Měly by obce napínat vlastní rozpočty a hledat finanční úspory, nebo spíše čekat na pomoc státu?
Určitě nečekat na pomoc ze strany státu. Pokud nějaká přijde, zcela určitě jim nepokryje veškeré náklady spojené s rostoucími cenami.
K jakým krokům by tedy měly obce, města a kraje sáhnout?
V první řadě by se mělo omezit osvětlení, které nemá vliv na bezpečnost, tedy osvětlení památek, případně jiné efektové osvětlení v exteriéru. V případě klasického osvětlení silnic lze využít regulaci v souladu s platnou legislativou. Mnohé obce tak už dnes regulují případně rovnou vypínají veřejné osvětlení v pozdních nočních, respektive brzkých ranních hodinách.
Pokud se bavíme o okamžitých opatřeních, která lze zavést bez vyšších nákladů, tak je to obecně snížení teploty vytápění místností, případně celých budov tak, aby odpovídalo jejich využití v čase. Ne všechny místnosti totiž musejí být vytápěny na stejnou teplotu. Připomínám, že snížení teploty o 2 stupně Celsia znamená úsporu 10 až 15 procent, což v dnešní době není zanedbatelné.
Vidíte příklady dobré praxe?
Ano, můžeme se podívat do sousedního Německa, kde berou úspory v nadcházející sezoně velmi vážně. Kromě zmíněného snížení teploty vytápění nebo omezení vytápění veřejných hal, foyer a podobně se rozhodli omezit také ohřev teplé vody, například na mytí rukou ve veřejných budovách. Toto omezení má samozřejmě celou řadu výjimek tak, aby nebyly ohroženy hygienické normy.
Může být podle vás situace v zimě tak kritická, že bude třeba omezovat některé základní služby ze strany měst a obcí?
K tomu dochází již nyní. Například provozovatelé bazénů oznamují snížení teploty vody, především s ohledem na vysoké náklady na nákup energie. Podle mého názoru právě z důvodu zvýšených nákladů dojde i na regulaci osvětlení.
Oldřich Sklenář
|
Co dále mohou obce udělat nyní a vyplatí se to už tuto zimu?
V první řadě je důležité mít přehled o vlastní spotřebě a chování spravovaných budov. Jedině tak lze směřovat opatření tam, kde bude dosaženo největšího efektu. Ostatně manuál ministerstva průmyslu a obchodu hned na prvním místě zmiňuje sběr dat a zavádění energetického managementu. Ten následně umožňuje i vyhodnocení přínosu provedených úspor v čase.
Pokud si obce v minulosti nechaly zpracovat audity na budovy v jejich správě, měly by oprášit doporučení, která z těchto auditů vyplývají. Zároveň současné vysoké ceny mají přímý vliv na ekonomickou návratnost – opatření, která ještě před rokem nedávala smysl, mohou nyní představovat zajímavý zdroj úspor.
O jakých krocích se zde bavíme?
Obce jich mají na výběr celou řadu. Mohou zahrnovat jak zmíněná nízkonákladová opatření, hlavně organizačního charakteru, tak opatření investiční. Ty lze dále rozdělit na opatření stavebního charakteru – výměna oken, zateplení obálky budovy, dále pak opatření na technických zařízeních – nasazení regulace v oblasti větrání, vytápění nebo cirkulace teplé užitkové vody, výměna stávajících spotřebičů za nové, energeticky úspornější. Nebo pak instalovat tepelná čerpadla, střešní fotovoltaiky a podobně.
Problémem může být nedostupnost kapacit potřebných k jejich realizaci. V době nízké nezaměstnanosti a vysokého zájmu se prodlužují nejen dodací lhůty souvisejících prací ale i potřebných komponent. Proto je důležité začít jednat zavčas.
Obce neví, jak přežijí tuto zimu. Jak se potom mají pouštět do dlouhodobých investicí a renovací?
Některá náročnější opatření lze realizovat s využitím mechanismu takzvaných energetických služeb se zárukou (angl. EPC, Energy Performance Contracting). Ty umožňují financování vstupní investice formou splácení z budoucích provozních úspor.
Výhodou je, že obec v tomto případě nemusí na začátku mít žádné finanční prostředky navíc. Ty zajišťuje dodavatel služby, který také garantuje dosažení úspor tak, aby si na sebe dokázaly samy vydělat. Po splacení těchto úspor, to je většinou asi 5 až 10 let, obci výrazně klesají náklady na provoz. Detaily a příklady realizovaných projektů lze najít na webu Asociace poskytovatelů energetických služeb.
Boj proti Putinovi z gauče. Češi méně topí, budoucnost chtějí bez plynu |
Jak mohou města a obce do projektů zapojit občany?
Možností je opět celá řada. Některé obce například sdílejí vybraná data z vlastního energetického managementu veřejně online. Každý z občanů tak má možnost sledovat, jakou spotřebu mají jednotlivé budovy ve správě města, včetně obytných domů, škol nebo jiných budov, které jsou do tohoto systému zapojeny. Takto to provádí například městská část Brno-Nový Lískovec.
Na Praze 13 zase v minulosti probíhala soutěž o energeticky nejúspornější základní školu, která navazovala na provedenou rekonstrukci jednotlivých objektů. V jejím rámci například žáci sami navrhovali, jak účinně, ale energeticky úsporně větrat, jak neplýtvat při svícení či jak zjišťovat a správně ohlašovat poruchy.
Jinou možností je i termovizní snímkování tepelných úniků budov. Pokud se například radnice rozhodne takto zmapovat tepelné ztráty obecních objektů, může vzhledem k množstevní slevě nabídnout zvýhodněné snímkování i pro své občany.
Hovoří se o nevyužitém potenciálu komunitní energetiky. Jde o sdílení a využívání energie ze společně vlastněných obnovitelných zdrojů družstvy, jejichž členy mohou být i města a obce. Vidíte v tomto směru rovněž příležitost?
Ano, v případě instalace vlastních obnovitelných zdrojů energie se nabízí finanční zapojení formou společné investice obce a místních obyvatel, kteří následně mohou profitovat z provozních zisků těchto zdrojů. Konkrétně v případě větrných elektráren je tímto způsobem možné zvýšit akceptaci takovýchto projektů ze strany veřejnosti.
Teplo z pily a na poli větrník. Bavorsko šetří díky komunitní energetice |
Stále se ale čeká na energetický zákon, který umožní sdílení elektřiny. Zároveň stát otevřel nové dotační tituly, které mají komunitní energetiku podpořit. Jak s takovým projektem začít?
Je dobré mít projekty připravené dopředu, protože na jejich realizaci se po uvolnění legislativy bude stát dlouhá fronta. Kdo bude připraven, bude ve výhodě. Prvním krokem by mělo být zmapování potřeb obce a jejich obyvatel tak, aby výsledné projekty co nejlépe tyto potřeby odrážely. Důkladným a včasným plánování se lze vyhnout množství pozdějších problémů během samotné realizace.
Co když obce nebo později družstva nemají nikoho, kdo by projekt naplánoval?
Už dnes funguje síť cca 60 Energetických konzultačních a informačních středisek (EKIS), kde odborníci garantovaní Ministerstvem průmyslu a obchodu nabízejí veřejnosti bezplatné poradenství o úsporách energie. Do budoucna by samozřejmě bylo žádoucí tyto kapacity dále posílit tak, aby se pro občany i obce staly dostupnějšími.