V roce 2021 bylo po celém světě nahlášených 85 milionů fotografií či videí, která zobrazují sexuální násilí na dětech. Je to o 64 procent víc než v předchozím roce. Jde přitom jen o špičku ledovce – na řadu dalších autority nikdy nepřijdou.
„Protože se v době pandemie život přesunul do online světa, logicky vzrostla šance, že dojde k nějakému druhu útoku, zneužití dítěte, šíření materiálů a podobně,“ popsal Kamil Kopecký, expert na rizikové chování v internetovém prostředí z projektu E-Bezpečí při Univerzitě Palackého v Olomouci. Zda případů skutečně přibylo, nebo jich jen bylo více nahlášeno, podle něj není jisté. O problém ale každopádně jde.
Chci tě vidět masturbovat. Videochaty jsou populární mezi dětmi i predátory |
Poskytovatelé internetových služeb mají navíc k problematice mnohdy jen laxní přístup. Podle Evropské komise nahlásila v roce 2020 až 95 procent případů jediná společnost. A to navzdory tomu, že problém se netýká jen jí.
Evropská komise chce proto navrhnout nařízení, které by společnostem uložilo povinnost dětský pornografický materiál automaticky odhalovat, hlásit a odstraňovat. Plošně kontrolovat by podle něj společnosti musely i soukromé zprávy nebo třeba videohovory, a to za pomoci algoritmů. Podezřelé zprávy by pak nahlašovaly policii. Některé firmy tak již nyní činí dobrovolně. Kromě toho návrh ukládá obchodům s aplikacemi povinnost zajistit, aby si děti nemohly stahovat programy se zvýšeným rizikem, že je kontaktují predátoři.
„Navrhovaná pravidla se budou vztahovat na poskytovatele on-line služeb nabízející služby v Evropské unii, konkrétně na hostingové služby a interpersonální komunikační služby, jako jsou služby zasílání zpráv, obchody s aplikacemi a poskytovatele přístupu k internetu,“ popsala Helena Staňková z tiskového oddělení zastoupení Evropské komise v ČR. V poslední řadě by pak mělo vzniknout takzvané středisko EU pro prevenci pohlavního zneužívání dětí a boj proti němu. To by mělo v náplni práce třeba posuzování nahlášeného materiálu.
Bojovat proti dětské pornografii? Potřebné
Odborníci hodnotí iniciativu boje se šířením dětské pornografie kladně. „Za mě je toto jednoznačně žádoucí aktivita, je velmi důležité, aby dokázali poskytovatelé pomoci odhalit například kybergrooming, sextortion či revenge porn, ve kterých ke zneužívání dětí jednoznačně dochází,“ uvedl Kopecký.
Lucie Kosová, expertka na prevenci rizikového chování v online prostředí, podotýká, že již nyní existují snahy o zachycování závadného obsahu, touto aktivitou se zabývá celá řada organizací. Problémem jsou ale právě provozovatelé sociálních sítí a komunikačních nástrojů. Ti totiž spolupracují velmi různě, řada z nich navíc sídlí mimo Evropu.
„Zažil jsem řadu situací, kdy odstranění konkrétního závadného obsahu ze sociální sítě – včetně dětské pornografie – trvalo týdny či měsíce, což skutečně nepovažuji za adekvátní a efektivní reakci,“ popsal Kopecký.
Jak se v Česku řeší dětská pornografie nyníPodle Hany Malé z tiskového odboru ministerstva vnitra má šíření dětské pornografie vzrůstající tendenci i v Česku. „Materiály s dětskou pornografií jsou do ČR v současné době prostřednictvím Europolu zasílány z neziskové organizace National Center for Missing and Exploited Children (NCMEC) v USA, kde mají poskytovatelé internetových služeb, sociálních sítí či úložišť povinnost vyhledávat a zasílat materiály obsahující dětskou pornografii, jež se vyskytují na jejich webových portálech,“ popsala. Policie podle ní každé oznámení vyhodnocuje, pokud se jedná podle české legislativy o závadový materiál, případ řeší. „Pro představu se jedná zhruba o 14 tisíc oznámení NCMEC za rok. V jednom oznámení se může objevovat od jednoho do 500 médií. Za posledních 5 let policie řešila 125 tisíc závadových médií,“ uvedla. Kromě toho policie využívá databázi, kterou provozuje Interpol, na národní úrovni pak spolupracuje s poskytovatelem internetových služeb CZ.NIC, provozovatelem služby StopOnline. „To, do jaké míry návrh změní nebo zlepší řešení pohlavního zneužívání dětí, nelze předjímat. Přínosem je ale jakákoli aktivita, která může řešení posouvat,“ uvedla Malá k návrhu Evropské komise. |
Celou věc ale doprovází obavy o zachování soukromí běžných lidí. „Je třeba zajistit ochranu základních práv uživatelů, včetně práva na soukromou komunikaci,“ míní Kopecký. Nadnáší tak otázky, zda bude moci provozovatel identifikovat a mazat jakýkoli sexuální obsah, co se bude dít v případě, kdy jej mezi sebou budou dobrovolně sdílet partneři a podobně.
