Premium

Mimořádně jen 19 Kč/měsíc
na prvních 5 měsíců

Entomolog Švácha: Hmyz není tygr, vědec není zloděj

  0:01

Entomolog Petr Švácha, kterého zadržovali v Indii kvůli sběru hmyzu, znovu sedí ve své laboratoři. | foto: Slavomír Kubeš, MF DNES

Dva čeští entomologové se dostali z Indie téměř po půl roce. Vědec Petr Švácha zaplatil pokutu a odjel, amatérský sběratel Emil Kučera dostal tři roky a před vězením nakonec utekl. Dnes Petr Švácha znovu sedí ve své laboratoři v Entomologickém ústavu v Českých Budějovicích a hodnotí události minulé.

Už jste se vrátil k normální práci?
Ještě sem tam musím čelit novinářům a likvidovat urgentní resty v našem entomologickém časopise, ale jinak už mi nic nebrání zase normálně pracovat.

Normálně ve vašem pojetí však pro průměrného člověka znamená nenormálně…prý chodíte z laboratoře nad ránem, pracujete v sobotu, neděli…
Mám to štěstí, že mám svou práci rád, baví mě a je mým koníčkem. A jsem noční živočich, takže přicházím před obědem, ale odcházím po půlnoci, včetně víkendů. Jeden z důvodů, proč jsem jel do Indie, však byl, kromě toho, že jsem potřeboval tři konkrétní druhy larev tesaříků, že jsem takto téměř denně v práci strávil už několik let. Člověk není stroj, občas si potřebuje odpočinout, takže druhý důvod mé cesty do Indie byl psychický odpočinek. To se tedy moc nepovedlo.

O vědci

Jednapadesátiletý RNDr. Petr Švácha, CSc.pracuje v Entomologickém ústavu Akademie věd ČR.

Je světovým odborníkem na larvy tesaříků (čeleď Cerambycidae), studuje jejich morfologii a fylogenezi. Spolupracuje s Harvardovou univerzitou, je editorem mezinárodního časopisu European Journal of Entomology.

A našel jste ony larvy, kvůli kterým jste se do Indie vydal?
Naštěstí ne. Kdybych je měl a zase o ně přišel, stejně jako o ostatní nasbíraný hmyz, byl bych hrozně naštvaný.

Indové vám zabavili i hmyz, který jste nasbíral pro své vědecké kolegy z USA, Německa, Prahy…
Ano, například kolega z Německa mne požádal, jestli bych mu nesebral nějaké chrousty na výzkum DNA, kolegové z Harvardu zase čekali, jaký materiál přivezu pro náš společný fylogenetický projekt, a na pražskou Přírodovědeckou fakultu jsem vezl živé Uropygi, příbuzné škorpionů a pavouků, na studium fylogeneze chromozomů chelicerat…Všechny jsem musel zklamat, materiál je ztracen.

Je obvyklé jet do světa se seznamem přání od spřízněných vědců?
Vzájemná výpomoc mezi entomology je běžná, člověk si nikdy nemůže nasbírat všechno sám, svět je veliký a různorodost hmyzu obrovská. Odhady počtu druhů hmyzu na zeměkouli se pohybují mezi pěti a třiceti miliony, popsaný je asi milion a jen u "mých" tesaříků je dvacet tisíc popsaných druhů. Přitom, pro srovnání, počet popsaných obratlovců, od ryb až po savce, je něco kolem 60 tisíc a přibývat jich už tolik nebude, je to velmi dobře známá skupina. Takže entomologové jsou naprosto závislí na tom, co si půjčí v muzejích (to jsou ale většinou napíchnuté suché exempláře, u nichž není známa biologie a nelze získat DNA) nebo co dostanou od kolegů.

