Současnému světu jako by docházel dech, shodli se historik a právník

  13:53
Covidovou krizi vystřídala krize válečná. Nezabíjí virus, ale člověk člověka. Lze válku na Ukrajině označit za další stupeň rozkladu společnosti? „Éra postsovětského Ruska válkou na Ukrajině končí, mezinárodní právo však nedokáže velmoci za excesy vždy potrestat,“ říkají egyptolog Miroslav Bárta a soudce Roman Fiala.
Egyptolog Miroslav Bárta a soudce Roman Fiala

Egyptolog Miroslav Bárta a soudce Roman Fiala | foto: Michal Růžička, Dan MaternaMAFRA

Ke společnému rozhovoru se sešli egyptolog Miroslav Bárta, který zkoumá vývojové trendy civilizací, a právník Roman Fiala, soudce Nejvyššího soudu. Historie totiž ví, co bylo v dávných společnostech špatně, a dokáže analyzovat, jaké chyby neopakovat. Právo, počínaje legislativou, je zase znakem dneška, protože zajišťuje fungování státu. 

„Válku na Ukrajině vnímám jako připomenutí, že lidstvo je zřejmě nepoučitelné. Pro moc jsme schopni po tisíciletí ničit,“ říká Roman Fiala. „Válka a přepadení Ukrajiny jsou hrůzostrašné a pro mě důkazem, že ani v 21. století lidstvo není lepší než dříve,“ dodává Miroslav Bárta.

Jak konflikt na Ukrajině zapadá do vašeho vidění dnešní společnosti?
Roman Fiala: Je to další významný katalyzátor civilizačních proměn. Na všech stranách se projevují schopnosti k přežití, či naopak slabost, lhostejnost a neschopnost bránit zlu a rozpadu hodnot.

Miroslav Bárta: V několika pracích jsme na to upozorňovali řadu let. A teď se to děje. Svět se skokově změnil. A je jen na nás, jaká bude jeho další cesta.

Co nám válka na Ukrajině vypovídá o stavu Ruska?
M. B.: Že éra postsovětského Ruska, jak jsme ho znali, končí. Bude jiné Rusko. A na Ukrajině tak jako tak dávno prohrálo.

R. F.: Současná situace je důkazem, jak moc si civilizační oblasti, odlišné kulturně, historicky i nábožensky, nerozumějí. Není pochyb, že Rusko je pro nás „jiný“, často nepochopitelný svět.

Odpovídá postava ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a jeho činy tomu, že leadership se ve společnosti vynoří, až když přijde těžká doba?
M. B.: Jednoznačně ano. A vzkaz je jednoduchý – leadership není teorie, ale stále živá kvalita. Jeden člověk dokáže významně změnit pohyb dějin.

R. F.: Nepochybně ano. A je přitom v zásadě jedno, jaké jsou konkrétní osobnosti doopravdy. Podstatné je, jak jejich činy v dané chvíli reálně působí.

Není však Zelenskyj spíše marketingový „výtvor“? Hrdinsky nastavuje tvář za Ukrajinu, ale jistě jsou i lidé, kteří ho k takové prezentaci vedou.
R. F.: To po pár dnech těžko hodnotit. Ale v současnosti je na místě respekt k jeho postojům i činům.

M. B.: Každý lídr potřebuje podporu, to ale nesnižuje jeho odvahu a postoje. V žádném případě nejde o marketing.

Vydrží nám entuziasmus s tolika uprchlíky z Ukrajiny? O čem naše nebývalá solidarita vypovídá?
M. B.: O tom, že jako společnost stále sdílíme vyšší hodnoty a ideály a že nejsme takoví sobci, jak by se někdy mohlo zdát. Entuziasmus logicky musí opadnout. Pak se ukáže pevnost našich ideálů.

R. F.: Entuziasmus nikdy dlouho nevydrží. Přesto pánbůh za něj zaplať.

Můžeme ještě věřit v účinek práva, když vidíme, jaké všechny mezinárodní smlouvy, vojenské i humanitární, Putin porušil?
R. F.: Je třeba si uvědomit zásadní rozdíl mezi právem vnitrostátním a mezinárodním. Stát vytvoří zákony, a když je občané poruší, svými institucemi – policií, soudy – plnění práva vynutí a porušení potrestá. V mezinárodním právu je to jinak. To je výrazem politických dohod mezi státy a platí zde právo silnějšího. Porušení norem často malým státům neprojde a postihnou je mezinárodní sankce, zatímco velké mocnosti zůstanou za excesy nepotrestány. Mezinárodní právo je jiná podoba politiky a tam nakonec musí dojít k jednání a ke kompromisům, které jsou obecné spravedlnosti často na hony vzdáleny. Je to smutné, ale je to tak.

Místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala byl hostem diskusního pořadu...
  • Roman Fiala (57) je soudcem Nejvyššího soudu ČR, v letech 2011-2020 byl jeho místopředsedou. V roce 2015 získal ocenění Právník roku v kategorii Občanské právo. Je expertem zejména v oboru dědického práva, ve veřejném prostoru se dlouhodobě vyjadřuje k různým aktuálním společenským otázkám. Je členem Vědecké rady Právnické fakulty UK.

Válka na Ukrajině nás vrhla do energetické krize. Drahá je ropa, plyn, elektřina a valí se na nás bezprecedentní zdražování všeho i otazníky nad zdroji. Dá se z toho dostat?

M. B.: Dá. Jako (skoro) vždy. Politici musí mít odvahu a schopnosti tyto výzvy vysvětlovat lidem a motivovat je k přechodným obětem. Úkolem vědy a výzkumu je přijít s novými řešeními.

Co si máme z dění na Ukrajině vzít pro zdárný další vývoj západní společnosti?
R. F.: Zlo existuje a není moudré se tvářit, že tomu tak není. Je to příležitost znovu zvážit, co je a co není pro život jednotlivců i společnosti důležité, a neztrácet čas hloupostmi.

M. B.: Položme si otázku, proč jsme nepoučitelní a proč řadu sporů nedokážeme řešit jinak než v minulosti. Opravdu dokážeme vytvořit globální společenství, které jako jediné může být schopné vyřešit narůstající globální výzvy?

Jsme svědky, jak se svět mění před očima. Válka, koronavirus. Jakou má další šanci?
R. F.: Když jsme se bavili s kolegy o tom, jestli je rozumné pořídit si solární kolektory na střechu domu, zjistili jsme, že zvažujeme, jaká je politická situace v Rusku, na Ukrajině, v Německu. Jaký dopad má Green Deal. Před lety bychom koupili kamna a dnes je banální rozhodnutí součástí globálních otázek. Svět se komplikuje.

M. B.: Proměnu světa před očima je složité i vnímat, natož podstatu něčeho pochopit. Je to druhá strana mince toho, jak se svět zglobalizoval. Chtěli jsme outsourcovat vše, co jinde bylo levnější, a nedohlédli, co to bude znamenat. Cenu za nízkonákladovost teď vidíme – v případě komplikací má křehký propletenec vztahů tendenci rychle kolabovat. Týká se to dovozu čipů z Asie i jiných surovin ze světa.

A jak se z toho dostat?
M. B.: Byl jsem u zrodu dvou velkých mezinárodních projektů, Voda a Civilizace a Energie a civilizace, které jasně ukazují podmíněnost civilizace levnými zdroji energie. Roky se zabývám kolapsy společnosti ve smyslu rychlého poklesu složitosti systému v důsledku nedostatku zdrojů a někdy si myslím, jako bychom to dnes zažívali. Současnému nastavení světa jako by docházel dech.

Čemuž pomohl i covid.
M. B.: Přispěl významnou měrou, ale není jedinou příčinou. Jdeme do doby, kdy budeme muset nasadit všechny schopnosti a poznání, abychom globální problémy zvládli, a asi není překvapující, že se dají zvládnout zase jen na globální úrovni. Pokud svět nebude spolupracovat celoplanetárně, se zlou se potáže. Co se stalo v první vlně covidu? Všechny státy se uzavřely, což byla ta nejhorší první reakce. Co se stalo s covidem, když jsme se zaměřili jen na sebe? Dál mutoval v oblastech, na které stále zapomínáme, myslím třeba africký kontinent. Covid je naše zrcadlo - buď se svět domluví a problémy vyřešíme jako celé lidstvo od Ameriky přes Afriku po Austrálii včetně Evropy a Asie, nebo budeme platit vysoké účty.

Egyptolog a archeolog Miroslav Bárta
  • Miroslav Bárta (52), egyptolog, archeolog a člen Učené společnosti ČR, se zabývá srovnáváním civilizací. Po 30 letech vědeckého bádání a srovnávání vývoje různých civilizací vypozoroval a archeologickým výzkumem i z historických pramenů ověřil sedm zákonů, které lze vidět ve vývoji každé civilizace od jejího vzniku, vzestupu, dosažení vrcholu až po kolaps. Na toto téma vydal knihu Sedm zákonů. 

