V Česku mají spíš pověst flákačů, kteří v Bruselu vymýšlejí jen zbytečnosti na úkor domácích zájmů. I proto ostatně nedokážou k urnám přitáhnout větší množství voličů.
Už za čtyři měsíce tu budou nové volby do Evropského parlamentu. MF DNES proto mapovala, jak v Bruselu skutečně pracují čeští zástupci. Výsledek možná překvapí.
Česko se v produktivitě umístilo na šestém místě z osmadvaceti států. Ještě větší „dříči“ než čeští europoslanci jsou Chorvaté, Malťané, Slovinci, Irové a Italové.
Vyplývá to alespoň z údajů serveru MEPranking.eu, který činnost evropských politiků podrobně sleduje po celou dobu výkonu jejich pětiletého mandátu.
Vůbec nejaktivnějším českým europoslancem je místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička, kterého do Bruselu původně vyslalo hnutí ANO. Po svém zvolení se s ním ale názorově rozešel a dnes není stále jisté, zda do europarlamentu bude znovu kandidovat. „Stále to není vyloučeno,“ uvedl na dotaz MF DNES Telička.
Hned za ním je mezi aktivními českými zástupci Dita Charanzová (za ANO), která v současnosti zaujímá 36. příčku ze 751 členů europarlamentu. Do první stovky pozitivně hodnocených se pak ještě dostali Kateřina Konečná a Jiří Maštálka (oba KSČM). Co se produktivity týče, v odevzdávání návrhů a norem je nejpilnější Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Euroskeptik a sociolog jsou mezi posledními
Na opačném konci žebříčku se z českých zástupců objevují Jan Keller (za ČSSD) a Jiří Payne (Svobodní). „V souvislosti s migrací a se sporem o povinné kvóty jsem se dostal poměrně záhy do ostrého sporu s většinovým názorem své frakce,“ zdůvodnil to MF DNES první zmíněný.
PŘEHLEDNĚ: Jak si čeští poslanci v EU zaslouží své platy |
„Pro mne osobně je to zklamání, zároveň však mohu mít klidné svědomí ve věci prosazování toho, co považuji za národní zájem v rámci instituce, v níž prosazování národních zájmů rozhodně nepatří mezi priority,“ doplnil Keller. Ještě o něco hůře než on dopadá Payne, který se umisťuje téměř na samotném konci žebříčku od MEP Rankingu. K jeho umístění je nicméně nutné dodat, že europoslancem se stal až v září 2017, když nahradil Petra Macha, který na svůj mandát rezignoval.
Sám Payne má pro své nepříznivé hodnocení i jiné vysvětlení. „Souvisí to s tím, jak se tento žebříček určuje. Euroskeptický poslanec v něm nikdy nemůže být vysoko, protože se například nikdy nemůže stát zpravodajem návrhu (za což se také přidělují body),“ napsal MFDNES Payne. MEP Ranking navíc podle něj nijak nezhodnocuje třeba práci pro voliče. „Navíc voliči Jiřího Payna rozhodně nestojí o to, abych figuroval vysoko v tomto žebříčku. Znamenalo by to totiž, že se ze mě stal eurofil,“ dodal Payne.
MF DNES se nicméně nezaobírala jen daty z žebříčku MEP Rankingu. Každému z jedenadvaceti českých europoslanců dala možnost, aby vyzdvihl alespoň jeden bod, na který je za své působení v Evropském parlamentu hrdý. „Za největší úspěch považuji zlevnění volání po Evropě, což je návrh, s nímž jsem osobně přišla, prosadila do evropské legislativy a který začne platit v půlce května. To je zcela konkrétní věc, kterou Češi pocítí ve své peněžence,“ uvedla například Dita Charanzová.
Strany hledají nové lídrySvou sílu letos otestují jen v eurovolbách  Předsedové parlamentních stran |
Kateřina Konečná a Olga Sehnalová pak totožně vyzdvihly prosazení tématu dvojí kvality. „Aby naši spotřebitelé v porovnání s těmi ze Západu nebyli za otloukánky, kteří za hodně peněz dostanou málo muziky,“ vysvětlila to Sehnalová.
