Jak Češi objevili hrobku 4 500 let staré královny. Na unikátním hřbitově

Odkrýt hrobku schovanou tisíce let pod pískem je pro české egyptology jen začátek. To nejzajímavější a často i nejobtížnější je teprve čeká. Zjišťují, kdy hrobka vznikla, kdo byl majitel, jaké měl rodinné vazby a jaká byla doba, v níž žil. Vědcům pomáhají i sebemenší detaily a práce je to často na mnoho let. To je i případ objevu z podzimu roku 2014.

Po dvouměsíčním archeologickém výzkumu v Abúsíru se z písku vynořila hrobka, která patřila do té doby neznámé královně Chentkaus III. Podle nápisů v pohřební komoře to byla „žena krále“ a „matka krále“, pravděpodobně manželka panovníka Raneferefa a matka krále Menkauhora. „Podařilo se nám potvrdit, že žila v době těchto dvou panovníků, přestože se v její hrobce nedochovala výzdoba a ani takzvané nepravé dveře,“ říká vedoucí výzkumu Jaromír Krejčí.

Co se vám během pěti let od objevu hrobky podařilo o královně Chentkaus III. zjistit? Byla opravdu matkou krále?
V hrobce jsme našli mumii této královny, a i když ji vykradači poničili, antropologický výzkum přinesl zajímavé výsledky. Královna zemřela brzy, zhruba ve 23 nebo 24 letech. Zda někdy rodila, se ale potvrdit nepodařilo. Kosterní pozůstatky byly velmi poškozené. Neznamená to, že nerodila, jen je to někdy složitě doložitelné.

Víte, proč zemřela tak mladá?
Většinu nemocí není možné z kosterních pozůstatků zjistit a na dochovaných částech těla nebylo patrné žádné zranění. Příčinu smrti proto neznáme.

Chentkaus III. je už třetí královnou tohoto jména v abúsírské a gízské oblasti. Byly to příbuzné? A co toto jméno znamená?
Můžeme je přeložit jako „Ta, která je před svými ka“. Jestli byly příbuzné, nevíme, určitě patřily do dvorské elity. Jméno Chentkaus bylo v královské rodině té doby oblíbené.

Jak jste dokázali určit, že královna žila zhruba před 4 500 lety, když v hrobce mnoho vodítek pro datování nebylo?
Pomohla nám především keramika. Velké bloky vápence v obložení vnějších stěn hrobky a obrovský blok v konstrukci stropu pohřební komory ukazovaly, že hrobka patří někomu významnému. Hrobka byla ale zároveň postavena poměrně úspornou metodou, a aby se práce urychlila a zjednodušila, do výplně vnitřního zdiva se dávala keramika, dříve použitá v rámci kultu v okolních stavbách. Díky její analýze se podařilo určit dobu, kdy nejdřív a kdy nejpozději mohla být hrobka postavena. Chentkaus III. nám to zasadilo do doby od panování Niuserrea do Džedkareovy vlády. Architektura hrobky a nálezy hliněných otisků pečetí toto datování potvrdily.

Měly všechny tři v tehdejší společnosti silné postavení?
O všech bych si to říct nedovolil. Ukazuje se, že Chentkaus III. zřejmě nebyla příliš významná. Chentkaus II. ale rozhodně ano. Dovozujeme to z jejího poměrně velkého pyramidového komplexu, v němž byly nalezeny i některé prvky, které nejsou u pyramid královen obvyklé. To ukazuje na její výjimečné postavení v rámci královské rodiny. Zdá se také, že za své nedospělé syny – pozdější krále Raneferefa a Niuserrea, mohla na nějakou dobu převzít panovnické povinnosti a vládnout jako regentka. 

V době smrti jejich otce Neferirkarea ještě asi nebyli schopni převzít panovnické povinnosti. A v případě Chentkaus I., pravděpodobně dcery krále Menkauera, která je pohřbená v Gíze, bylo postavení ještě významnější, jak dokládají její výjimečné tituly. Právě ona se postarala o přenesení královského rodu do další generace panovníků.

Jaromír Krejčí, egyptolog

• Vystudoval egyptologii a pravěkou a raně středověkou archeologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. 
• Specializuje se na egyptské dějiny a archeologii v období od konce 4. do poloviny 2. tisíciletí př. Kr. a na egyptskou architekturu a její vývoj. 
• Zabývá se zejména výzkumem staveb na královském pohřebišti v Abúsíru a možnostmi záchrany těchto památek.
• Od roku 1994 koordinuje výzkum královské pyramidové nekropole v Abúsíru.

