1968: Dvacet let po upálení rozhýbal Jan Palach revoluční rok 1989

  19:30aktualizováno  19:30
V roce 1968 dlouho odpor československých občanů proti okupaci nevydržel. Začala éra rezignace. A ti, co neutekli za hranice, se pomalu uzavírali do emigrace vnitřní. Přicházel první normalizační rok 1969.

To, jakým způsobem se situace v Československu vyvíjela, nebylo všem lhostejné. Pro celý národ nejviditelněji to dokázal student historie a politické ekonomie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Jan Palach. Rozhodl se obětovat svůj život, aby se tím pokusil zburcovat do letargie upadající národ.

Symbol odporu proti okupaci

Jan Palach se narodil 11. srpna roku 1948. V době odvážného sebezničujícího činu mu bylo pouhých dvacet let.

16. ledna 1969 v půl druhé odpoledne se v horní části Václavského náměstí polil hořlavinou a zapálil. S rozsáhlými popáleninami byl převezený do nemocnice, kde 19. ledna v 15:30 zemřel. 

Republika se na chvíli probudila, na poslední cestu se s ním přišly rozloučit zástupy lidí. Palach se stal symbolem pro všechny, kterým ještě nebylo lhostejné, co se v naší zemi děje. Pohřeb se konal 25. ledna a proměnil se v dosud největší protest proti okupaci. 

Do smutečního průvodu, který vyšel z Václavského náměstí, pokračoval přes náměstí Staroměstské, až k Filozofické fakultě na tehdejším náměstí Krasnoarmějců, se vydalo několik desítek tisíc lidí. Poslední rozloučení vedl evangelický farář Jakub Schwarz Trojan. Hrob byl umístěný na Olšanských hřbitovech.

Jenže i mrtvý Jan Palach vadil normalizačnímu vedení, a tak byly jeho ostatky v tichosti a bez souhlasu pozůstalých v roce 1973 zpopelněny a popel byl umístěn na hřbitově v místě jeho bydliště ve Všetatech.

První v řadě?

Z vyjádření Jana Palacha na nemocničním lůžku vyplynulo, že by měl být první v řadě, který se k podobnému činu odhodlal. Zároveň však také řekl, že vyzývá, aby už ho nikdo další nenásledoval. „Můj čin splnil účel. Ale ať už to nikdo neudělá. Ať se ty studenty pokusí zachránit, aby celý život zasadili ke splnění našich cílů. Ať se přičiní živí v boji.“

Předchůdce

Už v září 1968 se v Polsku na zaplněném stadionu za přítomnosti komunistického vedení země upálil Ryszard Siwiec. Jeho čin zůstal oficiálními sdělovacími prostředky zamlčený. 5. listopadu 1968 se na náměstí Chreščatyk v Kyjevě zapálil disident Vasil Makuch, který zemřel následujícího dne. Také tento čin zůstal dlouho utajen. 

I přes Palachovo přání, aby nikdo v těchto fatálních činech nepokračoval, došlo v Československu v období od 16. do 31. ledna 1969 k deseti pokusům o upálení, do konce dubna toho roku už to bylo 26 pokusů. 20. ledna 1969 se po informaci, že Jan Palach zemřel, upálil Josef Hlavatý na pomníku T. G. Masaryka v Plzni. 

25. února 1969 se v průchodu domu na Václavském náměstí upálil Jan Zajíc, který se podepsal jako pochodeň číslo dvě, s Janem Palachem se ale neznal. Podle dostupných pramenů je takřka jisté, že nešlo o organizovanou skupinu. 4. dubna 1969 se v Jihlavě zapálil Evžen Plocek a 11. dubna v Košicích Michal Lefčík. O sebeupálení se pokusil 22. ledna dělník Miroslav Malinka v Brně a 26. ledna šestnáctiletý učeň Jan Bareš v Chebu.

Také v zahraničí se k sebeupálení rozhodlo několik lidí. 20. ledna 1969 se v zahradě Národního muzea v Budapešti zapálil šestnáctiletý student průmyslovky, Sándor Bauer, který zemřel po třech dnech. V dubnu 1969 se pokusil upálit Lotyšský student Elijahu Rips.

Probuzení po dvaceti letech

Trvalo dvě normalizační dekády, než se československá společnost skutečně viditelně začala probouzet. O období mezi 15. až 21. lednem 1989 se mluví jako o Palachově týdnu. 

Právě v těchto dnech odstartovaly protestní akce, které vyvrcholily revolučními listopadovými událostmi. Veřejná bezpečnost rozháněla účastníky demonstrací vodními děly a obušky, zatčen byl Václav Havel, ale i další představitelé disentu, např. Dana Němcová, Petr Placák, Saša Vondra, Stanislav Penc. 

Mezi veřejností začala v následujících dnech putovat podpisová alce za propuštění Václava Havla, kterou podepsaly i tisíce do té doby loajálních občanů. Revoluční události vyvrcholily na konci roku, kdy KSČ definitivně ztratila svou moc.

Autor:

Volby do Evropského parlamentu proběhnou v České republice 24. - 25. 5.
Volební místnosti budou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00.


Hlavní zprávy

Nejčtenější

Začalo to fotkou od moře. Následovaly výhrůžky a bezmoc

Ilustrační snímek

Tereze, dívce z malé vesnice, kde se všichni znají, bylo tehdy čtrnáct let. Večery zpravidla trávila u počítače. Hlavně...

Šesťačka vrazila učiteli facku, spolužáci útok podporovali a bavili se

ZŠ Za Chlumem Bílina

Fyzický útok proti jednomu z učitelů řeší od pátku vedení základní školy Za Chlumem v Bílině. Žákyně šesté třídy dala...

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne vydatný déšť

Obec Janská u České Kamenice

Česku hrozí povodně. Některé kraje zasáhne velmi vytrvalý déšť. Český hydrometeorologický ústav vydal v úterý dopoledne...

Ženy v ponorce. Námořníci si o nich vedli seznam plný sexuálních oplzlostí

Americká ponorka USS Hawaii na manévrech RIMPAC 2018 u Havajských ostrovů

Pouhé čtyři měsíce trvalo, než došlo na první problémy integrace žen do amerického námořnictva. Na palubě ponorky USS...

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku na 300 tisíc korun

Premiér Andrej Babiš na tiskové konferenci s ministryní financí za ANO Alenou...

Zvýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc korun na 300 tisíc korun od roku 2020 schválila v pondělí vláda. „Dospěli...

Další z rubriky

Havel po propuštění na svobodu slavil. Na večírek pozval i Dubčeka

Jaroslav Kučera: Václav Havel a Alexander Dubček ve chvíli, kdy Čs. televize...

17. května 1989 se neodehrálo jen setkání Husáka a Jakeše s rumunským diktátorem Nicolae Ceaušeskem na Pražském hradě....

Šichta silničářů začíná o hodinu a půl později, než by mohla. A kdy končí

Ilustrační snímek

Na českých dálnicích probíhají rekordní opravy. Jak taková práce dělníků vypadá? Redakce MF DNES nyní měsíc sledovala...

Čáslavská základna otevřela brány. Letci předvádí své umění

Den otevřených dveří v Čáslavi

Armáda po dvou letech na jediný den opět otevřela brány 21. základny taktického letectva u Čáslavi. V nabitém programu...

Najdete na iDNES.cz