A jel by váš kolega z Harvardu nadivoko jako vy? Sbíral by v Indii bez povolení brouky?
Kolega z Harvardu asi ne, tam by mohl mít potíže, Harvard zvláště je velmi soutěživý a ostatní čekají, až někdo udělá sebemenší chybu. Kromě toho na řadě míst světa nemají Američany rádi, takže si z bezpečnostních důvodů nemohou takové cesty dovolit, ale přesto jezdí také. A pak v některých zemích narážejí - podobně jako my - na byrokratické nesmyslné zákony, které zakazují sběr a vývoz materiálu a dokonce i vývoz informací. Pokud vím, jsme první Češi, kteří měli v Indii problémy, ale před námi narazili Japonci, Němci, Francouzi, Rusové…

Kdo všechno jsou ti lidé, kteří jezdí do exotických zemí sbírat hmyz?
Samozřejmě i obchodníci, pro které jsou peníze hlavním motivem, ale nenechte se mýlit, krásní tropičtí motýli, kteří se prodávají na Václaváku, pocházejí většinou z umělých chovů, kusy nachytané v přírodě jsou většinou poškozené, takže ani tenhle obchod přírodě nijak neškodí. Ale jistě, i u sběratelů v přírodě je třeba rozlišovat - někteří lidé jezdí sbírat materiál čistě pro vědecké účely a pak je celé spektrum až ke komerčním typům. Já sám sice hmyz nikdy neprodávám, ale když nemám jinou možnost, nemohu se k němu jinak dostat, tak ho občas kupuji. Kdybych býval měl možnost za rozumnou cenu od někoho koupit larvy nebo materiál použitelný na izolaci DNA od těch druhů, které mě zajímaly v Indii, tak to okamžitě udělám a budu mu velice vděčný.

Entomolog Petr Švácha při on-line rozhovoru pro iDNES.cz (21.11.2008)

Je pravda, že jméno vašeho kolegy z Indie, entomologa-amatéra Emila Kučery, nese pěkná řádka brouků…
Amatérských sběratelů jezdí po světě víc než profesionálů. Přivážejí velké množství materiálu a ten se dříve nebo později dostane i do rukou specialistů, kteří jej vždy rádi použijí. Nebýt amatérů, neměli by ho nikdy k dispozici. Práci amatérských sběratelů je třeba ocenit a ne se na ně dívat skrz prsty.

Je naprosto nespravedlivé brát je paušálně jako obchodníky. Prodávají-li, pak většinou jen proto, aby si vydělali na další cestu, to je celkem běžné a asi i pochopitelné. Z materiálu, který kdy nasbíral Emil Kučera, bylo popsáno kolem stovky nových druhů, kolem třiceti druhů nese jeho jméno. To samo hovoří o tom, že si specialisté amatérských sběratelů váží - vědci totiž také nejvíc rozumějí tomu, že sbírání hmyzu neškodí ani jeho populacím, ani přírodě, že je to něco úplně jiného, než střílení velkých obratlovců. Dokonce ani komerční sběratelé, pro které já nemám zvlášť velké sympatie, to mi můžete věřit, nemohou přírodu poškodit. Na druhé straně neznám osobně nikoho, kdo by sbíral hmyz jen na prodej - jistě takoví jsou, ale nebude jich mnoho.

Když Indie zakazuje jakýkoli sběr a vývoz bez povolení, logicky se nabízí otázka, proč jste o něj nepožádal?
Tady byl ještě ten problém, že jsme o jednom z indických zákonů nevěděli, ale: Kdyby bylo reálné povolení dostat, já bych byl určitě první, který by si je vyřídil. Avšak v zemích, kam se jezdí sbírat, tedy hlavně v zemích třetího světa, je prakticky nemožné získat povolení normální úřední cestou v historicky krátké době, tedy za mého života. Šlo by to asi zařídit úplatky, ale to jednak ze zásady nedělám a jednak nevím, komu bych jej měl dát, nemám žádné kontakty, známé, kteří v tom umějí chodit… I proto jsem ani nevěděl, že před šesti lety schválili zákon brazilského typu, tedy že nesmí sbírat nikdy nikdo nikde nic.

Hmyz nelze vysbírat Sbírání hmyzu neškodí ani jeho populacím, ani přírodě. Je to něco jiného než střílení tygrů...

