„Myslím si, že potřebujeme určitý mechanismus povinné solidarity. V Evropské unii by solidarita neměla být ničím na výběr,“ řekla Johanssonová pro Českou televizi. Je však podle ní důležité tento mechanismus nastavit tak, aby byl přijatelný pro všechny členské státy.
Odmítá, že by povinná solidarita byla to samé, co migrační kvóty. „Solidaritu můžeme sdílet. Je to něco jiného než kvóty na relokaci, ale musí to dávat smysl pro tu zemi, která je pod tlakem,“ dodala.
Členské státy Evropské unie podle ní mají vůli najít kompromis. Ten by měl vyhovovat jak zemím, které čelí migračním tlakům, tak těm, které migrační kvóty dlouhodobě odmítají.
Diktovat členským státům podle svých slov nic nechce, Česká republika by však měla zvážit přijímání dětských uprchlíků. „Možná bychom měli dělat rozdíl mezi těmi, kdo jsou více zranitelní než jiní,“ řekla s tím, že děti by měly být považovány za zranitelné.
Souhlasíte s tím, že povinné kvóty a povinná solidarita nejsou totéž?
Vysloužila si však i kritiku. Proti nastavení povinné solidarity se ohradil například předseda SPD Tomio Okamura. „(Povinná solidarita je) stejná věc jako kvóty, jenom jinak pojmenovaná,“ komentoval návrh na Twitteru.
Johanssonová objíždí jednotlivé členské země a s jejich zástupci diskutuje o nastavení společné migrační a azylové politiky. V Praze se setkala mimo jiné i s ministrem Hamáčkem.
„S paní komisařkou jsme vedli podnětnou debatu o tom, jak řešit ochranu vnitřní bezpečnosti. Kromě toho jsem opět zdůraznil, že Česko zcela odmítá návrat jakéhokoliv systému přerozdělování migrantů na základě kvót,“ uvedl po setkání Hamáček. Dodal, že EU musí použít všech nástrojů k boji s nelegální migrací.
Nechci přijmout ani jednoho migranta, řekl Babiš při setkání s diplomaty:
27. srpna 2018 |