Anonymizované usnesení poskytla mluvčí ÚS Kamila Abbasi. Spolu s ústavní stížností podal Zdechovský také neúspěšný návrh na zrušení části branného zákona.
Právní úprava služby v aktivních zálohách je podle ÚS politickým rozhodnutím, v různých státech se liší. „Přezkum ÚS se omezuje pouze na konstatování, zda přijatá právní úprava či způsob její interpretace a aplikace nezpůsobila nepřípustnou kolizi se základními právy stěžovatele, přičemž v projednávané věci nelze než uzavřít, že k takové kolizi nedošlo,“ stojí v usnesení.
Zdechovský nesouhlasí s vyřazením z aktivních záloh. Obrátil se na Ústavní soud |
O vyřazení Zdechovského rozhodlo po novele zákona Krajské vojenské velitelství v Hradci Králové. „Nejde jen o mě – jde o princip. Stát by neměl trestat občany za to, že chtějí sloužit své zemi,“ uvedl už dříve Zdechovský.
Politik podal neúspěšnou žalobu ke krajskému soudu a poté kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Uplatnil námitky k formě rozhodnutí vojenského velitelství i řadu výhrad k obsahu a výkladu zákona.
Nejvyšší správní soud uvedl, že cílem právní úpravy je to, aby stát i mezinárodní instituce zůstaly v době krizových situací funkční. Stejné omezení se vztahuje také třeba na členy vlády, české poslance a senátory, hejtmany a některé úředníky či diplomaty.
Europoslanec Zdechovský nesmí sloužit v aktivních zálohách, rozhodl soud |
Zdechovský poukazoval na to, že v minulosti v aktivní záloze bez problémů sloužil. Neexistuje prý žádný racionální důvod odpírat komukoliv dobrovolnou službu v zájmu obrany vlasti. Je žádoucí, aby i politicky činní lidé znali prostředí armády.
Zdechovský, který je europoslancem od roku 2014, své zapojení do aktivní zálohy v minulosti opakovaně zmiňoval. Také upozorňoval na prospěšnost aktivních záloh, což je forma dobrovolného převzetí branné povinnosti, kdy občané s běžným civilním zaměstnáním absolvují vojenská cvičení. Když je to potřeba, jsou povoláváni k doplnění profesionální armády.
