nevinný. „Měl jsem právní názor, že nesmím jako exekutor odmítnout platbu v jakékoli výši. Na tomto názoru trvám. Myslím, že bych neměl být trestán, že jsem se žádného provinění nedopustil,“ prohlásil dříve Podkonický, který také popřel, že by Roberta Adolfa znal nebo se s ním setkal.
Novela exekučního řádu v roce 2022 exekutorům uložila povinnost zastavit exekuce na částky do 1 500 korun, u kterých se v posledních třech letech nepodařilo vymoci žádné peníze a věřitel nesložil zálohu 500 korun. Typicky šlo o dluhy za nelegální jízdu v hromadné dopravě.
Organizace Člověk v tísni ale upozornila na to, že Podkonického Exekutorský úřad Praha 5 přijal těsně před koncem roku a před vypršením lhůty mnoho korunových plateb do jednotlivých spisů. „Motivaci zastavení (exekucí) zamezit mají všichni tři: exekutor, věřitel i advokát (zastupující věřitele),“ uvedl tehdy dluhový analytik Člověka v tísni Daniel Hůle. Následovala kontrola z ministerstva a poté kárný soud.