To nešlo zjistit?
Určitě šlo, třeba na indické ambasádě by mi to byli asi řekli, víte, ale my se tomu spíš vyhýbáme - díky systému byrokratických zákazů a díky tomu, že se na sběr hmyzu pohlíží jako na dolování zlata, by to byl poměrně zaručený způsob, jak na sebe upozornit a zařídit si potíže předem, případně vůbec nedostat vízum. Takže se snažíme si tyhle věci zjistit neoficiálně, od známých, kolegů, na internetu - to jsme však podcenili, připouštím.

Proč se vlastně země jako Indie tak bojí sběratelů hmyzu? Proč na ně pohlíží jako by dolovali zlato a přijala tak přísné zákony, že znemožňují práci i vědcům? Chápu, když jako u nás nesmí nikdo sbírat chráněné druhy v národních parcích, ale zakázat cokoli kdekoli?
Necítím se nyní oprávněn kritizovat specificky indické zákony, i když si o nich samozřejmě myslím svoje. Ale je to i problém jiných zemí, které takové zákony přijímají. Zčásti je to nešťastný důsledek konference v Rio de Janeiru v roce 1992, která zdůraznila svrchovanost států nad svým přírodním bohatstvím. Což úředníci pochopili tak, že jde o peníze a že je třeba všem, zejména cizincům, všechno zakázat. Berou to opravdu tak, jako byste v jejich zemi ilegálně těžili zlato nebo diamanty. Vzniklo slovo "biopirátství". Často je v tom i trochu nacionalistické nevraživosti. Hmyz je přitom naprosto "obnovitelný" zdroj, který navíc prakticky nikdo nevyužívá, tudíž ho ani nikomu nekradete.

Nemají tyto země historicky špatné zkušenosti s cizinci, kteří od dob kolonizace přijíždějí a všechno si berou bez ptaní?
Problém je, že ve většině případů tyto zákony vymýšleli úředníci, nikoli biologové. A ti slyší na peníze. Jim se řeklo, že přírodniny lze prodat. V extrému je tu strach, že si ze země někdo odveze rostlinu nebo živočicha, izoluje z ní nějakou látku, dá si ji patentovat, a pak na ní zahraniční firma bude vydělávat velké peníze a země původu z toho nebude nic mít. Takové případy se staly a nerad bych tu rozebíral, zda jsou opravdu zvířata a rostliny ekonomicky majetkem země, v jejíž politických hranicích se momentálně náhodou vyskytují (biologicky takovou tezi naprosto odmítám - každý, kdo by razil heslo "český materiál českým biologům", je ignorant, protože věda nesmí být omezena politickými hranicemi). Tenhle problém se ale musí ošetřit jinak. Až dojde k ekonomickému využití nějakého objevu, dohadujme se, kdo, komu a kolik bude platit. Ale paušální restriktivní zákony jsou na úrovni zákazu kuchyňských nožů, aby se jimi nedala spáchat vražda. Zákony tohoto typu dokonce zakazují i "vývoz" biologické informace. Indičtí biologové například nesmějí bez povolení jakési centrální komise posílat materiál specialistům na určení, vyměňovat, posílat výpůjčky do zahraničí - to je už velice brutální omezení.
A druhá zásadní chyba je už v samotném pojetí ochrany přírody.

Narážíte teď na to, že před zákonem je jeden exemplář tesaříka totéž, co jeden exemplář tygra?
Ano. Zákony na ochranu přírody jsou šité na velké obratlovce, nikoli na hmyz. Pokud nějaký druh hmyzu mizí, pak to téměř nikdy není proto, že ho někdo sbírá, ale protože se změnilo prostředí. Vychytat určitý druh hmyzu, který se tak těžko hledá a má takovou populační hustotu, je prakticky nemožné. Poukazuji například na téměř universální krach pokusů bojovat proti hmyzím škůdcům jejich "vychytáním" sebesofistikovanějšími metodami. Existuje pár výjimek, jako třeba u nás jasoň červenooký.

