Válka o bývalého policejního prezidenta ohrožovala vládu na podzim 2010, nyní premiér Petr Nečas tlačí na odchod Petra Lessyho.

Válka o bývalého policejního prezidenta ohrožovala vládu na podzim 2010, nyní premiér Petr Nečas tlačí na odchod Petra Lessyho. | foto: ČTK

ANALÝZA: Jak sesadí Lessyho aneb dva roky boje o šéfa policie

  • 107
Vláda Petra Nečase by si mohla říkat "vláda boje o policejního prezidenta". Místo sloganů o rozpočtové odpovědnosti a boje proti korupci, jimiž se zaštiťuje. Bojem o policejního prezidenta Petra Lessyho se politici vrátili k tomu, co vládu ohrožovalo po jejím vzniku. A znovu se do sporu vloží prezident Václav Klaus.

Jenže teď už jsou pryč z vlády Věci veřejné, které si vynutily odchod policejního prezidenta Oldřicha Martinů, jinak byly ochotny nechat kabinet padnout.

Mír v koalici zprostředkoval v prosinci 2010 až Klaus. Martinů sklapl podpatky, neohrožoval vládu a odstoupil. Politici si pak "rozdělili sféry vlivu". Tehdejší ministr vnitra Radek John za VV prosadil do funkce policejního prezidenta Lessyho a ODS si na jednáních na Hradě vymínila, že vznikne nová Generální inspekce bezpečnostních sborů a že jejího šéfa vybere pro změnu premiér, tedy ODS.

"Byla tam řeč o tom, že součástí dohody o výměně policejního prezidenta je, že šéfa nově vzniklé inspekce bude nominovat premiér," potvrzuje i rok a půl po jednání na Hradě tehdejší ministr dopravy Vít Bárta, který se jednání u Klause za Věci veřejné účastnil jako jejich faktický lídr.

Nečas dohodu o rozdělení sfér vlivu popíral

Když tehdy o této dohodě psal server iDNES.cz i další média, Nečas ji popíral. "Tyto dezinformace, stejně jako jakékoli další spekulace o dohodě uzavřené mezi koaličními stranami na Hradě, nepřispívají k uklidnění politické situace a osobně se od nich distancuji," uvedl v tiskovém prohlášení (více zde).

Od ledna 2012 byla ale zřízena Generální inspekce bezpečnostních sborů. V jejím čele je Ivan Bílek, který byl náměstkem bývalého policejního prezidenta Martinů a je označován za člověka blízkého exministrovi vnitra Ivanu Langerovi. Bílka vybral premiér a potvrdila ho vláda. Údajná dezinformace o rozdělení sfér vlivu se tak s odstupem času potvrdila.

Mezitím se změnil i šéf protikorupční policie, jímž se stal Tomáš Martinec. Ale hlavně se stalo něco jiného. "My jsme půl roku bojovali o výměnu policejního prezidenta, protože šlo o to zrušit příkaz pana Martinů, že všechny korupční kauzy se musí nahlásit do systému. A pak ti lidé byli varováni a nic se nevyšetřilo," popisuje John, co podle něj nejvíc pomohlo, aby mohli policisté svobodně vyšetřovat a stíhat takové lidi jako bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha či exministryni obrany Vlastu Parkanovou.

"Policie se nadechla, v této chvíli se nikoho nebojí a velké strany ji zastrašují. To jsou ty vzkazy, že parta policejních plukovníků nebude rozhodovat o politicích," řekl John v rozhovoru pro iDNES.cz, když se stal znovu předsedou VV (rozhovor najdete zde). Jenže to už byl dávno z vlády pryč a stejně tak i Věci veřejné, takže Lessy nyní postrádá "politické krytí".

Kubice a Lessy si spolu do oka nepadli

Když na jaře 2010 John, kritizovaný za nepříliš velkou schopnost řídit resort, opustil vládu, nahradil ho nestraník Jan Kubice. S ním si Lessy do oka právě nepadl. Jenže za normálních okolností je policejní prezident neodvolatelný, a tak Kubice musel Lessyho za zády s nejmenší vládní stranou VV strpět.

Letos se situace radikálně změnila. Věcí veřejné vypadly z vlády a zůstali v ní jen zástupci odštěpené strany Lidem, kteří se chovají velmi loajálně k Nečasovi, k jeho ODS, k ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi i jeho TOP 09.

A když Lessy při jednání bezpečnostního výboru poslancům řekl, že mu třikrát volal Kalousek kvůli vyšetřování nákupu letounů CASA a Vlasty Parkanové, vyrobil si mocného nepřítele. Jak všichni vědí, vláda stojí na tandemu Petr Nečas - Miroslav Kalousek. Ministr financí teď tvrdí, že šlo o nevinný hovor o policejních passatech, zatímco Lessy v podstatě říká, že Kalousek lže (více o konfrontaci Lessyho s Kalouskem najdete zde).

Kubice inicioval vyšetřování, které vede Generální inspekce. Takže inspekce vedená mužem, kterého vybral premiér z ODS, řeší spor mezi ministrem financí z TOP 09 a policejním prezidentem, kterého vybral nyní již opoziční exministr za VV. Inspekce navíc nemůže dosáhnout na Kalouska. Zkoumá jen, zda zákon neporušili příslušníci bezpečnostních sborů. Tedy v tomto případě, zda ho nějak neporušili Lessy a vyšetřovatel kauzy CASA Jiří Mazánek.

Mimochodem inspekce by na hovory Kalouska s Lessym stejně přišla, i kdyby o nich policejní prezident veřejně nemluvil. Objevila by je na výpisu Kalouskových hovorů, když bude zkoumat, kdy a jak dlouho si volal s policistou Mazánkem. Lessy by pak nejspíš naopak musel vysvětlovat, proč o hovorech s Kalouskem mlčel.

Policejní prezident je jako politický aktivista, tvrdí premiér

A v této situaci na policejního prezidenta zaútočil Nečas. "Pan policejní prezident se musí rozhodnout, zda je policejním prezidentem nezávislého, nestranického a nepolitického sboru, nebo zda nakročil cestou politického aktivisty. Tímto směrem nakročil a pohybuje se podle mého názoru již jemně za hranou, což je s chováním policejního prezidenta neslučitelné," řekl v úterý předseda vlády (více o jeho prohlášení zde). Jasně tím dal najevo, že si Lessyho ve funkci policejního prezidenta nepřeje.

Ve středu, kdy se bude hlasovat i o nedůvěře vládě, jde Lessy na Hrad za prezidentem Klausem. Podobně jako Martinů v prosinci 2010. A jako tehdy Klaus domluvil Martinů, aby sám odstoupil, může zkusit sehrát podobnou roli i nyní. Se zdůvodněním, že policejní prezident nemá stát proti ministrovi vnitra a proti vládě.

"Existují dva způsoby, jak odvolat policejního prezidenta. Buď tím, že je proti němu zahájeno trestní řízení. Nebo tak, že se podtrhne rozpočet policie a policejní prezident pak radši sám odejde. Byla by to taková vynucená rezignace. Tipuji, že by se mohli pokusit o variantu číslo dvě," řekl iDNES.cz vysoce postavený politik, který si nepřál být v této souvislosti jmenován.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video