Případ se táhne už přes deset let. Můžete ve zkratce popsat milníky?
V roce 2011 došlo k odebrání a umístění dětí do pěstounských rodin. Poté to byl rok 2014, kdy Eva Michaláková opětovně zažádala o svěření dětí do péče a proběhlo řízení v Norsku, nicméně soud její návrh zamítl, zakázal jí kontakt s dětmi a zbavil jí rodičovské odpovědnosti. V roce 2017 proti rozhodnutí norských orgánů Michaláková podala stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva a ve čtvrtek bychom se měli dočkat rozhodnutí.
Michaláková neztrácí před konečným rozsudkem naději. Snad kluky uvidím, říká |
Jaký verdikt očekáváte?
Nevím. Dozvím se to úplně stejně jako všichni ostatní až zítra.
Jedná se pouze o zveřejnění rozsudku, nebo je ještě nějaká možnost obhajoby?
Jedná se pouze o zveřejnění rozsudku. Poté je možné požádat o jeho posouzení Velkým senátem, a to do tří měsíců od vyhlášení. Musím také upřesnit, že jsme si nestěžovaly na odebrání dětí, ale na řízení, které se týkalo toho, že jí děti nevrátili a zamezili jí v kontaktu s nimi. Pokud soud řekne, že toto bylo v pořádku, budeme zvažovat podání žádosti o přezkoumání.
Je paní Michaláková případně smířena, že by děti už neviděla?
Já bych řekla, že rozhodně nevzdává naději, že děti jednou uvidí.
 |
Norské soudy jí vytýkaly, že kauzu medializovala. Byl to podle vás dobrý krok? Co medializace za těch deset let přinesla?
Hlavní důvod, proč paní Michaláková šla s kauzou do médií, byl ten, že chtěla informovat veřejnost o tom, co se děje v Norsku. Zároveň chtěla získat spolupráci s českou vládou.
Událost dneKaždý den se děje něco významného. Portál iDNES.cz vybírá to nejzajímavější a ptá se přímo aktérů. Každý den nabízí rozhovor z míst, kde události ovlivňují svět kolem nás. V několika otázkách, jasně, stručně, výstižně. |
Odezva veřejnosti byla, ale abych řekla pravdu, nečekaly jsme, že se to rozjede takovým způsobem a medializace dosáhne takových rozměrů. Jestli to bylo správné, nebo ne, to se nedá úplně posoudit.
Michaláková nebyla jediná, která stížnost na norský úřad Barnevernet podala. Jaké jsou případy podobné tomu jejímu?
Evropský soud pro lidská práva ve čtvrtek zveřejní rozsudek v další kauze, kde také zastupuji stěžovatele. Jedná se o norsko-slovenský pár, kterému v Norsku odebrali dvouměsíční holčičku. Tato kauza také proběhla v médiích, ale nebyla tak rozšířená. Jinak existuje řada dalších případů.
Nejznámější kauza z poslední doby je kauza Strand Lobben, která byla rozhodována v roce 2018 a rozhodoval právě Velký senát, protože Evropský soud pro lidská práva nejprve stížnost vyhodnotil, že nedošlo k porušení práva na rodinný život. Poté byla kauza postoupena Velkému senátu, který porušení práva na rodinný život potvrdil.
Ta kauza je docela dost podobná, protože šlo také o odebrané dítě, které bylo posléze dáno k adopci a matce byl zrušen kontakt, a když potom žádala o svěření dítěte zpět a dokládala, že je schopná se o dítě postarat, soudy jí to zamítly. Proti Norsku jsem zaregistrovala více rozsudků, ale konkrétní jména neznám.
Server iRozhlas.cz uvedl, že zhruba 90 procent kauz se ani nedostane do fáze, kdy soud žádá vyjádření po žalované vládě, což se v kauze Michalákové stalo v roce 2019. Považujete tedy za úspěch už jen to, že se případem soud zabýval?
Je to velký úspěch.
