Polští klimatologové ve svých prognózách vycházejí z práce italského vědce Gianluigiho Zangariho. Ten tvrdí, že kvůli nedávné ropné katastrofě v Mexickém zálivu změnil směr jeden ze tří proudů, které tvoří teplý Golfský proud, a ten tak výrazně zeslábl.
Pokud by tomu tak bylo, znamenalo by to, že by se nad Evropou v zimě držela tlaková výše a teploty by spadly mnohem níž, než jsou obyvatelé starého kontinentu zvyklí.
Čeští meteorologové a klimatologové berou tvrzení polských kolegů s rezervou, byť připouštějí, že se extrémně nízkých teplot přeci jen dočkat můžeme.
"Směr a síla Golfského proudu se během let mění. Je samozřejmě možné, že kvůli ropné havárii u pobřeží USA mohl zeslábnout, ale potvrdit to mohou až dlouhodobé studie. Minus třicet ale každopádně může být, ale zatím bych takové teploty považovala spíš za výkyv," vysvětluje Milada Šandová z Českého hydrometeorologického ústavu.
Golfský proud ovlivňuje podnebí v Evropě.
Podle ní už Česko v minulosti zažilo několik zim, kdy teploměr ukázal extrémní hodnoty. K těm nejchladnějším v historii patří zima v roce 1929, kdy meteorologické stanice naměřily teploty v rozmezí minus 27 a minus 42 stupňů Celsia. V ulicích navíc ležela tlustá vrstva sněhu a mrazy trápily obyvatele tehdejšího Československa až do března.
Podobný scénář bude v Česku zřejmě stále častější. Kruté zimy, kdy bude teploměr celé týdny ukazovat k minus třiceti, ale podle klimatologů budou běžné nejdřív za sto let.
"Je pravda, že Golfský proud zeslabuje. Časem by mohl být slabší až o pětinu, což by samozřejmě znamenalo, že by zimní teploty o dost poklesly. Bude se to ale dít pozvolna v průběhu příštích sto let. Tvrdit, že letošní zima bude tisíciletá, je podle mě skoro drzé. Zvlášť v případě, že se ještě ani pořádně neví, kolik ropy vlastně do Mexického zálivu vyteklo," míní klimatolog Jan Pretel.
Golfský proudGolfský proud je teplý mořský proud, který proudí Atlantským oceánem. Tvoří se v Mexickém zálivu, kopíruje pobřeží USA a později přes oceán proudí směrem do Evropy. U ní se dělí na dvě větve, jedna pak ovlivňuje podnebí v severní Evropě, zatímco druhá míří kolem západní Evropy k pobřeží Afriky. Teplý mořský proud v těchto oblastech ovlivňuje proudění v atmosféře a tím i podnebí. |
