Když poslanci v dubnu schvalovali zákon o elektronické identifikaci, hovořilo se zejména o jeho hlavním důsledku: plošném zavedení občanek s čipem. Už bez většího zájmu však prošel přílepek, který umožní vznik takzvaného Národního kontaktního místa pro elektronické zdravotnictví - informačního systému umožňujícího nahlížet ze zahraničí do lékařské dokumentace Čechů.
Tato novinka sice napomůže tomu, aby čeští pacienti získali v zahraničí co nejlepší péči, problém však je, že v současné podobě zcela opomíjí ochranu informací o zdravotním stavu pacientů.
„Zákon dává bianco šek výkonné moci a nenastavuje žádné mantinely. Zcela neomezeně zpřístupňuje dokumentaci našich pacientů i zahraničním subjektům, u kterých neuvádí žádné garance bezpečnosti údajů či požadavky na zdravotní vzdělání nahlížejících,“ řekl Hřib iDNES.cz.
Rychlá pomoc v zahraničí
V praxi by nová zdravotnická databáze měla pomoct třeba v případě, kdy do nemocnice v zahraničí přivezou českého pacienta v bezvědomí. Díky kontaktnímu místu by ihned zjistili informace o případných alergiích nebo zdravotních komplikacích a mohli by nasadit vhodnou léčbu. V dnešní době se musí spolehnout na to, že se k potřebným údajům dostanou ve chvíli, kdy se podaří kontaktovat příbuzné.
Problém však je, že přílepek nedává lidem právo informovaného souhlasu nebo možnosti z takového systému vystoupit. Dosavadní koncept zákona o zdravotních službách přitom uvádí, že do dokumentace pacientů mohou nahlížet pouze přesně vyjmenované fyzické osoby jako třeba ošetřující lékař.
„Soukromí patří k základním lidským právům a musím tam být zákonné zmocnění, co ta moc s údaji může a má dělat. Budeme sbírat podporu, abychom to napadli u Ústavního soudu,“ prohlásil Hřib.
Česko nemá zaostávat ve výměně zdravotnické dokumentace
Poslanec Běhounek to ale považuje za účelové strašení. „Tímto krokem jsme učinili jediné - Česká republika nebude stát stranou celoevropského mechanismu výměny zdravotnické dokumentace. Materiál jsem dal jako pozměňovací návrh proto, abychom projekt, na který jsme dostali dotaci kolem devíti milionů korun, úplně nezabili,“ vysvětlil redakci iDNES.cz.
Přeshraniční spolupráceProjekt na vybudování Národního kontaktního místa pro ČR a zavedení přeshraniční spolupráce dostal na starost kraj Vysočina, kde poslanec Běhounek zároveň zastává funkci hejtmana. Bude stát přes 12 385 000 korun a kraj na něj získal dotaci ve výši zhruba devíti milionů korun. Kontaktní místo by mělo být hotové do roku 2020. Bez patřičné opory v zákoně by ho nebylo možné vybudovat. |
Ministerstvo zdravotnictví pak prohlásilo, že s vytvořením národního kontaktního místa počítá a že v budoucnu bude doplněno provozní dokumentací, která definuje, za jakých podmínek se budou informace poskytovat a jak se zajistí souhlas pacienta. Běhounkův dodatek k zákonu o elektronické identifikaci je tak podle úřadu v souladu s Národní strategií elektronického zdravotnictví.
S tím souhlasí také šéf poslaneckého výboru pro zdravotnictví Rostislav Vyzula (ANO), který zákon doporučil ke schválení. „Nejde o prodej dat. Ty naopak musíme mít někde pohromadě stejně, jako to už dnes mají okolní státy. Výměna zdravotních údajů pomůže pacientům a pomůže to celkově systému - v oblasti transparentnosti dat a v oblasti ekonomických úspor,“ míní.
Pacientský souhrn má zachraňovat životy. Zatím se na něj čeká
Podle Běhounka bude národní kontaktní místo dílčím krokem na cestě k elektronizaci zdravotnictví. Upozornil také, že Česká republika zatím nemá právně ani provozně vyřešený takzvaný pacientský souhrn, ve kterém by měly být nejdůležitější informace o zdraví člověka, které mu mohou v případě nutnosti ošetření zachránit život.
„V případě, že by se našly nějaké technické možnosti a prováděcí vyhláška, tak byste v případě ohrožení zdraví či života v zahraničí mohl mít na kartičce uvedeno, na koho se mají lékaři obrátit nebo kde máte uvedená data,“ dodal poslanec.
„Zdravotnickou dokumentaci se rozumí omezené množství informací určených standardem pro pacientský souhrn a do budoucna i záznam o předpisovaných lécích. Tento standard se v ČR teprve adaptuje,“ doplnilo ministerstvo zdravotnictví.
Zdravotní záznamy v Česku prozatím uchovává nástupce Elektronické zdravotní knížky IZIP - projekt Zdravel (více jsme psali zde). Vychází z databáze 2,5 milionu klientů Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), kteří už dříve poskytli informovaný souhlas pro nakládání s jejich záznamy.
Zdravel nyní místo VZP provozuje nezisková společnost Institut pro podporu elektronizace zdravotnictví a je otevřený klientům všech zdravotních pojišťoven.
