Euroskeptici reagují unijní zásahy do české legislativy mimo jiné humorem. | foto: Profimedia.cz

Bruselštější než Brusel. Jak ukrýt nepopulární opatření za směrnici EU

  • 345
Češi rádi kritizují nařízení Evropské unie. Někdy však pláčou na špatném hrobě. Tvrdost nařízení totiž mají leckdy na svědomí čeští politici. Při zavádění směrnic EU do české legislativy požadavky EU upravují tak, aby byly ještě tvrdší, než žádá Brusel. Co je to takzvané pozlacování unijních předpisů se dozvíte v dalším dílu seriálu iDNES.cz o Evropské unii.

Termínem „gold-plating“ (pozlacování) se označuje postup členského státu, který záměrně zesiluje požadavky Evropské unie a činí je tvrdšími, než byly v originální verzi unijního nařízení. 

„Gold-plating může mít podobu stanovení povinností, které jsou pro jejich adresáty více zatěžující, než plyne z práva EU,“ popisuje analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Kryštof Kruliš.

Seriál o Evropské unii

V Česku bylo jednou z prvních kauz tohoto typu zavedení povinnosti balit pečivo do mikrotenových sáčků. Původní nařízení EU takto „pozlatila“ vyhláška ministerstva zdravotnictví z roku 2002. Koláče a koblihy tak ležely na pultech v mikrotenových sáčcích, které se zapařovaly, což zákazníky odrazovalo od nákupu výrobků (více v článku Koblihu koupíte už jen v igelitu).

Zastoupení Evropské komise v České republice však později upozornilo na to, že se původně jednalo o nařízení, které stanovuje jen obecné zásady a požadavky pro zajištění bezpečnosti potravin. Norma vůbec nezmiňovala mikrotenové sáčky ani jiné nástroje, s jejichž pomocí mají státy chránit spotřebitele před zdravotními riziky. Přesto takzvaná koblihová vyhláška v Česku vydržela až do roku 2006.

Já ne, to Brusel!

Ke glod-platingu často dochází, když se stát snaží prosazovat nepopulární opatření. „Odůvodnění ‘Brusel nám to nařídil, nemůžeme s tím nic dělat‘ se jeví jako účinná metoda, proti níž nemůže průměrně informovaný člověk příliš mnoho udělat,“ prohlásil v roce 2012 Pavel Svoboda, který je dnes za KDU-ČSL v Evropském parlamentu.

Pozlacování se týkalo například přimíchávání biopaliv do nafty a benzínu (více v článku V naftě bude víc řepky). Zatímco evropská směrnice o podpoře užívání biopaliv požadovala 5,75 procenta přírodní složky v palivech od konce roku 2010, Česko o půl roku dříve nastavilo objem na 4,1 procenta u benzínu a 6 procenta u nafty. „Definice gold platingu je, že stát přísnější regulaci nastaví dříve, než to požaduje Evropská unie,“ dodal analytik Kruliš.

Biopaliva krmí bestii, říká Kalousek. Lže jako Goebbels, opáčil Babiš

„Jak paradoxní, když se zákon, který nařizuje přimíchávání šesti procent řepkového oleje do nafty,  jmenuje Zákon o ochraně ovzduší. Nešlo o ochranu ovzduší. Šlo o byznys,“ podotkl předseda Svobodných Petr Mach s odkazem na Andreje Babiše, který za přijetí zákona údajně lobboval u poslanců (více v článku Oč jde v bitvě o biopaliva?).

Papežštější než papež

Podle europoslance za stranu Svobodní Jiřího Payna se Česká republika snaží být „papežštější než papež“. „A není to jen v evropských záležitostech. Za komunismu jsme znárodnili všechno, zatímco v Polsku, v Maďarsku i v NDR nadále existoval soukromý sektor. Kouření jsme zakázali také všude, ačkoli v mnoha zemích je za určitých okolností povoleno. Digitální pisoáry a vodovodní kohoutky jsme si zavedli jako naprosto povinné jenom my,“ napsal Payne redakci iDNES.cz.

