„Pokaždé zveme jiného hosta, jiného řečníka nebo kazatele. Husův odkaz je poměrně bohatý a pořád má co říct těm, kteří chtějí naslouchat,“ řekl ČTK kazatel místního sboru Církve bratrské Pavel Fér. Církev bratrská v Husinci působí od roku 1892, kdy koupila stodolu u Husova domu. Za jeden rok ji přebudovala na byt a modlitebnu.
Kvůli koronaviru letos Husinec zrušil dvoudenní Husfest, který měl slavnostem předcházet. „Zrušení Husfestu, který by se ale už teď vlastně konat mohl, jsme nahradili menším hudebním večerem v pátek,“ řekla starostka Husince Ludmila Pánková. Večer oslavy zakončí koncert kapely Hradišťan s Jiřím Pavlicou.
K návštěvníkům promluvila v neděli také farářka Církve československé husitské Martina Viktorie Kopecká. Kromě výročí Husovy mučednické smrti připomněla i 400 let od bitvy na Bílé hoře. Na programu je její dialog s katolickým teologem a sociologem Davidem Mackem. Označila ho místy za nekorektní.
„K čemu jsou výročí, pokud ne k dotýkání? Dotýkání fyzickému. Co třeba pouť na Bílou horu, proti proudu času i vojsk? Ale také dotýkání vnitřnímu, tichému dumání nad tím, jak zapadají české dějiny do té mojí osobní a rodinné historie. K ptaní se, kdo je pro mě Mistr Jan Hus? K uvědomění, že vlastně i slovo je dotekem,“ řekla Kopecká.
Odkaz Jana Husa si mohli lidé připomenout při bohoslužbě na Kozím Hrádku na Táborsku, kde Hus pobýval, když nesměl kázat v Praze. V pražské Betlémské kapli, v místě, kde Hus sám kázal, začne bohoslužba v 15:00.
Tradice Husových oslav v jeho rodišti se odvíjí od roku 1869. První oslavy se nesly ve znamení 500 let od Husova narození. Konaly se i za první republiky. Komunistický režim ale udělal ze vzpomínky Okresní mírové slavnosti. K původní myšlence, připomínání odkazu Jana Husa, se městečko vrátilo v roce 1990. Při příležitosti 600 let od Husova upálení byl jeho rodný dům za 26 milionů korun opraven.
Památník ve správě Církve československé husitské je otevřen od května do října. Loni v něm přibyla expozice pro děti přibližující Husův život pomocí obrázků. „Pořád si zaslouží pozornost. Expozice je ve výši očí dětí, je nízká, aby si děti mohly dobře prohlédnout obrázky a vyzkoušet si interaktivní věci,“ řekla Pánková.
Hus byl jedním z prvních představitelů církevní reformace. Vyčítal církvi odklon od prvotních myšlenek, přílišnou institucionalizaci, prodeje odpustků i kněze žijící v hříchu. Podle historiků je příkladem statečnosti i svobody svědomí, když svoji pravdu hájil i po označení za kacíře, po němž byl v Kostnici 6. července 1415 upálen.
Husovi, který je také nejspíš autorem traktátu O českém pravopise, v němž odstranil spřežky a zavedl diakritická znaménka, bylo tehdy asi 44 let. Od roku 1990 je 6. červenec českým státním svátkem. Ve Vatikánu vnímání Jana Husa změnil až papež Jan Pavel II. V roce 1999 prohlásil, že lituje Husovy kruté smrti a uznal ho za reformátora církve.