Dosvědčuje historie, že problémy vždy doběhnou až na hraniční čáru, kde hrozí zhroucení, než se začnou řešit?

MB: Odpovídá na to hezké české přísloví, které říká, že kapři si svůj rybník sami nevypustí. Jinými slovy nejsme schopní vzdát se toho, jak to vždycky bylo a je, ve prospěch nového řešení. Myslím si ale, že šanci máme velkou, protože poprvé v historii civilizací víme, jak to vždy v minulosti bylo a co bychom neměli dělat, abychom nedopadli stejně.

Co když neuděláme nic?
M. B.: Zaplatíme asi ještě vyšší cenu. Když budeme hořící dům hasit, požár umenšíme. Když se budeme jen dívat, skončíme jako hasiči ve Formanově filmu Hoří, má panenko.

R. F.: Byli jsme zvyklí, že žijeme ve stále luxusnější společnosti. Vše bylo chráněno systémem práv a posunováno do ústavních práv. Covid nás postavil do jiné situace. Abychom se jako společnost ochránili zdravotně, musíme sáhnout na některá dříve nedotknutelná práva, třeba volnost pohybu. Myslím si, že ústavní soudy Evropy a nejvyšší soud v Americe budou muset řešit úplně nové otázky, které jsme si ani nedovedli představit.

V pandemii většina lidí dodržovala omezení, kvůli nimž by dříve hlasitě křičela. Jak toto období posunulo právní vnímání lidí?
R. F.: Jak je to v jedné písničce – lidé uvažují tak, že všichni by chtěli do ráje, ale umřít nikdo nechce. Chci tím říct, že když chceme něčeho dosáhnout, musíme něco obětovat. Dlouho jsme byli ubezpečovaní, že můžeme dosáhnout všeho a za nic, a dnes jsme šokovaní, že problémy a jejich řešení vyžadují oběti. To jsme si nedovedli představit ani my, ani právo.

M. B.: Stali jsme se málo odolnou společností tím, jak jsme nárokoví. Občanská společnost nefunguje, jak by měla, protože všichni křičí „já chci, já mám nárok“, a nikdo si neuvědomí, že má i povinnost, například dbát na bezpečí okolí tím, že respektuje nošení roušek. Přál bych nám ambici přistoupit na to, že člověk se musí uskromnit ve prospěch zítřka, protože každá společnost by měla chtít být lepší.

Dá se vysledovat nějaká proměna elit v posledních letech?
M. B.: V minulosti to byli většinou politici. Teď jsou to stále častěji ti, kteří něco dokázali a umějí svými názory zaujmout. Jsou z oblasti technologií, byznysu, práva, vědy. Politici by měli přijmout, že oni jsou nejdůležitější převodovou silou, a měli by v praxi prosazovat to, co tyto elity poznávají.

R. F.: Proč se všichni stále vracíme k prezidentovi Masarykovi? Protože od něj se lidé dozvídali názory, které si utvářel podle svých profesorských znalostí a zkušeností. Nebyl pro národ jen zkušený politik, ale i přirozená lidská autorita.

Tehdy ale byla jiná doba, méně složitá.
R. F.: Současní politici jsou produktem jednoduchých časů. Ale v těžkých dobách budou lidé zase spontánně hledat někoho, komu se kdysi říkalo „otcové zakladatelé“. Osobnosti, které je povedou, ochrání, vysvětlí, pomůžou.

M. B.: Souhlasím, protože leadership není ve společnosti všudypřítomný. Vzniká v dobách těžkého života. Příkladem je Winston Churchill, který zažil velkou kariéru těsně před a během druhé světové války, ale v okamžiku, kdy nastal mír, byl vytlačen z politiky, protože se nehodil do klidového vývoje Evropy. My jdeme do doby, která bude těžká, a leadership se brzy ukáže.

R. F.: Když se za covidu zakazovalo, mělo se i trestat. Jinak se jen devalvuje úcta lidí k právu, protože nefunguje. To bylo selhání právního státu. Když stát vydává tolik norem, že si je nikdo nepamatuje, přestaneme to sledovat. A právo jako nástroj je nepoužitelný.

Lidem se nelze divit, že tak reagují.
R. F.: Společnost má tendenci na každou hloupost udělat paragraf. To je ale výraz její slabosti. Spousta věcí se může odehrávat v rovině běžné lidské slušnosti. Čím víc regulace, tím větší strach regulátor ukazuje. Lidé méně věří elitám a elity méně věří lidem. Politici pak více regulují a lidé neposlouchají.