Emil Kučera (vlevo) a Petr Švácha v Dárdžílingu (16. října 2008)

Čím se případ jasoně liší od tesaříka?
Z asi třiceti druhů, které jsou u nás zařazeny na seznam kriticky ohrožených, je snad jediný, kterého má podle mne smysl individuálně chránit. Jasoň červenooký je lokální "usedlý" druh, motýli sedí na květech, dají se snadno najít a lehce chytit, takže usilovný sběr by danou populaci mohl skutečně zdecimovat. Ale chránit individuálně třeba tesaříka alpského už je nesmysl. Nevidím za tím ani tak zlou vůli, ale spíš neznalost biologie. Hmyz mizí, když ztratí místo vhodné k životu, nikoli kvůli sběratelům.

Snaží se či mohou vědci tuto situaci nějak změnit?
Potíže se hromadí a potkávají čím dál víc lidí. Konfliktů přibývá a některé jsou docela brutální. Abych nechodil daleko, tiskem nedávno znovu proběhl příběh Josefa Dvořáka, který dokonce hmyz pouze fotografoval a kterého na Slovensku napadli ochranáři tak surově, že je dnes následkem toho v invalidním důchodu. Anglicky hovořící čtenáři si mohou na internetu vyhledat případ Marca van Roosmalena, který studoval zejména opice v Brazílii - je to skutečně depresivní četba. Naše zákony naštěstí zatím jsou poměrně mírné, zákazy platí jen pro chráněné druhy a chráněná území. Náš případ teď znovu rozvířil situaci a byl jsem potěšen, když se podpora za naše propuštění postupně měnila v obecnější kritiku zákonů, které ničemu nepomáhají a biologii škodí.

Ideální řešení by samozřejmě bylo mít "biologicky rozumné" zákony, pak by entomologové většinou žádná povolení nepotřebovali. Velice bychom uvítali nějaké mezinárodní dohody, které by aspoň pro profesionály zjednodušily procedury nutné při získávání povolení. Aby je člověk mohl dostat v řádu týdnů, maximálně měsíců. A aby bylo nutné zdůvodňovat, proč to povolení zamítnout, ne proč ho udělit. Jak v tomto pomoci amatérským sběratelům opravdu nevím - snad přes národní entomologické společnosti, pokud by byly brány jako partneři. Bohužel, tendence jsou zatím přesně opačné, spíše vítězí "nacionalistické" pojetí. Indičtí zoologové už mnoho let bojují proti svým vlastním zákonům, ale podle jejich slov na kritiku nikdo nereaguje. Změny k lepšímu bohužel nejsou v dohledu.

Vidíte to beznadějně?
Zatím bohužel ano. Jsem nyní jediný člověk na světě, který se larvami tesaříků zabývá. Nemám partnery pro spolupráci či výměnu materiálu. Amatérští sběratelé, kteří sbírají dospělce tesaříků a pěstují si je z larev, mi často velice pomohou, občas pro mě nějaké larvy ušetří, ale jinak, co si nenasbírám, nemám. Z toho plyne jediné - ani já, ani specialisté na jiné skupiny nepřestaneme jezdit, to bychom rovnou mohli rezignovat na svoji práci. Pro mnoho z nás je zároveň koníčkem a jsme ochotni pro ni dost riskovat. Obávám se, že konflikty podobné tomu, jaký jsme zažili v Indii, budou přibývat, ačkoliv se jim všichni pochopitelně snažíme vyhýbat a pracovat v takových zemích a takovým způsobem, abychom žádné zákony neporušovali - nikdo se do vězení nehrne.

Proč vlastně tolik potřebujete zrovna tyhle tesaříky? Sám jste říkal, že jich existuje dvacet tisíc druhů a jeden lidský život na jejich poznání nestačí?
Skupiny jsou tak veliké, že nám vždycky něco chybí, ale z materiálu, který je k dispozici - tím myslím i pár napíchnutých suchých brouků v krabicích někde v muzeu - lze většinou odhadnout, co by mohlo být obzvlášť důležité. Druhy izolované, nejasného původu, možné přežívající primitivní relikty - to je materiál, jehož podrobnějším studiem se můžete dozvědět hodně např. o fylogenezi (tj. vnitřní příbuznosti) celé skupiny, a takové druhy nás potom zvláště zajímají a snažíme se je získat děj se co děj. To je právě případ těch tří, které jsem hledal - a nenašel - v Indii. Mám takových ještě několik - v Mexiku, v jižní Americe...

