Na evropský soud se Babiš obrátil letos v létě, rozhodnutí o nepřijatelnosti stížnosti padlo dvacátého listopadu.
Premiér tvrdí, že je veden jako agent StB neoprávněně, a zažaloval kvůli tomu dříve slovenský Ústav paměti národa (ÚPN). Slovenské soudy daly nejprve Babišovi za pravdu, verdikty ale zrušil ústavní soud. Na evropský soud se premiér obrátil, když neuspěl s dovoláním k nejvyššímu soudu. „Pravda je na mojí straně a jsem přesvědčen, že spor vyhraji, protože jsem nikdy žádnou spolupráci nepodepsal,“ napsal Babiš.
O celé věci informoval týdeník Respekt, podle kterého by se informace o odmítnutí Babišova podání měla objevit během několika týdnů, soud již ale rozhodl. „Ano, takovou informaci mám. Usnesení nyní studují právníci. Právníci se vyjádřili, že spor nekončí a bude pokračovat na Slovensku, kde jsem několikrát soud vyhrál a ústavní soud ho z nepochopitelných důvodů zrušil,“ odpověděl na dotaz iDNES.cz Babiš.
Slovenská zástupkyně u Evropského soudu pro lidská práva Marica Pirošíková uvedla, že o výsledku Babišovy stížnosti nemá žádné informace. Odkázala na štrasburský soud. Pokud totiž soud zamítne stížnost z formálních důvodů nebo ji při předběžném přezkoumání označí za zjevně neopodstatněnou, slovenská vláda stížnost ani nedostane kvůli případnému vyjádření a nedozví se, že byla zamítnuta. Podle Pirošíkové takovým způsobem končí většina stížností.
11. prosince 2018 |
Je to ostuda, myslí si Pospíšil
Rozhodnutí štrasburského soudu si všimli i někteří čeští politici. „Andrej Babiš se už nálepky agenta StB nezbaví. Evropský soud pro lidská práva definitivně zamítl jeho stížnost. Je ostudou, že bývalý agent StB, který je navíc trestně stíhaný a čelí obřímu střetu zájmů, je v čele české vlády a rozhoduje o osudu naší země,“ napsal na svém Twitteru předseda TOP 09 Jiří Pospíšil.
„Bohužel to vůbec nic nezmění. Nezbývá než povzdechnout, že kdyby v r. 2014 ČSSD a KDU-ČSL nepodpořily zákon, který dovoluje StBákům sedět ve vládě, nikdy by ve vládě StBák sedět nemohl,“ povzdechl si na svém twitterovém účtu Miroslav Kalousek.
Bohužel to vůbec nic nezmění. Nezbývá než povzdechnout, že kdyby v r. 2014 @CSSD a @kducsl nepodpořily zákon, který dovoluje StBákům sedět ve vládě, nikdy by ve vládě StBák sedět nemohl. https://t.co/xP84So4ExN
Na situaci reagoval i první místopředseda STANu Vít Rakušan, který na své sociální síti napsal: „Nikdy ho nevyškrtnou, nikdy. Nech si to všichni zapamatují, nikdy“.
„Gratuluji Babišovi k potvrzení ESLP z Štrasburku, že byl a navždy bude právem vedený jako estébák!“ napsal europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský.
Podle předsedy ODS Petra Fialy poškozují kauzy Babiše Česko v zahraničí. „Kauzy premiéra Babiše poškozují obraz země v zahraničí a zatěžují celou politiku. Problém “Babiš” si nicméně musíme vyřešit doma. Porazit ho ve volbách. Nejbližší příležitostí budou volby do EP,“ uvedl na svém Twitteru.
Krycí jméno Bureš
Zrušení verdiktů v případu odůvodnil slovenský ústavní soud tím, že byly podle něj chybně založeny na svědectví bývalých příslušníků StB, kteří nebyli zproštěni mlčenlivosti. Zpochybnil i věrohodnost těchto svědků, kteří vypovídali v Babišův prospěch. Podle ústavního soudu také neměl být žalovanou stranou ÚPN.
Babiš už dříve řekl, že za socialismu jako pracovník československého podniku zahraničního obchodu Petrimex přišel do kontaktu s příslušníky StB, kteří se podle něj pouze zajímali o obchodní aktivity firmy.
Archivní dokumenty, které nyní spravuje Ústav paměti národa, uvádějí, že Babiš se v roce 1980 stal důvěrníkem StB a že o dva roky později ho k údajné spolupráci s tajnou policií coby agenta s krycím jménem Bureš získal nadporučík StB Július Šuman. Ten ale u soudu prohlásil, že tato informace není pravdivá a že Babiš k StB naverbován nebyl.
Evropský soud pro lidská práva zřídila Rada Evropy, což je mezinárodní organizace nezávislá na EU. Obracet se na něj mohou občané zemí Rady Evropy, kteří se domnívají, že některá z členských zemí porušila jejich lidská práva. Rozhodnutí soudu nemůže zvrátit rozhodnutí justice v dané zemi. Soud může pouze konstatovat, že stát porušil při posuzování kauzy konkrétní lidská práva, a nařídit mu zaplacení odškodnění stěžovateli a soudní výlohy.
České ministerstvo spravedlnosti na svém webu uvádí, že pro úspěšnou stížnost u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) je kritické splnění podmínek přijatelnosti. Pokud je jejich nesplnění zjevné, soud stížnost zamítne bez toho, aby požádal žalovanou vládu o stanovisko. Stížnost musí přijít do šesti měsíců po vyčerpání všech vnitrostátních opravných prostředků a nesmí být již ESLP posuzována. Nepřípustné jsou mimo jiné i zjevně neopodstatněné stížnosti či podání zneužívající práva na stížnost.