Staňková uklidňuje, že pravděpodobnost, že bude označena jedna nevinná fotografie, je velmi nízká. Nemělo by se tak stát, že kontrola postihne třeba obyčejné posílání fotografií v rámci rodiny. „V ojedinělém případě by však byl případ zaslán středisku EU, kde by zprávy byly přezkoumány, aby se odstranily jakékoli falešné pozitivní výsledky. Tyto případy by se nedostaly k donucovacím orgánům,“ vysvětila.
Podle Jiřího Hradského z advokátní kanceláře Sedlakova legal je celý záměr právně proveditelný, nebude to ale jednoduché. „Bude za tím hodně práce ze strany společností, které budou muset tyto povinnosti zavést. Bude na samotných poskytovatelích, aby vyhodnotili, jak zmírnit rizika a jak takovému zneužívání předcházet. Zároveň budou muset hodnotit zásah do soukromí samotných uživatelů,“ vysvětlil.
Predátor z filmu V síti má další trest, opět jej usvědčila falešná nezletilá |
Vzhledem k závažnosti problému šíření dětské pornografie však míní, že dopady do soukromí budou obhajitelné.
Některé obtíže v zákoně vidí i český Úřad pro ochranu osobních údajů. Upozorňuje, že kvůli možným úpravám v procesu schvalování je zatím předčasné jej hodnotit. „Svou podstatou se ovšem jedná o výjimku z ochrany soukromí na základě směrnice EU o soukromí a elektronických komunikacích z roku 2002,“ vysvětlil mluvčí Milan Řepka.
Formálně podle něj navrhovaný zásah do ochrany osobních údajů přípustný je, nebrání mu totiž GDPR. Druhá věc ale je, zda by byl přípustný z ústavního hlediska, jelikož se týká základních ústavně zaručených svobod. „Z pohledu našeho úřadu návrh v některých svých částech přináší zásadní zásah do soukromí. Jakákoliv komunikace by se navíc fakticky stala povinně otevřenou. A to je další zásah do práva na soukromí,“ uvedl. Ve finále tak bude záležet na tom, zda bude míra zásahu do soukromí proporčně odpovídat prospěchu veřejnosti z něj.
Zda bude ČR hlasovat pro, se ještě neví
Proti návrhu se veřejně postavil ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. „Evropská komise chce bojovat se zneužíváním dětí, což zní chválihodně. Navrhuje ale naprosto nepřípustnou povinnost šmírovat ve všech soukromých e-mailech a chatech. To zcela odmítám, což říkám jako otec, občan, Pirát i člen vlády,“ uvedl na sociální síti.
Návrh Evropské komise bude ale teprve předmětem jednání. Poté jej musí přijmout Evropský parlament a Rada EU. Zda Česká republika návrh podpoří, zatím není jisté. „Oficiální pozice ČR se zatím tvoří. Musí projít schvalovacím procesem Vlády ČR a Parlamentu ČR, který právě probíhá,“ uvedla Malá z resortu vnitra.
Ministr vnitra Vít Rakušan uvedl, že boj proti sexuálnímu zneužívání dětí bude patřit mezi priority nadcházejícího českého předsednictví. „Chceme proti této nechutné trestné činnosti bojovat, k tomu je ale potřeba komplexní a jednotný přístup všech států EU a dalších zainteresovaných stran,“ řekl.
Finální legislativa tak nemusí zcela odpovídat současnému návrhu. „Za sebe si myslím, že není třeba se v tuto chvíli ničeho obávat – věřím, že návrh nebude schválen v takové podobě, aby došlo k razantnímu narušení práv a soukromí běžných uživatelů,“ míní Kopecký. Zdůrazňuje přitom, že legislativa cílí na pachatele, ne na běžné uživatele. „Pokud tedy ‚běžní lidé‘ neplánují útočit na děti v online prostředí, lákat z nich intimní materiály a zvát je na schůzky v reálném světě, nemají se čeho obávat,“ dodává.
Evropská komise mírní obavyPodle Evropské komise jsou obavy na narušení soukromí neoprávněné. „Navrhovaná pravidla vytvářejí vyvážený a cílený systém, který je omezen na to, co je nezbytně nutné a přiměřené,“ uvedla Staňková. Poukázala na to, že návrh vyžaduje, aby poskytovatelé internetových služeb, kterých se zákon dotkne, zavedli technologie, které nejméně narušují soukromí v souladu s technologickými možnostmi a které co nejvíce omezují výskyt falešně pozitivních výsledků. „Detekční systémy se mají používat pouze pro zamýšlený účel odhalování a oznamování pohlavního zneužívání dětí,“ zdůraznila. Středisko, které návrhem vznikne, bude podle ní pro tento účel vést databázi digitálních indikátorů sexuálního zneužívání dětí, které budou potvrzené soudními nebo jinými nezávislými orgány, které budou společnosti používat. Návrh současně stanoví soudní úpravu, aby měli uživatelé případně právo na náhradu škody, a řadu dalších kontrolních mechanismů. |
