Podle Michalákové ona ani její právníci nemají signály, jak by soud mohl rozhodnout. Od verdiktu si slibuje obecně především spravedlnost a naději. „Naději, že zase uvidím své kluky,“ uvedla Michaláková. Uvedla, že žalobu proti Norsku podala, protože to po ní žádala někdejší vláda Bohuslava Sobotky jako podmínku pro další pomoc její rodině.
„Laicky řečeno by soud měl rozhodnout, zda Norsko svým postupem porušilo naše právo na rodinný život, nejen kvůli samotnému odebrání, ale kvůli znemožnění kontaktu s dětmi a odebrání rodičovských práv,“ uvedla Michaláková.
Norská sociální služba Barnevernet nebo také Barnevern rozhodla o odebrání dětí a jejich umístění do přechodné pěstounské péče před více než deseti lety, 18. května 2011. Žena o ně od té doby bojuje. Případ v Česku po zveřejnění vzbudil značnou odezvu, zabývali se jím i nejvyšší ústavní činitelé.
Eva a Josef Michalákovi se v Norsku usadili po svatbě v roce 2005, manžel tam už dříve žil. V roce 2005 se jim narodil Denis, v roce 2008 David. Všichni mají české občanství.
Důvodem opatření úřadu bylo podezření z mateřské školy, že otec syny sexuálně zneužívá. Policie začala vyšetřovat otce i matku, podezření se ale nepotvrdilo. Manželé se později rozvedli. Od února 2012 bratři žijí každý v jiné pěstounské rodině, na podzim 2015 norské úřady zbavily matku rodičovských práv.
Úřad Michalákové kontakt s dětmi zakázal. „Staršího syna jsem viděla naposledy v roce 2014, mladšího o rok později. Považuji za velký problém, že mám o chlapcích jen velmi málo informací a to jen prostřednictvím úřednic Barnevernu. Aktuální informace nemám žádné,“ uvedla Michaláková.
Uvidí je jako dospělé, možná. Před 10 lety Norové odebrali děti Michalákové |
V loňském rozhovoru popsala, že schůzky byly krátké, trvaly zhruba 1,5 až dvě hodiny a asistovaly u nich pracovnice Barnevernu. „Nesměla jsem mluvit o společně stráveném životě, při jakékoliv zmínce o rodině mi vyhrožovaly ukončením schůzky. Musela jsem s dětmi mluvit jen o tom, co je teď a tady. Pokud bych měla přepočítat čas strávený s dětmi po odebrání, nebyl by to dohromady ani jeden týden vcelku,“ popsala tehdy Michaláková.
Matka své děti chce kontaktovat, až budou plnoletí, pokud neuspěje dřív. Uvedla ale, že v tuto chvíli bohužel neví, kde a u jakých lidí vyrůstají.
Norsko porušilo lidská práva, matce zaplatí odškodné 25 tisíc eur |
Praxe ohledně odebírání dětí v Norsku se od jejího případu podle ní moc nezměnila. „Jsem v kontaktu s několika dalšími postiženými rodinami a řekla bych, že v praxi se toho moc nezměnilo. Snad jen občas Barnevern připustí o něco více schůzek s dětmi než v minulosti, nebo umožní, aby se na dítě přišli podívat prarodiče. Je mi z toho smutno,“ uvedla Michaláková.
Případu se věnují česká i evropská justice. Stížnost Michalákové na Norsko je u Evropského soudu pro lidská práva od září 2017. Rozsudek loni v lednu pak padl u Okresního soudu v Hodoníně, který se po opakovaných neshodách s odvolacím Krajským soudem v Brně zabýval norskými rozsudky a úpravou péče o děti po rozvodu manželů. Hodonínský soud nakonec formálně svěřil děti do péče Michalákové, na faktický stav to ale nemá vliv.
25. listopadu 2018 |