Z čeho jste poznali, že hrobka patří Chentkaus III.?
Její hrobka patří do skupiny čtyř hrobek typu mastaba, které jsme nazvali Nachtsareovo pohřebiště, tedy po princi Nachtsareovi, majiteli nejsevernější z nich. Předpokládáme, že měl být nástupcem Raneferefa na trůnu. Hrobky leží na hraně abúsírské královské nekropole, takže byly velmi dobře přístupné zlodějům a rozsáhle vykrádané. Jsou velmi poničené, nenašli jsme v nich jediný fragment reliéfu. Proto jsme se při určení majitelů těchto hrobek museli soustředit na studium stavebních nápisů. Díky nim jsme hrobku zkoumanou v roce 2014 přiřadili královně Chentkaus III. V pohřební komoře se její jméno s titulem „žena krále“ mnohokrát opakuje, je tam doložen i titul „matka krále“.

Jestli byla tou, co o ní říkají tituly v její hrobce, se vám ale ještě potvrdit nepodařilo?
Že byla manželkou Raneferefa a matkou Menkauhora, panovníka, o němž toho moc nevíme, je jen náš předpoklad. Po objevu hrobky Chentkaus III., která byla třetí v řadě těch čtyř, jsme zkoumali i nejjižnější mastabu. Víme, že v ní také byla pohřbena žena, která zemřela mladá, a byla tu možnost, že tam najdeme další informace o Chentkaus III. To se nepodařilo, nenašli jsme ani jméno majitelky hrobky. V okolí ještě stále jsou další neprozkoumané hrobky, které by mohly být vodítkem a které budeme v budoucnosti zkoumat. Je možné, že tam narazíme na další informace.

V souvislosti s Chentkaus III. jste vyslovil jména mnoha dalších postav. Znamená to, že jste dokázali poskládat rozvětvené vazby královské rodiny?
Opravdu není jednoduché se v těchto vazbách vyznat. Ale zajímá nás rodina panovníka Neferirkarea. S manželkou Chentkaus II., jejíž pyramidový komplex náš ústav také zkoumal, měl dva syny – Niuserrea a Raneferefa. Raneferef, jenžnastoupil jako starší syn na trůn, si patrně vzal za manželku Chentkaus III. a jedním z jeho synů byl princ Nachtsare, jehož hrobku jsme prozkoumali už v roce 1994. Do širší Raneferefovy rodiny patrně patří i hodnostář Kakaibaef a mladá dáma ze čtvrté hrobky, jejíž jméno neznáme. A pak je tu ještě Verkaure, nejstarší syn panovníka, snad Niuserrea, a princezna Hanebu, pohřbená v architektonicky výjimečné dvojhrobce Lepsius č. 24. Členů královské rodiny této doby tedy známe poměrně hodně.

100 let české egyptologie

Speciál iDNES.cz

Takže už můžete sestavit jeden starověký rodokmen.
To naše vědomosti s jistotou neumožňují. V případě některých ze jmenovaných osob máme dochovány kosterní pozůstatky, proto probíhá dlouhodobý projekt, kdy se zjišťují podobné antropologické znaky na kostrách členů královské rodiny. Kromě Raneferefa nebo Chentkaus III. se dochovaly pozůstatky princezny Hanebu. Kolegyně antropoložky z Národního muzea v Praze a přírodovědecké fakulty naší univerzity hledají společné příbuzenské znaky, které nám řeknou třeba něco o tom, odkud pocházeli. Ale trvá to dlouho a je nutné zkoumat větší počet jedinců.

Jak postupujete z hlediska etického i z hlediska případných zdravotních rizik, když najdete mumii?
S lidskými pozůstatky se zachází pietně, při jejich vyzdvihování i studiu s nimi zacházíme s patřičnou důstojností. Po vyzdvihnutí ostatky převážíme do skladu, kde posléze probíhá jejich dokumentace a antropologická analýza. Pokud antropologové pracují s mumifikovanými pozůstatky, většinou při této práci používají ochranné roušky. Přece jen jde o organickou hmotu.

