V roce 2003 mohli mezi 13. a 14. červnem občané České republiky v referendu o přistoupení k Evropské unii zaškrtnou svá „ano“ či „ne“. Tomuto kroku předcházela politická vyjednávání a kampaně politických stran.
Podle politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého se jednoznačně pro vstup do Evropské unie vyslovila koalice KDU-ČSL s US-DEU a ČSSD. Mezi proevropské strany se podle něj řadila i Občanská demokratická aliance (ODA).
Seriál o Evropské uniiREFERENDUM - Vrátíme se do Evropy, rozhodli před 15 lety Češi EUROPOSLANCI - Češi patří k nejpracovitějším poslancům EP PENÍZE Z EU - Evropské dotace jsou zlo, podle jiných spása PODVODY - Pokušení evropských dotací NAŘÍZENÍ EU - Nepopulární opatření se ukrývají za směrnice EU |
O něco rezervovanější postoj k Evropské unii zastávala v té době strana ODS. I ta se ale nakonec vyjádřila pro vstup - i přes odmítnutí Unie některými jejími místopředsedy a poslanci. K přijetí téhož názoru pak vyzvala své voliče.
Od referenda uběhlo patnáct let a postoj některých politických stran k Evropské unii se změnil. Zatímco názor ČSSD a KDU-ČSL na členství Česka v Unii zůstal prakticky stejný jako v době vstupu, postoj jiných stran se posunul. Podle politologů prošla nejvýraznější metamorfózou KSČM a ODS. Občanští demokraté svůj euroskepticismus prohloubili a KSČM svůj odmítavý postoj k Unii naopak změkčila.
Při pohledu na mapu, která vychází z dat Českého statistického úřadu, však budou někteří Češi nejspíše překvapení. Navzdory společenským náladám a sílící kritice Bruselu se české politické strany posouvají od obezřetnosti a skepse stále více směrem k proevropským postojům.
Mapa znázorňuje zastoupení euroskeptických a proevropských politických stran v jednotlivých krajích (údaje pocházejí z roku 2002 a 2017):
2002: Podíl euroskeptiků a eurooptimistů v jednotlivých krajích ČR
2017: Podíl euroskeptiků a eurooptimistů v jednotlivých krajích ČR
ODS Vztah k EU závisí na pozici strany v systému
Ve volební brožurce „ODS volí EU“ z roku 2002 občanští demokraté prosazovali, aby Česko vstoupilo do Unie co nejdříve. Ve srovnání s jinými politickým stranami, které také zaujaly proevropský postoj, se však ODS vyjadřovala zdrženlivě a odměřeně. Podle Šaradína se výhrady ODS týkaly především „vzniku takzvaného superstátu“. Přesto však strana nakonec vstup do EU podpořila.
Podle Petra Macha, který byl v roce 2002 řadovým členem strany, byli v té době euroskeptici ve straně v menšině. Sám Mach vstup České republiky do EU odmítal, a nebyl sám - proti byl i místopředseda strany a poslanec Ivan Langer a bývalý poslanec Martin Říman. Jednoznačně tehdy český vstup do Evropské unie podle Šaradína nepodporoval ani Mirek Topolánek.
Proč se tedy ODS rozhodla zrovna takto? Postoje stran k evropské integraci podle politologa Vlastimila Havlíka z Masarykovy univerzity vycházejí z „primární“ ideologie strany. Konkrétně u ODS tím Havlík myslí především konzervativismus. Inspiraci strana hledala u britských konzervativců.