Martina Dlabajová zavzpomínala na to, jak v roce 2014 jako první Češka v historii dohlížela na kontrolu hospodaření Evropské komise. „Je to vysoce prestižní a ceněná záležitost, a to i proto, že osobně vedete pravidelná jednání s nejvýše postavenými lidmi v této instituci včetně jejího předsedy Jeana-Clauda Junckera. Často ke mně chodil takzvaně „na kobereček“, aby vysvětlil některé nejasnosti ohledně vydávaných peněz,“ popsala Dlabajová. A Pavel Svoboda pak k tomu doplnil: „V současnosti je v legislativním procesu návrh na ukončení střídání letního a zimního času. Dokázal jsem, že náš český hlas má v EU váhu.“
Další z europoslanců, Jiří Pospíšil, pak zmínil své angažmá při projednávání směrnice o zbraních. „Soustředěným úsilím se mi podařilo přispět k vytvoření kompromisu, který garantuje práva stávajících držitelů zbraní a který lze za daného rozložení postojů a sil v EU hodnotit jako úspěch,“ řekl MF DNES.
Stanislav Polčák jako stínový zpravodaj své frakce k veterinárnímu balíčku přispěl k vytvoření podmínek pro zlepšení dostupnosti a zvýšení bezpečnosti veterinárních léčivých přípravků, a tedy k účinnější léčbě nemocných zvířat.
„Jsem rád, že jsem z pozice europoslance mohl pomoci mnoha konkrétním lidem, ať už to byl misionář Petr Jašek vězněný v Súdánu, válečný novinář Radan Šprongl zadržený v Thajsku, kamioňáci, nebo obyčejní lidé přicházející o děti v řadě států světa,“ uvedl zase Tomáš Zdechovský.
Za práva lodníků podle svých slov bojoval Jaromír Kohlíček. Luděk Niedermayer zase vyzdvihl oblast boje proti daňovým únikům velkých nadnárodních firem a praní špinavých peněz. „Díky intenzivnímu tlaku parlamentu se podařilo zavřít spoustu cest ke krácení i obcházení daní a z této agendy se stala jedna z hlavních ekonomických agend EU,“ napsal MF DNES.
Asi nejvíce problémů s odpovědí měl už dříve zmíněný europoslanec Payne. Opoziční poslanci jsou totiž podle něj v Evropském parlamentu diskriminováni a nemohou nic prosadit. Komise nepovažuje za potřebné odpovídat ani na jejich interpelace. Přesto se i Payne pochlubil konkrétní věcí. „Podařilo se mi získat odpověď na můj dopis od paní komisařky Mogherini k problematice vztahu ke státu Izrael. Napsala mi, že zahraniční politika EU je v této věci jednotná a jasná: podporuje Palestince proti Izraeli, což pro někoho může být významná informace,“ uvedl.
„Za to nejpodstatnější považuji, že jsem po celých 5 let vždy bránil zájmy českých občanů a našich firem. Nebylo to vždy jednoduché, upřímně řečeno, vyjednávací síla jednoho jediného poslance není úplně největší – a týmová práce všech českých poslanců při prosazování různých věcí také příliš nefunguje. Na rozdíl třeba od polských kolegů,“ posteskl si MF DNES Evžen Tošenovský.
Kromě povedených věcí však europoslanci mohli MF DNES napsat i to, co je v europarlamentu naopak zklamalo. „Nekonečná diskuse o zrušení pravidelného pendlování mezi dvěma sídly Evropského parlamentu – Bruselem a Štrasburkem. Je to neefektivní, je to drahé, ale i přes opakované rezoluce europoslanců se nejeví ani záblesk toho, že by se situace v nejbližší době mohla změnit,“ nebral si servítky Miroslav Poche.
Pro Kateřinu Konečnou byla asi největším zklamáním obecně (ne)činnost Evropské komise. „Nejdříve se utápěla v migrační krizi a dokázala mluvit jenom o kvótách. U jiných témat se mistrně naučili zdržovací taktiku a mlžení tak, že by na ně byl pyšný i Humphrey Appleby z „Jistě, pane mistře“,“ prohlásila. Jaromír Kohlíček pak byl zklamán tím, že nesmyslná aktivita MeeToo se také výrazně prosadila i v práci Evropského parlamentu.