Proč si tu složitost necháváme líbit?
M. B.: Lidem v západní civilizaci se vše splnilo. Stali jsme se opulentní společností, chtěli stále víc a získali přesvědčení, že žít v nároku je přirozené jako dýchat. Svět nás přesvědčil, že existují i problémy. Jak se hromadily, lidé viděli, že politické elity je nejsou schopné řešit. I když jdou k volbám, vidí, že se toho moc nemění. Významná část populace utekla do virtuálního světa, kde jim je dobře.

R. F.: Naděje, kterou společnost má, stojí na společenské smlouvě. Ta ale umírá na lhostejnost. Kde je vzájemná lhostejnost těch, kdo vládnou, a ovládaných, je jen krůček, aby to špatně dopadlo. Společenská smlouva musí být revitalizovaná.

Jak?
M. B.: Musí se zregenerovat zespodu, protože každý z nás ji může měnit. Každý by měl přijmout odpovědnost za svět kolem sebe. Přidejme pozitivní leadership. Když lidé uvidí někoho hodnověrného, kdo má za sebou něco, čemu se dá věřit, je to dobrý začátek. Když jsem pracoval na knize Sedm zákonů, narazil jsem na antické přísloví, které říká, že dobře se bude vést takové společnosti, ve které muži sázejí stromy, o nichž vědí, že v jejich stínu už nebudou odpočívat. To znamená, že každý z nás by měl mít určitou vizi, že to, co dělá a proč se obětuje, je proto, že jsme schopni cítit odpovědnost za svět, který budeme předávat generacím jdoucím po nás.

Bude umět právo pružně reagovat na nové situace?
R. F.: Je třeba si uvědomit, že starý svět už kolem není. Bude nutné zamyslet se nad nejzákladnějšími hodnotami člověčenství a nad tím, co je v právu a postavení člověka důležité. Takový úkol právníci neměli desítky let.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Šebo: Rodiče neočkovaných dětí jsou zločinci, černý kašel je pro kojence smrtící

  • Nejčtenější

V Baltimoru obří loď zbořila dálniční most. Selhal motor, kolos byl neovladatelný

26. března 2024  8:17,  aktualizováno  27.3 1:10

Aktualizujeme V Baltimoru na východním pobřeží Spojených států se v pondělí zřítil čtyřproudový silniční most, do...

Střelba, výbuchy a požár. Ozbrojenci zabili na okraji Moskvy přes 62 lidí

22. března 2024  18:41,  aktualizováno  23.3

Přímý přenos Nejméně 62 mrtvých, včetně dětí, a 146 zraněných si vyžádal ozbrojený útok v koncertním centru na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

V Agrofertu kontrolují kalhotky, zda tam zaměstnankyně nemají řízek, řekl Babiš

20. března 2024  17:05

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš na tiskové konferenci popřel, že by v holdingu Agrofert byli...

K útoku u Moskvy se hlásí Islámský stát, teroristé prchli v bílém renaultu

22. března 2024  22:04,  aktualizováno  23.3 7:01

K zodpovědnosti za útok v Krasnogorsku u Moskvy se na ruské sociální síti Telegram přihlásila...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

„Ukrajinci to nebyli.“ Islámský stát ukázal video z masakru u Moskvy

24. března 2024  14:47,  aktualizováno  17:17

Islámský stát (IS) prostřednictvím zpravodajské agentury Al-Amaq zveřejnil video z pátečního útoku...

Na Velikonoce do Česka nakoukne léto. Teploty budou atakovat 23 stupňů

28. března 2024  6:23,  aktualizováno  11:08

Přímý přenos Na severozápadě Čech, na Moravě a ve Slezsku bude ve čtvrtek odpoledne silně foukat. O Velikonocích...

Na Česko nebo Pobaltí nezaútočíme, řekl Putin. Zaměří se na F-16 na Ukrajině

28. března 2024  7:38,  aktualizováno  11:03

Diktátor Vladimir Putin řekl na setkání s vojenskými piloty ve Tveru, že Rusko nemá zájem o...

ANO a Jurečka jednají na Hradě o reformě penzí, poslanci ji dostanou v květnu

28. března 2024  5:55,  aktualizováno 

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka z KDU-ČSL počítá s tím, že jeho návrh důchodové...

Daňová Kobra slaví 10 let. Dokázala zabránit ztrátě 16 miliard korun

28. března 2024  10:59

Projekt Daňová kobra zaměřený na boj s daňovými úniky zabránil za deset let své existence ztrátám...

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...