Právě bezdotykové baterie spolu se snahou vymýtit látkové ručníky z veřejných toalet jsou dalším případem, kdy byli Češi přísnější než Unie (více v článku Hospodská hygiena má přísnější metr). Na počátku přitom stála směrnice Evropské unie, která usilovala o zlepšení hygieny. Její hlavní cíl byl však prostý. Unie chtěla nařízením přinutit zaměstnance restaurací ve státech na jihu Evropy, aby v kuchyních při omývání a mytí používali teplou vodu namísto studené, jak měli dříve ve zvyku. 

České ministerstvo zdravotnictví ovšem v roce 2001 nařídilo vyměnit staré baterie v restauracích za bezdotykové. Mírnější úprava legislativy přišla až za tři roky. Prodejci sanitárních zařízení i papírových utěrek si mezi tím mnuli ruce radostí.

Vnitro se snaží upravit nařízení EU o ochraně dat tak, aby krylo úředníky

České „pozlacení“ GDPR

Europoslanec za KDU-ČSL Tomáš Zdechovský upozornil na aktuální přijetí Obecného nařízení o ochraně osobních údajů. „Snaha implementovat nařízení GDPR v poměrně extremistickém duchu je nádherná ukázka situace, kdy je Česko mnohem přísnější než Evropská unie,“ řekl iDNES.cz s odkazem na snahu ministerstva vnitra protlačit Sněmovnou zákony, které by ochránily tajemství úředníků a politiků.

„Vylepšení“ by podle expertů například znepřístupnilo informace o porušení závazků České republiky k EU. A tedy třeba i o vyšetřování možných dotačních podvodů, které Evropská unie prováděla například v případě Čapího hnízda. Policisté nebo tajné služby by mohli získat právo tajit informace nejen o svých akcích, ale i o tom, jaká auta nakupují nebo jaké odměny jejich šéfové dostávají (více v článku Vnitro se snaží upravit nařízení EU).

„Evropská unie lidi štve, protože podle nich zasahuje do národních věcí. Dvě třetiny lidí přitom souhlasí s tím, že máme výrazné benefity. My máme spoustu práce s tím, abychom to denně vyvraceli,“ prohlásil europoslanec Miroslav Poche v pořadu Partie na konci května.

EU má i pozitivní vliv

Biopaliva, koblihy i bezdotykové baterie mohly právem vyvolávat nevoli mezi Čechy. Kvůli podobným kauzám pak podle vedoucí oddělení Společné překladatelské služby Výboru regionů a Evropského hospodářského a sociálního výboru Markéty Frankové Češi přehlížejí pozitivní vlivy Evropské unie a jejích směrnic. Stačí se však podívat do obyčejné kabelky.

„Je tam třeba občanka, na kterou můžeme bez kontroly procestovat celý Schengenský prostor, nebo pas, který nám umožňuje bezvízový vstup do 121 zemí světa. Do dalších 36 si vstup pořídíme přímo na letišti. Zdravotní kartička umožňuje ošetření v každé členské zemi EU. Mobily vyrobené v Evropě už konečně musejí mít unifikovanou nabíječku a tarify jsou o 80 procent nižší než v roce 2007,“ vyjmenovala Franková iDNES.cz některé příjemnější stránky směrnic. Zdůraznila, že bychom neměli zapomínat na to dobré, co unijní zásahy do legislativy národních států přinášejí.

„Je třeba si uvědomit, že na toto všechno potřebujeme směrnice, nařízení či doporučení, které Brusel takříkajíc vymýšlí. Dělá to pro naše pohodlí a naši ochranu. A navíc vždy po konzultaci s našimi ministry a premiérem, tedy po souhlasu námi volenými poslanci,“ zdůrazňuje Franková.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video