Podle Vizi Česko ale potřebuje jasnou strategii toho, jak provede zelenou transformaci. Nejistota totiž může zásadně ovlivnit velké firmy a jejich dlouhodobé plánování.
„Pokud Česko nebude mít jasný plán, jak tyto zdroje využít, a budeme transformaci jen odkládat, negativně to ovlivní ekonomiku,“ říká. Dodává, že jde o velké investice, na které může Česko čerpat peníze z evropských fondů. Ty jsou ale k dispozici jen do roku 2030.
„Z hlediska dopadu na českou ekonomiku je transformace pozitivní a jejím odkládáním riskujeme, že Česko nebude atraktivním místem pro firmy, které chtějí investovat do inovací, úspor energie, čisté energetiky a podobně,“ dodává.
Investice do inovací by se mohly týkat dekarbonizace firem, přechodu na jiné zdroje energie, jako například na solární panely nebo úspornější kotle. Pokud by povolenky zasáhly i oblast dopravy, firmy závislé na logistice by mohly zvažovat investice do elektromobilové nebo jiné šetrnější dopravy.
Společnosti tím pádem neví, jaké podmínky se na jejich podnikání budou vztahovat a také jak vysoké částky by případně musely za povolenky platit.
Na emisní povolenky pro domácnost je čas, míní Fiala. Chce jednat o jejich zmírnění |
S tím souhlasí i analytička Kateřina Kolouchová z organizace Fakta o klimatu. „Strategiemi dává vláda české společnosti, ale i byznysu a průmyslu jasnou předvídatelnost. Některé průmysly svoje investice plánují na roky dopředu a potřebují vědět, co vláda v tomto ohledu plánuje a jaká opatření plánuje přijímat,“ vysvětluje.
Podle Kateřiny Davidové z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM může být zavedení povolenek pro Česko také příležitostí. „Díky zavedení emisních povolenek na fosilní paliva v dopravě a ve vytápění budov bude mít vláda k dispozici miliardy z výnosů, které bude moci investovat tam, kde je to nejvíce potřeba,“ říká.
Část peněz podle ní bude moct být využita i na přímé kompenzace mikropodnikům a nejvíce zranitelným domácnostem. Pomoc by tomu mohly i dotační programy, na které by vláda využila peníze z povolenek. Domácnosti by tak vláda mohla motivovat k využívání solárních panelů nebo ekologičtějších kotlů.
„Pokud vláda rozumně využije výnosy z povolenek, tak dojde ke zlepšení ve všech oblastech. Ekologičtější způsoby vytápění či dostupnější a levnější veřejná doprava zkvalitní lidem život, sníží negativní dopady na jejich zdraví a ve výsledku i ušetří peníze,“ uvedla.
Pohnojil jste to, vyčetl Havlíček Fialovi emisní povolenky pro domácnosti |
Podle analytičky portálu Evropa v datech Kateřiny Novotné budou z povolenek profitovat i další odvětví, a to především podniky a firmy, které budou nabízet „čisté“ technologie.
„Problém je, že řada těchto technologií, například solární panely, pochází ze třetích zemí, velmi často z Číny. Naším zájmem by mělo být, abychom dokázali tyto technologie ideálně produkovat na území Evropy, respektive Česka,“ objasnila.
Co když Česko nepřijme strategie?
Pokud by Česko nové opatření nepřijalo, hrozí mu vysoké pokuty. Podle expertů ale taková situace hrozí v naprosto krajním případě. Cílem Evropské unie podle nich není státy trestat, ale motivovat je k tomu, aby strategie přijaly.
„Co se týče postihů za nedodržení evropských zákonů, respektive situaci, kdy členský stát neimplementuje zákon přijatý na evropské úrovni do svého právního řádu, jedná se o takzvaný Infringement procedure (Postup při porušení předpisů, pozn. red). Tento proces má svá pravidla a týká se opravdu významných porušení evropského práva. Nejprve přichází upozornění, země mají možnost problém odstranit. Finanční sankce jsou poslední možností a musí je uložit Soudní dvůr,“ uvedla Novotná.
Dodává také, že Česko by muselo upozornění Evropské unie na nepředkládání dlouhodobých strategií ignorovat několik let, aby došlo na pokuty.
Nespadnout do chudoby. Hledá se plán, jak zmírnit dopad emisních povolenek |
Podle Vizi je peněžní sankce obvykle až poslední možnost, o které rozhoduje Soudní dvůr Evropské unie, který zohledňuje, o jak závažné porušení práva se jedná. „Může pak například udělit pokutu za každý den, po který stát neplní své povinnosti,“ vysvětluje.
Klimatická neutralita do roku 2050
Přestože ministr financí Zbyněk Stanjura v půlce července uvedl, že se Česko pokusí prosadit zrušení, nebo alespoň podstatné odložení začátku účinnosti systému emisních povolenek pro domácnosti, nebude to podle expertů tak jednoduché.
Česko se totiž zavázalo v rámci Evropské unie k dosažení klimatické neutrality do roku 2050, jehož součástí je i vypracování národního klimaticko-energetického plánu. V něm také země představí, jakým způsobem chtějí klimatické neutrality dosáhnout. Jedním z možných nástrojů mohou být právě povolenky na bydlení nebo dopravu.
„Česko má povinnost připravit aktualizovanou podobu Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, ve kterém si stanovíme, jak chceme naplnit cíle, ke kterým jsme se už zavázali. Jde například o rozvoj obnovitelných zdrojů, investice do úspor energie a samozřejmě snižování emisí skleníkových plynů. A je čistě na Česku, aby si stanovilo, jakým způsobem chce těch cílů dosáhnout,“ uvedl k povolenkám Vizi.
Vláda projedná, kdo získá peníze z emisních povolenek. Napříč resorty panují neshody |
Přestože měl být jeden z klíčových dokumentů – Politika ochrany klimatu, podle evropských termínů aktualizován nejpozději do 1. ledna 2025, dává podle Vizi největší smysl schvalovat dokument společně s dalšími dvěma – se Státní energetickou koncepci a Národním energeticko-klimatickým plánem. „Do velké míry se navzájem doplňují, vycházejí ze stejných předpokladů a je důležité, aby byly navzájem sladěné,“ dodal.
V rámci schvalovacího procesu odeslala řada zemí dokument se zpožděním, kromě Česka například i Německo nebo Francie. Finální verzi národního klimaticko-energetického plánu dosud předložili Evropské komisi Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Nizozemsko a Švédsko.