Euroskepticismus Nejčastěji se jím vyznačují protestní, populistické či antiestablishmentové strany. V odborné obci se dělí na tvrdý a měkký. Tvrdý odmítá EU jako takovou a zasazuje se o vystoupení země z Unie. V Česku je nejvíce relevantní k tomuto přístupu SPD. Měkký nezavrhuje EU jako takovou. Odmítá buď konkrétní oblasti politik, například měnovou unii a měnu euro, nebo tendence a směřování evropské integrace, třeba případnou federalizaci EU. Takovou stranou je v Česku KSČM či ODS. |
„ODS ovšem silně zdůrazňuje i český nacionalismus, který měl před vstupem do EU a příležitostně i v posledních letech anti-německý rozměr, respektive Německo je občanskými demokraty chápáno jako symbol federalismu, proti kterému se Fialova strana silně vymezuje,“ vysvětluje Havlík.
Během minulých patnácti let prošla strana výraznou proměnou. Podle politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity Praha byla proměna postoje ODS vůči EU mezi lety 2002 a 2018 jedna z nejzajímavějších.
„V období českého předsednictví v Radě EU, kdy byla ODS ve vládě, strana vystupovala poměrně proevropsky,“ uvedl Just. Svým obvyklým postojem ale podle něj spadá ODS k takzvaným „měkkým euroskeptikům“.
Podle Justa se však skepticismus může pojit i s pozicí strany v systému. „Euroskepticismus ODS byl nejsilnější ve fázích, kdy byla stranou opoziční. Naopak, když byla u vlády, tak byl slabý,“ vysvětlil.
S názorovým posunem ODS souhlasí i brněnský politolog Havlík. „Souvisí to s jejím opozičním působením na národní úrovni a také se snahou o cílení na trochu jinou skupinu voličů než v minulosti,“ doplňuje Havlík. Svoji roli podle něj sehrálo i působení ODS v euroskeptické frakci v rámci Evropském parlamentu.
Programové prohlášení ODS pro minulé volby však považuje členství v EU za nutnost. Strana se tak neřadí mezi eurooptimisty, ale ani mezi radikální euroskeptiky.
„Protievropský charakter ‚vnutil‘ ODS Klaus podle vzoru britských konzervativců, ale mnohem primitivněji. Přitom velká část voličů ODS byla a je spíše proevropská. Negativní vztah k EU může být samozřejmě spojen s neoliberálním pojetím odmítajícím regulace, ale mnohdy má mnohem pragmatičtější charakter,“ komentovala politoložka Vladimíra Dvořáková.
KSČM Přiblížení k Unii
Nejvíce rezervovaný postoj vůči EU zastávala před referendem KSČM. Podle politologa Šaradína „komunisté přičlenění neodmítali, ale ani neprosazovali“. Přesto v porovnání s ostatními stranami, které v té době seděli v Poslanecké sněmovně, vznášeli komunisté vůči EU největší výhrady. Ve svém Manifestu KSČM uvedla, že země není na evropskou integraci připravená.
„Před referendem jsme nebyli protievropští, v programu jsme ideu evropské integrace měli, ale odmítli jsme vyjednané podmínky. Doporučení v referendu 2003 bylo takzvané měkké NE. Tehdy více jak třetina našich voličů hlasovala pro vstup a mnozí z tehdejšího vedení veřejně přiznali totéž, strana to nakonec tolerovala,“ popsal náladu před referendem poslanec Jiří Dolejš.
Podle politologů se ale komunisté za posledních 15 let přiblížili k Unii ještě o kousek blíž. „V případě KSČM došlo k určitému změkčení postoje k EU, což souviselo i s tím, kdo stranu reprezentoval v Evropském parlamentu, tedy Miloslav Ransdorf nebo Kateřina Konečná,“ vysvětluje Havlík.
Podle něj ve změně názoru sehrála roli i socializace strany na půdě Evropského parlamentu, zejména členství ve frakci Sjednocené evropské levice - Severské zelené levice.
Just dodává, že z dnešního pohledu je KSČM lehce euroskeptická. „Respektují členství v EU, byť s řadou prvků nesouhlasí,“ nastínil Just. Jedním z důvodů za tímto názorem je podle Havlíka samotné ideologické směřování strany - KSČM vnímá Unii jako globalizační projekt, který prosazuje zájmy kapitálu. „Svůj vliv má i pozitivní vztah komunistů k Rusku, které EU chápe jako konkurenta,“ doplnil Havlík.
Změna však podle Havlíka spočívá i v tom, že KSČM opustila rétoriku zpochybňující členství v EU. „Nicméně to neznamená, že by nějak zásadně podporovala integrační proces,“ doplnil Havlík.
Takže jaký mají komunisté vztah k Unii dnes? „Pokud jde o současný postoj KSČM k Evropské unii, tak rozhodně nevoláme po czexitu a ani nechceme avanturisticky vyvolat chaotické referendum o odchodu Česka z EU. Základem je nikoliv společný evropský dům zbořit, ale proměnit, opravit,“ vysvětlil současný postoj strany Dolejš.
Změna, kterou KSČM požaduje, má být především institucionální. Revize Lisabonské smlouvy by podle Dolejše měla vrátit některé pravomoci na národní úroveň.
„Současně se domníváme, že by EU měla posílit pravomoci Evropského parlamentu jako volené instituce, více podpořit budování evropské integrace zdola a zvýšit transparentnost evropského rozhodování. A že je nutné dobře zvážit každé další rozšiřování EU s ohledem na konzistenci evropského prostoru i na možnosti sociálně ekonomické koheze,” nastínil Dolejš.
Mezníky: Lisabon, uprchlická krize a dezinformační weby
Za proměnou vztahu stran k Evropské unii stojí podle odborníků především finanční a migrační krize. „Od těchto dvou krizí došlo k výraznému propadu podpory Unie ze strany české veřejnosti a zároveň se pro politické aktéry otevřely další příležitosti ke kritice EU,“ vysvětlil Havlík dopady obou krizí (více informací zde).
Lisabonská smlouvavstoupila v platnost 1. prosince 2009. Dokument v Lisabonu v roce 2007 podepsal za Česko tehdejší předseda vláda Mirek Topolánek a ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Smlouva novelizovala stávající zakládající smlouvy, například Smlouvu o EU a Smlouvu o založení Evropského splečenství. |
Důvodů za nárůstem euroskepticismu je však více. Na vině jsou podle Havlíka i média, která informují spíš o negativních jevech. Svou roli podle něj hrají i množící se dezinformační servery.
Krize podle Havlíka zkomplikovaly pozici hlavně proevropským stranám - otevřená podpora EU je dnes méně běžná a obhajoba Unie se často omezuje jen na pragmatické argumenty, které se týkají ekonomických benefitů.
„Další, dlouhodobější a z mého pohledu nejdůležitější důvod, který stojí za vzestupem řady protievropských stran, je povaha Evropské unie v kontextu obecnější proměny společnosti nebo ekonomiky. Evropská unie s převažujícím ekonomickým i hodnotově liberálním diskursem se stala jedním z nejviditelnějších symbolů globalizace,“ doplnil Havlík.
Významnou roli ve vztahu k Evropské unii sehrála i Lisabonská smlouva. „Posílení unijní roviny na úkor národních států, které Lisabon přinesl, poskytly prostor pro další kritiku evropského integračního procesu z nacionalistických pozic,“ uvedl Havlík.
Postoj stran dnes: pozitivní vztah k Rusku a odpor vůči regulaci
Od referenda o přistoupení k EU se česká politická scéna výrazně proměnila. Některé strany zanikly, například US-DEU a v Poslanecké sněmovně se objevily strany nové. Mezi ně patří například Svobodní, Zelení, SPD, hnutí ANO 2011, STAN či TOP 09.
Vnímání zahraničněpolitické orientace politických stran a jejich vztah k EU. Osloveny byly strany, které se ve volbách 2017 dostaly do PS. ČSSD informace pro vytvoření grafu neposkytla.