Ostatně, jak by dopadl indický entomolog, kdyby si chtěl přijet sbírat hmyz k nám?
Pokud někdo studuje určitou skupinu, je vždy nejlepší ji studovat ve světovém měřítku. Kdyby chtěl indický entomolog přijet k nám, je z mého pohledu vítán a poskytnu mu veškerou pomoc se sběrem i vývozem. Naštěstí Česká republika má zatím zákony poměrně rozumné - pokud by nechytal chráněné druhy a v chráněných územích, na žádné potíže by podle mne nenarazil. Zatím.

Nejčtenější

Už zastiňuje Bílý dům. Trumpova gigantická tančírna získává jasné obrysy

Kontroverzní taneční sál prezidenta Trumpa má  rozlohu zhruba 8 360 metrů...

Trumpův kontroverzní taneční sál na místě zbouraného Východního křídla Bílého domu je již z poloviny hotový a budí silné emoce. Zatímco někteří monumentální projekt obdivují, kritici upozorňují na...

KVÍZ: Paříž pozná každý. Ale zvládnete na první pohled identifikovat i zbytek Evropy?

.

Znáte evropské metropole? Podívejte se na obrázky těch nejvěhlasnějších, nejvýznamnějších anebo nejtypičtějších pamětihodností z architektury a přiřaďte je správně k městu, ve kterém stojí....

Střelba v polském Krakově. Počet obětí roste, ranění jsou také policisté

Střelba na hlavním náměstí v Krakově si vyžádala několik mrtvých i raněných....

Nejméně šest mrtvých a patnáct zraněných si v sobotu vyžádala střelba v centru polského Krakova. Mezi raněnými jsou i policisté. Střílelo se z auta. Předpokládaného pachatele policie postřelila a...

Přijdou genocidy i ekocidy. Thunbergová na konferenci ostře zaútočila na lídry

Na klimatickou konferenci OSN, která se koná v Turecku, přicestovala i...

Švédská ekologická aktivistka Greta Thunbergová ve čtvrtek v turecké Antalyi na klimatické konferenci OSN obvinila politiky a šéfy korporací, že ztratili ze zřetele oběti zhoršující se klimatické...

Němci odpálili bombu: buď dluhy Ukrajiny zaplatí všichni, i Češi, nebo zablokují EU

Německý kancléř a předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz  po...

Německo požaduje, aby se všechny země Evropské unie bez výjimky zavázaly k podílu na pokrytí schodku ukrajinského rozpočtu v příštím roce. Deník Financial Times (FT) to hodnotí jako ultimátum,...

Poslanci projednávají mimořádnou daň pro rafinerie. Lex Orlen, kritizuje opozice

Přímý přenos
Mimořádná schůze Sněmovny ke druhému čtení vládního návrhu na zavedení...

V pátek se mimořádně sešla Poslanecká sněmovna. Na programu má jediný bod, a to druhé čtení vládního návrhu na zavedení speciální daně pro rafinerie. Pokud by zákon prošel, daň by začala platit už...

13. listopadu 2026,  aktualizováno  11:47

Začalo to letní školou, teď anglistu z olomoucké univerzity vyznamenal Karel III.

Anglista a amerikanista z olomoucké Univerzity Palackého Jaroslav Peprník...

Velké pocty se dostalo anglistovi a amerikanistovi z olomoucké Univerzity Palackého Jaroslavu Peprníkovi. Za celoživotní práci a mimořádný přínos k rozvoji česko-britských vztahů ho britský král...

13. listopadu 2026  11:46

Ruský diskont Mere v ČR končí. Prodejny by mohly pokračovat jako Zboží z palet

Prodejna Mere v Příbrami. V Evropské unii jsou pobočky zavřené kvůli sankcím na...

