Do nízkoprahového zařízení Daniela poprvé přivedla máma, která v něm dříve pracovala. Tehdy ještě Erko sídlilo ve staré budově v centru města.
Celé nízkoprahové zařízení pro děti a mládež tehdy tvořila pouze jedna velká místnost. Jak Erko rostlo a získávalo na popularitě, bylo nuceno se přesunout do větších prostorů. Nyní zařízení sídlí v třípatrové budově na Joštově ulici nedaleko kostela svatého Jakuba.
Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež pomáhá dětem ve věku od 6 do 26 let. „Pracujeme s dětmi a mládeží, které jsou ohroženy sociálním vyloučením. Jsme anonymní organizace, neznáme celá jména našich dětí, nevíme kde bydlí. Přichází sem a odchází odsud zcela dobrovolně, nemusí nám říkat žádné detailní informace,“ uvedla vedoucí Erka Zuzana Krčálová.
„Děláme pro ně různé volnočasové aktivity, děti k nám dochází po škole. Nabízíme například doučování a výtvarné a taneční aktivity. Snažíme se, aby efektivně využili svůj volný čas,“ popsala Krčálová.
„Mně pomohlo to, že jsem se stýkal s odbornými pracovníky. Když jsem měl nějaký problém ve škole, že neumím matematiku, prvočísla, tak jsem sem přišel a tady jsme se učili,“ doplnil Daniel.
Vzdělání jako prevence před chudobou
Právě vzdělání je jeden ze základních bodů, které mohou děti a mládež zachránit před chudobou. Podle průzkumu Charity České republiky, České biskupské konference a společnosti Median chudoba jednoznačně souvisí s dosaženým vzděláním. Podle průzkumu je nejvíce ohrožena skupina mladých lidí bez maturity, jejichž rodiče sami maturitu nemají.
Pětina mladých lidí je ohrožena chudobou, rizikem je rodina i vzdělání |
„Čtyřicet procent mladých lidí se základním vzděláním má problém s chudobou, u vysokoškolsky vzdělaných toto číslo klesá na třináct procent,“ uvedl už dříve ředitel Charity ČR Lukáš Curylo.
Sociální pracovníci Erka pořádají také různé poznávací zájezdy či přednášky. Mimo jiné se také snaží naučit děti pracovat na počítači, naučit je vařit či vštěpit jim zásady správného stolování. „Ve dvanáct děti přijdou ze školy, my s nimi pracujeme na úkolech,“ uvedla Krčálová. Teprve poté následuje „zábava“ a jiné aktivity.
„Jsem stále student. Studuji dálkově střední odbornou sociální školu,“ prozradil o sobě Daniel. „Potřebuji peníze, takže taky pracuji na vysokozdvižném vozíku,“ dodal. Do budoucna plánuje udělat si bakalářský titul, chvíli cestovat po světě a pak se vrátit zpět do Jihlavy a Erka.
„Prostě jsem si tady na to zvykl a chci tady pracovat,“ dodal. „Tahle práce není o penězích, ale hlavně o těch dětech, kterým pomáháte,“ dodal. Právě to je pro něj důvod, proč se chce téhle oblasti věnovat.
Není prvním a zřejmě ani posledním člověk, který se kdy rozhodl do Erka navrátit. V Jihlavě má Erko dobrou pověst a podle Krčálové se stává, že návštěvnost jejich zařízení se v rodinách, převážně v romských, „dědí“. „Já si myslím, že nás mají rádi, proto se sem vrací,“ dodala Krčálová.
To potvrzuje i Daniel Patkaň. Kromě něj do Erka dochází i dva jeho sourozenci. „Z místní romské komunity se zde scházíme prakticky všichni,“ uvedl. Problém s romskými dětmi ale nikdy neřešili, uvedla vedoucí zařízení. Všude po stěnách Erka navíc visí varování, které upozorňuje návštěvníky, že v případě agresivního chování budou pracovníci volat Policii ČR.
Financováno Charitou ČR
Nízkoprahové zařízení Erko v Jihlavě provozuje a financuje Charita České republiky. Podle výroční zprávy Charity ČR 2017 spravovala tato organizace celkem 68 nízkoprahových zařízení pro děti a mládež s počtem 8 549 uživatelů. Konkrétně Erko navštívilo v loňském roce 226 uživatelů, průměrně měsíčně do zařízení přichází okolo 30 uživatelů. „Hodně se to odvíjí i od počasí, v letních měsících jich je méně, v zimě jejich počet naopak naroste,“ uvedla Krčálová.
V České republice je podle ministerstva práce a sociálních věcí celkem 250 nízkoprahových zařízeních pro děti a mládež. Za rok 2017 využilo služeb nízkoprahových zařízení pro děti a mládež celkem 30 500 klientů, tedy dětí a mládeže.