Proevropské strany podle Havlíka vyzdvihují ekonomické výhody členství (více jsme psali zde). Uchylují se však také ke geopolitickým argumentům v podobě přináležitosti se Západem. Za strany proevropské Havlík označuje TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Stranu zelených.
Dlouhodobě jsou nejvíce kritičtí vůči EU naopak podle Havlíka SPD, ODS, KSČM a Svobodní. „Odpovídalo to cílenému marketingovému soustředění na určitou skupinu voličů, kde stanovisko proti EU muselo být součástí ‚nabídky’,“ dodává politoložka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické.
Podle Dvořákové však sehrála roli i otázka pseudovlastenectví. „Abyste ukázali, jací jste vlastenci, tak musíte mít nepřítele, protože pozitivní program není. Uzavřít se proti všemu vnějšímu také umožňuje snazší ovlivňování. Každý má trochu strach z neznámého,“ doplnila Dvořáková.
„U SPD vychází euroskepticismus ze silného nacionalismu a nelze zapomenout na - podobně jako v případě KSČM - pozitivní postoj k Rusku. Euroskepticismus Svobodných je důsledkem jejich neoliberální politiky a důrazu na svobodu, respektive suverenity národních státu a odporu vůči jakékoli regulaci,“ vysvětluje Havlík.
Strana svobodných občanů EU je slepá ulička
Po podepsání Lisabonské smlouvy se někteří straníci odtrhli od ODS a založili Stranu svobodných občanů. Ta považuje stávající pokus o integraci evropských států za slepou uličku. Podle nich Unie nesměřuje k deklarovaným cílům, ani ke sbližování jednotlivých států.
Předseda Svobodných Tomáš Pajonk
Ve svém programu volají po návratu ke svrchovaným státům a uvádí, že současný pokus o integraci zemí v rámci EU způsobil stagnaci a neschopnost konkurence jejích členů. Ohrazují se také proti společné měně.
„Opakovaně upozorňuji na to, že už desítky let, šedesát, sedmdesát let, se EU potýká s demokratickým deficitem. A to je hlavní problém EU. Je nejvyšší čas, abychom začali uvažovat o alternativě, o jiném uspořádáním evropského kontinentu, kde nebude demokratický deficit,“ uvedl koncem května místopředseda strany Jiří Payne v Evropském parlamentu.
I přesto, že strana jako jediné řešení navrhuje referendum o vystoupení, usiluje zároveň o udržení západní a transatlantické orientace České republiky. „Selhávání EU nesmí vést ke zvýšení vlivu Ruska ve střední Evropě,“ stojí dále v programu.
SPD EU jako chybný projekt vytvoření superstátu
Hnutí Svoboda a přímá demokracie se ve svém programu označuje za vlastenecké a demokratické hnutí bojující za českou nezávislost a suverenitu. Je také jednou ze stran, která proti evropské integraci vystupuje nejhlasitěji.
„Současná podoba evropské integrace je chybným projektem vytvoření evropského superstátu. Žádáme právo občanů rozhodnout v referendu o vystoupení z EU,“ uvádí strana. Jedním z jejích stěžejních témat je pak migrace. „Probíhající nelegální imigrace je počáteční fází konfliktu, který v konečném důsledku ohrozí svobodu, demokracii i samotnou existenci České republiky a našeho národa.“
Předseda SPD Tomio Okamura
Velmi skeptický postoj Hnutí k EU ilustroval i předseda Hnutí Tomio Okamura svým prosincovým facebookovým statusem, v kterém napsal, že se „občané (čeští pozn. red) se stali rukojmím multikulturní politiky“.
Podle Havlíka takové vymezení SPD vůči EU souvisí s jejich snahou oslovit co nejvíce potenciálních voličů. „Jak ekonomická, tak imigrační krizi vytvořily něco, co nazýváme diskurzivní okna politických příležitostí. V zásadě se jedná o to, že krize EU ukázala ještě více na některá její slabá místa a Okamura jako schopný politický podnikatel, který nebyl nikterak ideově ukotvený, této příležitosti využil,“ vysvětlil Havlík.
TOP 09 EU jako základ naší bezpečnosti
Za nejvíc proevropskou stranu Havlík považuje TOP 09. Ve svém programu se strana členství v EU rozsáhle věnuje.
Eurooptimismus naopak usiluje o posilování pravomocí v rámci institucí EU. Eurooptimisté smýšlí o evropské integraci pozitivně, věří, že je účinným nástrojem k řešení problémů. V ČR lze k proevropským stranám přiřadit i ČSSD či Piráty. |
„Základním a neotřesitelným východiskem naší zahraniční politiky je členství v Evropské unii a Severoatlantické alianci“. Zajištění českých zájmů ve světě se podle programu strany bez promyšlené politiky v rámci EU neobejde. Havlík uvádí, že postoj TOP 09 je založen na hodnotové podpoře Unie, a tak méně podléhá změnám způsobených krizemi. V tom se podle Havlíka vstřícný postoj TOP 09 k EU liší od proevropského postoje ČSSD.
ANO Ochota měnit postoj na základě veřejného mínění
„Pokud se jedná o ANO, tak dost záleží na tom, v jaké aréně se představitelé hnutí pohybují. Pro své voliče volí ANO poměrně kritický postoj k EU, který je v souladu s technokratickým populismem Babišovy strany. Na evropské úrovni je ANO více proevropské,“ vysvětluje Havlík. Zařazení hnutí ANO podle něj není jednoznačné. Důvodem je podle něj pragmatické smýšlení a ochota měnit postoj k EU na základě veřejného mínění.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš
S tím souhlasí i Just. „Tam se mísí prvky eurooptimismu s měkkým euroskepticismem,“ uvádí Just. Podle něj to ovšem není nic překvapivého. „I v ostatních dimenzích je ANO velmi rozkročené na pravo-levé ose. Jde o širokospektrální hnutí, s přístupem spíše pragmatickým. A totéž platí o názorech hnutí na evropskou problematiku.“
Just se však domnívá, že by ANO kvůli ekonomickým zájmům Andreje Babiše neprosazovalo vystoupení z EU. „Navíc si je Babiš patrně vědom toho, že členství v EU je pro Českou republiku obecně ekonomicky výhodné,“ doplnil Just.
Jako příklad pragmatismu hnutí uvedl politolog vstup ANO 2011 po roce 2014 do frakce ALDE, jedné z nejvíce proevropských formací v dnešním Evropském parlamentu. „Podle mého názoru to však ze strany ANO 2011 byl skutečně spíše pragmatismus a snaha dosáhnout v roce 2014, kdy bylo ANO relativně nová a mladá strana, uznání na evropské úrovni členstvím v relevantní proevropské frakci.“
Ve svém programu pro volby v roce 2016 nicméně strana členství v Unii zdůraznila jako důležité. „Existence Unie umožnila zakotvit naši zemi do stabilního geopolitického prostoru a vyřešit tak její vztahy s velkým západním sousedem a mocností na Východě, objektem jejichž ambicí se dříve stávala se všemi tragickými důsledky pro národní svrchovanost,“ uvádí program.
| ODS | Podle europoslance Jana Zahradila považují občanští demokraté za nejzásadnější témata další ztrátu národních kompetencí ve prospěch EU, proti které se silně vymezují, přemíru evropských regulací, kterých chtějí méně a způsob rozhodování v EU - upřednostňují jednomyslnost před přehlasováváním. |
|---|---|
| ANO | Nejdůležitějšími tématy pro hnutí ANO je bezpečnost a migrační politika, čtyři svobody EU (volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu) a ekonomické výhody členství v Unii. „Jde hlavně o vývoz a zahraniční investice,” uvedl Andrej Babiš. „Jsme ve strukturách NATO, jsme součástí EU, naši partneři a spojenci jsou na západě, jsme tedy prozápadní strana. Neznamená to ale, že bychom se neměli bavit s východními sousedy jako je Rusko,“ doplnil Babiš. |
| Svobodní | Nejdůležitějšími tématy pro Svobodné ve vztahu k EU jsou dotace a regulace, euro a migrace. |
| Strana Zelených | Pro Stranu Zelených je podle jejího předsedy Petra Štěpánka nejdůležitější společné úsilí ke zvládnutí klimatické změny, posílení pravomocí Evropského parlamentu vůči Evropské komisi, tedy více demokracie, méně byrokracie a reforma zemědělské, regionální, dopravní politiky. „Zahraničně politická orientace ČR je s členstvím v unii úzce spjata. To samozřejmě neznamená, že bychom se neměli snažit o dobré vztahy s Čínou, Ruskem nebo blízkým východem,“ uvedl Štěpánek. |
| TOP 09 | “Evropská unie je společenství států, které chrání určité evropské hodnoty, jakými jsou zásady demokracie, právní stát a ochrana lidských práv,“ uvedl předseda strany Jiří Pospíšil. Další relevantní téma představuje pro stranu ekonomická výhodnost. „Česká republika je otevřená ekonomika založená na exportu, která je součástí vnitřního trhu EU. Růst našeho HDP z většiny tvoří tržby za vyvážené zboží,“ doplnil Pospíšil. Posledním tématem pak jsou principy společné obrany - vojenská spolupráce a zajišťování bezpečnosti v EU v rámci NATO. |
| Piráti | Piráti za jedno z nejdůležitějších témat považují digitální politiku a autorské právo. „Pak taky vnější vztahy EU, to, jakým způsobem my přistupujeme k ostatním částem světa. Společná zahraniční a bezpečnostní politika,“uvedl místopředseda strany Mikuláš Peksa. Jako třetí relevantní téma pak uvedl svobodu pohybu. „Myslím si, že z našeho hlediska je prioritní to, že jsme v EU, bavíme se akorát o tom, s kým by měla Evropská unie navazovat spojenectví,“ doplnil Peksa. |
| ČSSD | ČSSD požaduje, aby EU zavedla nástroje skutečné sociální konvergence, tedy sbližování mezd, životní úrovně a sociálních standardů v EU. „Klíčové jsou pro nás také bezpečnostní otázky či témata související se změnou azylového systému EU. Na unijní úrovni se ČSSD dále zaměřuje na problematiku dvojí kvality potravin a jejich bezpečnosti,“ uvedl poslanec Evropského parlamentu Pavel Poc. |
| KDU-ČSL | Pro KDU-ČSL jsou podle předsedy strany Pavla Bělobrádka nejdůležitějšími tématy bezpečnost, svoboda a demokracie a obchod a cestování. |
| KSČM | Pro KSČM je důležité takové řešení migrační politiky, které respektuje suverénní rozhodování o podobě uplatnění asylového práva. „Dále je to nepodmiňovat čerpání evropského rozpočtu a korekce dotací sankcemi. Klíčová asi bude také konečná podoba strukturované spolupráce (PESCO),“ nastínil poslanec Jiří Dolejš. “Slovně je to tak že jsme pro politiku všech azimutů, i když věcně má výrazně větší váhu EU. Reálně je ale ČR ve své středoevropské pozici samozřejmě více spojena se Západem,“ doplnil Dolejš. |
| STAN | Pro hnutí STAN jsou nejdůležitější bezpečnost, kohezní politika EU a subsidiarita a víceúrovňové vládnutí. |
| SPD | SPD považuje za klíčová témata suverenitu a rozhodování národních států, migraci, islamizace, azylovou politiku a bezpečnost a nepřijetí eura. |
Český premiér Andrej Babiš na summitu EU v Bruselu (28. června 2018)