Nepravé dveře

• Zdobená, obvykle kamenná (někdy dřevěná) stéla napodobuje vstup do domu. Byla zpravidla umístěná v obětní kapli a ve své výzdobě obsahovala jméno a tituly majitele hrobky.
• Zesnulý byl na nepravých dveřích často vyobrazen, někdy i se svými příbuznými. Dveře byly vsazovány do západní stěny kaple, symbolicky blíž k onomu světu, a sloužily jako spojení mezi světem živých a světem mrtvých. 
• Příbuzní nebo k tomu určení kněží před ně za pronášení magických formulí kladli obětiny, které měly zemřelému zajistit jeho posmrtnou existenci. 
• Pokud jsou nepravé dveře v objevené hrobce zničené, jako tomu bylo v případě Chentkaus III., určit majitele hrobky je obtížnější.

Jak vypadala hrobka Chentkaus III. a co jste v ní našli?
Je to severojižně orientovaná hrobka typu mastaby o velikosti asi 16 krát 10,5 metru. V nadzemní části byla kaple ve tvaru písmene L, v jejíž západní zdi byly dvoje nepravé dveře, jak dokládá dochovaná dolní část severních a pomocí stavebních značek vyznačená poloha jižních nepravých dveří. Bohužel, stejně jako z předpokládané reliéfní výzdoby kaple, tak i z nápisů a scén na nich vytesaných se nedochoval jediný fragment. Vše vzali nebo zničili zloději kamene. 

Na zdivu hrobky jsme našli poměrně velké množství stavebních nápisů, značek a linií. Ze střechy hrobky vedla vertikální, asi 6,5 metru hluboká šachta. Z jejího dna vedla jižní stěnou krátká spojovací pasáž, chodbička úzká jen tak, aby se jí dala prostrčit rakev s mumií zesnulé do pohřební komory s vápencovým sarkofágem. Ten se bohužel dochoval jen ve fragmentech. 

Podobně vypadaly i další tři hrobky na tomto malém pohřebišti, které jsou v pravidelném rozestupu postaveny jedna vedle druhé jako jakési „řadovky“. Je zajímavé, že to je jediné místo v Abúsíru, kde je patrné jednotné plánování hřbitova, evidentně za přispění centrálních královských úřadů. Hrobky jsou postavené ve stejné době, mají velmi podobné rozměry, jsou si i architektonicky podobné a jsou postavené totožnými technologiemi. Jediná z nich, která se odlišuje, je mastaba prince Nachtsarea, a to tím, že byla obehnána vysokou cihlovou zdí.

Zůstalo v hrobce královny něco z její pohřební výbavy? 
Ve všech čtyřech hrobkách Nachtsareova pohřebiště byla nalezena velmi kvalitní pohřební výbava, což opět ukazuje na to, že tyto hrobky patřily členům dvorské elity. Tři z nich známe jménem. Je to královský syn Nachtsare, královna Chentkaus III. a vysoký hodnostář Kakaibaef. Ve čtvrté hrobce byla pohřbena neznámá mladá žena. V pohřebních komorách jsme našli kanopy, alabastrové modely obětin a nádob, části dřevěných skříněk a podstavců na nádobky, držadla zrcadel i třeba velmi kvalitně provedený rituální nůž zvaný peseškef, který se používal při rituálu otevírání úst. 

Objevili jsme také soubory měděných modelů nástrojů, jako jsou pilky, dlátka a břitvy, nebo modely bazénků. Velmi bohaté jsou nálezy keramiky, a to jak v pohřební výbavě, tak i ve výplni zdiva hrobek. U Kakaibaefovy hrobky jsme našli opravdu velké množství miniaturních keramických nádobek, které dokazují bohatý zádušní kult za zesnulého, jehož centrem byla kaple s nepravými dveřmi. Jak už bylo zmíněno, hrobky byly rozsáhle poničeny vykradači hrobek a zloději kamene. Jejich řádění ale bylo opravdu veliké. 

Například sarkofágy Chentkaus III. i neznámé dámy z nejjižnější hrobky, které byly vyrobeny z kvalitního bílého vápence, byly úplně rozmlácené, našli jsme jen jejich fragmenty. Na některé otázky proto nemůžeme dát odpovědi. Zpracování výsledků výzkumu však pokračuje a možná za dva tři roky v rámci celkového pohledu na všechny čtyři hrobky ještě něco vyplyne.

Egyptolog Miroslav Bárta byl hostem diskuzního pořadu Rozstřel (leden 2019):

24. ledna 2019

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv