Lék remdesivir (8. října 2020)

Lék remdesivir (8. října 2020) | foto: Reuters

Remdesivir pro Evropu sháněl Čech. Úkol byl jasný, získat maximum, říká

  • 43
Když v Evropě propukla epidemie nemoci covid-19, začaly všechny země Evropské unie shánět ochranné pomůcky, ventilátory či lék remdesivir. Nakupovala je pro ně Evropská komise, konkrétně její tým pro veřejné zakázky. Jeho členem byl i Čech Lukáš Jirousek. „Pro země jako je Česko není cesta, jak získat remdesivir, jinak než přes EU,“ říká.

Lukáš Jirousek byl do Lucemburku vyslán v roce 2019 českou vládou, aby zde zaujal expertní pozici na Generálním ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin. Po propuknutí pandemie na jaře tohoto roku se stal členem krizového štábu Evropské komise, kde pracoval v týmu pro veřejné zakázky.

„V kritické situaci, která na jaře nastala v mnoha evropských zemích, jsme se snažili nakoupit co nejrychleji respirátory, ochranné obleky pro zdravotníky, ventilátory a lék remdesivir. Běžně jsme zůstávali v práci do dvou do rána, pracovali jsme i o víkendech. Od dubna mám zhruba 140 hodin přesčasů. Ale stálo to za to. V krátkém čase jsme získali zdravotnický materiál za stovky milionů eur, který šel do nemocnic v celé Evropské unii,“ říká.

Koronavirus v Česku

Jak vypadají jednání, a to jak s výrobci, tak následně s jednotlivými zeměmi Evropské unie?
Standardní procedura vypadá tak, že Evropská komise nejdříve členské státy požádá, aby samy řekly, co konkrétně v aktuální situaci v boji proti koronavirové pandemii potřebují. Následně na základě toho vyhlásí veřejnou zakázku či zakázky. Jakmile se sejdou nabídky od dodavatelů, zástupci Evropské komise je společně s členskými státy vyhodnotí. Následuje vyhlášení výsledků a podpis smlouvy s dodavatelem, kdy Komise zastupuje členské státy.

Pointa celého procesu je v tom, že členské státy společně dosáhnou víc, než kdyby se pokoušely vyjednat si dodávky samostatně. Navíc Gilead (firma, který vyrábí a prodává lék remdesivir, pozn. red.) byla ochotna jednat v napjaté situaci na přelomu léta a podzimu pouze s velkými hráči, kteří měli zájem nakoupit velké objemy léku. Pro malé země jako je Česko nebyla a dodnes není cesta, jak získat remdesivir jinak, než společně s dalšími zeměmi EU. Společnou smlouvou navíc odpadá i soupeření mezi státy – tak, jako jsme to ojediněle mohli vidět v případě nákupu ochranných pomůcek na jaře.

Lukáš Jirousek

  • je mu 33 let
  • od roku 2019 působí v Lucemburku na Generálním ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin
  • na jaře se stal členem krizového štábu Evropské komise
  • pracuje v týmu pro veřejné zakázky, kde od jara organizuje nákup léků a ochranných pomůcek pro celou Evropskou unii

Lukáš Jirousek z Generálního ředitelství pro zdraví a bezpečnost potravin Evropské komise

Podle jakého klíče se zboží dojednané pro Evropskou unii rozděluje mezi jednotlivé státy?
V případě, že poptávka převyšuje nabídku, jsou zpravidla používány dva distribuční mechanismy – počet obyvatel v dané členské zemi a klíč definovaný Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí, který zohledňuje epidemiologickou situaci v jednotlivých zemích EU, počty hospitalizovaných pacientů nebo počty pacientů v těžkém stavu v průběhu určitého časového období. Zjednodušeně se dá říct, že na koho aktuálně pandemie doléhá nejvíce, tomu je lék zaslán přednostně. Velikost států či kupní síla jednotlivých členských zemí není rozhodující.

Nakupovali jste mimo jiné lék remdesivir. V létě si devadesát procent jeho celkové produkce zablokovala americká vláda. Způsobilo to napětí mezi USA a EU?
To ze své pozice nemohu hodnotit, nicméně za Evropu bylo nutné jednat takřka okamžitě, abychom zajistili dostatek léků pro všechny členské státy a další evropské země, které se rozhodly jednat s Evropskou unií společně. 

Prvotní jednání k léku Veklury (obchodní název pro remdesivir, pozn. red.) s americkou firmou Gilead, jehož cílem bylo vyblokovat právě zbylých 10 procent na světovém trhu, probíhalo na úrovni eurokomisařky pro zdraví a bezpečnost potravin Stelly Kyriakides. 

Hlavním cílem Evropské komise bylo zajistit co největší možné zásoby pro členské státy a další země účastnící se jednotného zadávání nákupů EU, a to v co nejkratším možném časovém horizontu. Mezi dalšími zeměmi, které se připojily ke společnému evropskému vyjednávání o dodávce, patřily Velká Británie, Norsko, Island, či balkánské státy.

Jestli po rezervování absolutní většiny produkce remdesiviru USA zbyla jen desetina na celý svět, kolik toho získala EU? 
Dle našich informací se nám skutečně podařilo v daný moment dosáhnout dohody blížící se k oněm 10 procentům, což znamenalo zajistit lék pro zhruba půl milionu evropských pacientů. 

V průběhu času jsme obdrželi informace, že USA pravděpodobně nevyužijí všech 90 procent vyblokovaných zásob a uvolní určité množství pro EU a třetí země. Stejně tak se v mezidobí podařilo firmě Gilead navýšit výrobu, což v konečném důsledku pozměnilo celkové procento Veklury přidělené EU. Každopádně ten moment na přelomu léta a podzimu byl nesmírně důležitý. Nikdo v té době nemohl tušit, jak se situace vyvine, zda léku bude dostatek, co udělá virus a trh a podobně. Náš úkol byl tedy jasný. Získat maximum.

Česko nemělo přehnané požadavky

V jaké atmosféře se celé jednání vedlo?
Všichni v týmu Evropské komise jsme si uvědomovali kritickou důležitost celého jednání. Na druhou stranu jsme už měli jistou zkušenost z dřívějšího nákupu uprostřed léta, kdy jsme pořizovali remdesivir za evropské peníze prostřednictvím Nástroje pro mimořádnou podporu pro zhruba 30 tisíc evropských pacientů. Jednání tedy probíhalo za jasně stanovených a nám dobře známých podmínek.

Nákaza se vymyká i u sousedů. Polsko během Dušiček zavře hřbitovy

Předpokládám, že každá členská země EU si chtěla pro sebe zajistit ze získaného množství co nejvíce dávek. Je to tak?
Ano, celkové množství požadovaných dávek všemi členskými zeměmi překračovalo několikanásobně měsíční množství dávek, které jsme v tu chvíli měli jako Evropská unie k dispozici. Proto Evropská komise požádala členské státy o přehodnocení svých potřeb na základě skutečné epidemiologické situace v dané zemi.

Česká republika měla na jaře jen málo případů, ve srovnání s ostatními zeměmi na tom byla velmi dobře. Jaký byl přístup ČR, nakolik chtěla pro sebe dávky a nakolik je nechávala pro postiženější země?
Česká republika měla zájem o nákup remdesiviru v množství, které odpovídalo velikosti a reálným potřebám státu, a to i s ohledem na možné zhoršení budoucí epidemiologické situace. Mohu říci, že Česká republika nepatřila k zemím, u kterých by bylo zapotřebí žádat o radikální redukci požadavků.

Teď už máme síť kontaktů

Remdesivir nebylo to jediné, co jste nakupovali. Zajišťovali jste také dodávky ochranných pomůcek a podobně. Jejich nedostatek řešil na jaře vlastně celý svět. Objevily se zprávy o tom, jak se země na poslední chvíli přeplácely a kradly si již domluvené objednávky. Mohl byste tedy popsat, jak to na jaře vypadalo?
Prostřednictvím jednotných nákupů EU jsme kromě zmíněného remdesiviru a ochranných pomůcek nakupovali také laboratorní vybavení a léky určené pro pacienty na JIP. 

Vakcínu dostanou země EU současně, snad v dubnu, slíbila von der Leyenová

Účelem evropského mechanismu společného zadávání veřejných zakázek je umožnit všem zapojeným zemím rovnocenný přístup ke zboží za stejných podmínek, a tím se vyhnout zmiňovaným praktikám. Jedním z dalších cílů bylo učinit náležité kroky, které umožnily dalším dosud nezapojeným státům, aby se staly součástí společného zadávání veřejných zakázek, a měly tak přístup k těmto zdrojům.

Dnes se již roušky, respirátory a podobně shánějí snadno?
Ano, situace se o dost zlepšila a myslím, že i my máme mnohem více zkušeností. Proces zadávání veřejných zakázek je jasně daný a stále stejný. Výhodou oproti začátku je, že jsme si vytvořili síť kontaktů a víme, na koho se můžeme v dané oblasti obrátit.

Předpokládám, že přes váš tým se rezervovala i vakcína na covid-19. Jak probíhalo jednání, zájem musel být také velký? A až bude vakcína schválená a hotová, očekáváte už hladkou distribuci?
Rezervování vakcíny řeší jiný tým Evropské komise. Naše skupina zjišťovala, zda potřebují státy nakoupit další vybavení pro očkování, například speciální chladicí boxy, stříkačky a jehly a podobně. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video