Ruský diskontní řetězec Mere, který v Česku provozuje dvanáct prodejen, na sociálních sítích oznámil ukončení činnosti. Termín jejich definitivního uzavření zatím neuvedl. Podle portálu Page Not...

13. listopadu 2026  10:58,  aktualizováno  11:42

OBRAZEM: Obří vlk i magické barvy zvou na čarovnou stezku. Vítejte ve Světlozemi

V hradeckém Parku 360 ožila unikátní pohádková Světlozem (12. listopadu 2026).

Hradecký Park 360 se proměnil v zimní Světlozem. V originálních, umělecky laděných světelných instalacích od převážně českých autorů ožívají pohádkové bytosti. Procházka po setmění se tak mění v...

13. listopadu 2026  11:31

Služby Microsoftu se mají pomalu vracet po mnohahodinovém výpadku

ilustrační snímek

Microsoft měl dlouhé hodiny problémy s řešením potíží, se kterými se od čtvrtečního večera potýkali uživatelé jeho internetové pošty Outlook i dalších služeb. Firma uvedla, že snahy o odstranění...

13. listopadu 2026  7:49,  aktualizováno  11:30

Trump chce svrhnout vládu na Kubě před koncem svého funkčního období

Obyvatelé Havany si nabírají pitnou vodu. (12. listopadu 2026)

Americký prezident Donald Trump chce podniknout vojenskou intervenci na Kubě s cílem svrhnout tamní vládu před koncem svého funkčního období v lednu 2029. Ve čtvrtek to řekl v rozhovoru s...

13. listopadu 2026  11:24

Odvaha být sama sebou. Zpěvačka Charlotte Gott vydala debutové EP

Zpěvačka Charlotte Gott

Charlotte Gott představuje debutové EP s názvem Good Enough?, které otevírá dveře do jejího vlastního hudebního světa. Kolekce pěti skladeb vznikala s důrazem na autenticitu, osobní prožitky a...

13. listopadu 2026  11:16

Univerzita Karlova čelí kybernetickému útoku, unikla osobní data

ilustrační snímek

Univerzita Karlova čelí kybernetickému útoku, při němž došlo ke kompromitaci jedné z webových aplikací a k neoprávněnému přístupu k údajům centrálního Studijního informačního systému (SIS). Útočník...

13. listopadu 2026  11:13

Nehoda dvou dodávek uzavřela D8 u Prahy, způsobila silný požár

Aktualizujeme
Těžká nehoda s požárem na D8. (13. listopadu 2026)

Kamion a dvě dodávky v pátek dopoledne havarovaly na dálnici D8 mezi 6,8. a 6,2. kilometrem ve směru na Prahu. Podle informací Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) byla silnice uzavřena. Na místě vypukl...

13. listopadu 2026  10:59,  aktualizováno  11:12

EU už vyjednavače s Rusy má. Opět ale naráží na nedotaženou integraci

Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová na evropském summitu v Dublinu (12....

Evropská unie by se do týdne či dvou měla rozhodnout, kdo ji bude zastupovat na mírových rozhovorech s Ruskem, řekl příchodu na neformální summit EU v Dublinu irský premiér Micheál Martin, který...

13. listopadu 2026  11:10

Topná sezóna začala. Jak mohou bytové domy platit méně za teplo i elektřinu

Komerční sdělení
Fotovoltaika na bytovém domě v Rotavě  – jedno řešení pro sedm vchodů: FVE 81,3...

S prvními mrazy se na schůzích SVJ znovu otevírá otázka záloh na teplo a elektřinu. Vlastní zdroj energie už přitom dávno není jen věcí rodinných domů. Elektřinu ze společné střechy si dnes v Česku...

13. listopadu 2026  11:02

Soudy nemusí zjišťovat, zda soudci patří k zednářům. Není to jako členství v KSČ, zní verdikt

ilustrační snímek

Soudy nemusí shromažďovat a poskytovat žadatelům informace o členství soudců ve společenství svobodných zednářů, plyne z aktuálního rozsudku Nejvyššího správního soudu. Příslušnost k zednářům nelze...

13. listopadu 2026  11:01
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.