Naděje v lepší budoucnost se snížily za poslední rok. Zatímco loni ještě skoro pětina Čechů věřila, že se jejich životní úroveň zlepší, letos už si to myslí pouze osm procent Čechů. Česká republika se v tomto ohledu řadí mezi nejvíce pesimistické země společně s Německem. Nejvíce optimistický pohled mají naopak obyvatelé Rumunska a Chorvatska.
„Ačkoliv sedmdesát procent lidí zatím nemá problém zaplatit účty, většina domácností pociťuje zhoršení situace. Vaše očekávání často predikujete z vývoje,“ komentuje výsledky průzkum Eurobarometr sociolog Daniel Prokop.
Ve schopnosti obyvatel pokrýt své náklady přitom Česko není zdaleka nejhorší, mezi státy EU se nachází na osmé příčce. Účty zvládá platit 70 procent Čechů. Nejlépe na tom jsou lidé v Dánsku s Švédsku, tam s pokrytím svých nákladů nemá problém 91 procent lidí.
Češi jsou podle Prokopa ve výhledu do budoucnosti pesimističtí, protože jim chybí pozitivní plán.
„Problém českého řešení krize je, že má buďto plošné prvky, které jsou velmi drahé, nebo má dávkový systém, který není pro hodně lidí dostupný a je administrativně náročný. V Česku chybí ‚mezipilíř‘, jako sociální tarif, levnější energie pro chudší domácnosti, nebo daňové zvýhodnění chudších domácností,“ míní sociolog. Pomohlo by podle něj i to, kdybychom byli více energeticky soběstační.
Z výzkumu vychází, že většina Čechů je nespokojených s tím, jak je krize řešená. V přístupem vlády nesouhlasí 70 procent obyvatel.
Prokop vidí příčinu nespokojenosti jak v komunikaci, která se zaměřuje na „lepení děr“, ale zároveň i v absenci vize, která by lidem pomohla věřit v budoucnost. „Pomohl by plán do dalších let, aby lidi neměli obavu, že další zima bude zase podobná.“
Exkluzivní průzkum: Polovině lidí vyletěly životní náklady o 5 tisíc měsíčně |
Ačkoliv zhoršení životního standardu v posledním roce vnímá necelá polovina (48 procent) Čechů, dalších 42 procent lidí sice snížení nepocítilo, ale v příštím roce ho očekává. Drtivá většina Čechů je zároveň zvyšováním životních nákladů znepokojena.
Za obavami stojí nejistota, která především na podzim panovala. „Nebylo jasné, jak vysoké budou stropy na energie, jak efektivní budou mít vliv na domácnosti, jaké budou valorizace,“ vysvětluje Prokop obavy Čechů.
Vliv na znepokojení veřejnosti mají i všudypřítomné informace o krizi. „Když máte negativní příběhy lidí, tak i jedno procento z nich má vliv na psychiku zbytku,“ dodal sociolog.
Na otázku „Jak vycházíte s vaším příjmem?“ odpovědělo 44 procent lidí, že vychází pohodlně. Polovina Čechů uvedla, že vychází s potížemi. Pět procent si žije velmi pohodlně, jedno procento nechtělo odpovědět.
Tři čtvrtiny lidí s nárokem na dávky o ně nezažádají. Kvůli studu i byrokracii |
Obdobná data zjišťoval PAQ Research ve spolupráci s Českým rozhlasem v průzkumu Česko 2022: Život k nezaplacení. Z něj vyšlo, že lidí, kteří za měsíc nic neuspoří, je kolem třetiny. Menší skupina lidí, asi deset procent, musí sahat do úspor, je v mínusu nebo nestíhá platit závazky.
„Tato skupina samozřejmě existovala před inflací, ale problémy se rozrostly,“ vysvětlil Prokop. Výrazně ohrožených Čechů, u kterých panuje riziko zadlužení, je do deseti procent. Potenciálně ohrožená je třetina obyvatel, dvě třetiny domácností situaci zvládají.
Největší zásah má podle Prokopa inflace na nižší střední třídu. Myslí si, že i kdyby ceny začaly nyní stagnovat, zásah pro tuto skupinu bude stále v budoucnu citelný. „Výdaje na bydlení stoupají všem podobně, ale pro ně jsou výrazně vyšší proti tomu, jak se jim zvýšily příjmy,“ řekl sociolog. U chudších lidí proto vyšší výdaje hrají procentuálně větší roli.
Aktuálně nejohroženější skupinou jsou chudší rodiny s dětmi. „Inflace životní úroveň zhoršila a dopadá nejvíce na tuto skupinu. Dopadala na důchodce, ale těm inflaci většinově vyrovnávají valorizace důchodů, ohrožení jsou však nízkopříjmoví senioři,“ uvedl Prokop.
