Petříček zdůraznil, že konečné rozhodnutí ještě nepadlo a Jourovou čekají další jednání. Navíc seznam nominantů zatím není úplný, svého kandidáta nedodala Itálie. „Za nás stále platí to, že bychom usilovali o nějaké portfolio v oblasti ekonomických politik nebo digitální trh, případně místopředsednickou pozici,“ řekl ministr.
Informace Politica vyvolaly u českých politiků rozporuplné reakce včetně podezření, že to je žert či popíchnutí.
Jourová dostala nabídku dohlížet v EK na dodržování principů právního státu |
„Vzhledem k tomu, že Věru Jourovou nominovalo Babišovo ANO, tak šéfka komise osvědčila smysl pro humor. Nebo chtěla popíchnout českého premiéra. Ale buď jak buď, rozhodně to není nějaké silnější portfolio, třeba ekonomické, o kterém snila česká vláda,“ uvedl předseda hnutí STAN Vít Rakušan.
Pověřit Babišova člověka dozorem nad vládou práva prosazování tohoto principu v EU nepřispěje a je to známkou slabosti nominované předsedkyně EK,“ napsal europoslanec Pirátů Mikuláš Peksa s odkazem na dotační kauzu premiéra Andreje Babiše (ANO) a spory o to, zda je předseda vlády s ohledem na správu svého majetku ve sporu zájmů.
„Portfolio je bez vlivu na významnou legislativu EU. Věra Jourová bude tlačena do peskování členských států nepohodlných Bruselu. Což není oblíbená pozice, a proto o ni nikdo nestojí. Tato pozice byla navíc v minulém období alespoň spojena s mistopředsednickou funkcí v EK, což teď, jak se zdá, již není. Čímž již naprosto ztrácí smysl, protože takový komisař nevykompenzuje své slabé portfolio alespoň účastí v nejužším pracovním kruhu předsedy,“ uvedla europoslankyně KSČM Kateřina Konečná. Věc by podle ní mohla být „sladkou pomstou Bruselu“.
Podle předsedy lidovců Marka Výborného jde o spekulaci, která určitě neposiluje vyjednávací pozici České republiky. „Pokud by to tak dopadlo, velmi by záleželo na rozsahu věcí, které by toto portfolio obsahovalo. A to není vůbec jasné,“ poznamenal.
O možném portfoliu pro Jourovou informoval portál Politico s odvoláním na dva vysoce postavené činitele. Podle něj je to vstřícný krok nové předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové vůči zemím visegrádské čtyřky, tedy Česku, Slovensku, Polsku a Maďarsku.
Někteří politici z této části Evropy si stěžovali na to, že končící EK nespravedlivě pranýřovala stav právního státu v tomto regionu. Kritiku ze strany zejména místopředsedy Evropské komise Franse Timmermanse, do jehož působnosti patří kromě jiného vláda práva, si v uplynulých letech vysloužily Varšava a Budapešť.
Pokud by Jourová nabídku von der Leyenové přijala, měla by coby eurokomisařka na starosti dohled nad mechanismem, který by na unijní úrovni posuzoval stav právního státu. Von der Leyenová se podle portálu netají tím, že podporuje návrh, aby Unie spojila vyplácení evropských peněz s dodržováním demokratických principů a vlády zákona.
Do agendy komisařky také bude spadat problematika dezinformací a nenávistného projevu. V končící EK má Jourová na starosti spravedlnost, ochranu spotřebitelů či rovné příležitosti žen a mužů.
